Britské volby: jako v Lumíkově
Benjamin Kuras
MF Dnes 9.5.2005
Britové jsou národ tvrdohlavců, kteří se nenechají ohlupovat politiky a dělají přesný opak toho, k čemu je politici nutí. Blairova vláda nejmíň pět let systematicky a průhledně dělala všechno možné pro to, aby ji v demokratickém systému už nikdo se zdravým rozumem nikdy nemohl volit. Britské voličstvo to však bralo jako legraci, nedalo se odradit a obrovskou většinou si ji zvolilo potřetí.
Kamarádi Tonyho Blaira
Demontovala instituční strukturu mocenské kontroly a rovnováhy, jakou donedávna byl nepsaný ústavní systém vzájemně se hlídajících institucí, vytvářejících stabilní politické prostředí ztěžující korupci a znemožňující vznik totalitního režimu. Zrušila instituci dědičných lordů, kteří o každém navrhovaném zákoně mohli hlasovat podle svého osobního svědomí, protože nebyli vázáni potřebou podbízet se voličům. Nahradila je svými kamarády, kteří jí v Horní sněmovně zaručují poslušnou většinu. Oslabila nezávislost soudnictví dosazováním labouristických soudců a přeměnou nejvyšší právní královské instituce Lorda kancléře v další vládní ministerstvo. Tradičně nepolitickou státní správu zkorumpovala nasazením stranických politruků funkčně nadřazených neutrálním státním úředníkům. Ze zpravodajců MI5 a MI6 udělala poslušné poslíčky, kteří vytvářejí zpravodajské a obranné informace na zakázku premiéra. Ochromila policii nastolením časově náročných procedur, které jí znemožňují stíhat zločiny. Byrokratizací přeměnila školství v masovou výrobu nevědomosti a zdravotnictví v životu nebezpečnou džungli. Kdysi vznešenou mediální instituci BBC různými triky zastrašování a výměny šéfů svými kamarády přeměnila v hlásnou troubu labourismu a v pranýř konzervatismu. Vytvořila desítky nevládních a polovládních agentur, které její politiku sociálního inženýrství nastolují „v terénu“ -od monitorování a stíhání xenofobie po manipulaci s rodinnými vztahy. Tempem pět stovek týdně vytvořila statisíce neproduktivních byrokratických pracovních míst, kde podmínkou není profesní kvalifikace, nýbrž věrnost ideologickému systému neosocialistické „politické správnosti“.
Labouristé umožnili korupci
Umožnila korupci volebního systému, v němž obecní politici mohli získávat hlasy zastrašováním občanů a kradením hlasovacích lístků. V němž studenti mohou volit dvakrát, protože jsou registrovaní jak ve svém trvalém bydlišti, tak v místě studia. V němž se jednomu reportérovi podařilo nasbírat jedenáct hlasovacích lístků. A v němž mohou volit i ilegální imigranti, kteří se na seznam voličů dostávají díky tomu, že úředníci místních správ jejich volební způsobilost neprověřují z obavy, aby nebyli nařčeni z rasismu. Snažíme se britskou demokracii vyvážet do Iráku a doma se nám stává nedostatkovým zbožím, napsal jeden novinářský vtipálek. Poměrně stabilní ekonomika, zděděná po Johnu Majorovi, je udržována ve zdánlivé prosperitě vytvářením umělých a státem subvencovaných zaměstnání, kolosálním zadlužováním a vytrvalým zvyšováním daní. Průměrná britská rodina za sedm let blairismu zchudla v reálné hodnotě čistých příjmů o pětinu. A do příštího vládního období labouristé chystají další prudké zdaňování. To vše - a mnohem víc - hustě sdělovaly předvolební noviny. A opět do toho Britové skáčou jako stádo lumíků, těch svižných zvířátek známých tím, že se hromadně vrhají z útesů do moře. Symbolizuje to i nejnovější zábava elity národa, oxfordských studentů a studentek, kteří slavili 1. máj tím, že z výšky osmi metrů skákali „odvážně“ z mostu do 60 cm hluboké říčky a vesele se mrzačili.
Benjamin KurasOd roku 1974 britský občan. Autor 15 anglických divadelních a rozhlasových her, které se hrály v šesti zemích. Přispívá do českých periodik: Respekt, Bajt, Český deník, Týden, Lidové noviny, Profit, Marianne, MFDnes, Xantypa.
|