Facka ODS nepoškodí...

Benjamin Kuras

MF Dnes 22.5.2006

Miroslav Macek uštědřil na zasedání stomatologické komory pohlavek ministru zdravotnictví Davidu Rathovi. Předem mu ho slíbil za to, jak se Rath v novinovém rozhovoru vyjadřoval o jeho manželství. Může takový štulec ovlivnit výsledky voleb, jak předpovídají někteří politologové? Nebo jde jen o soukromý spor mezi dvěma muži, kteří se perou kvůli ženě?

Od slavné politické facky, kterou ubalil poslanec Wagner poslanci Grulichovi za antisemitskou nadávku, uplynulo už tolik let, že se z české politiky pomalu člověk svíjel nudou. Takže zaplať pánbůh za trochu osvěžujícího dramatu a komedie. Do kontextu s fackou Wagnerovou uvádím facku Mackovu schválně, aby bylo každému hned od začátku jasné, že nestraním ODS proti ČSSD, alespoň pokud jde o fackování. Ve fackování zásadně a loajálně straním kamarádům, bez ohledu na politickou příslušnost.

V anglickém parlamentu se dokonce šermovalo

Je ostatně lepší, když si chlapi urážky vyřizují fackováním, než když jeden druhého použitím politické moci připravuje o živobytí za „názorovou nevyrovnanost“, jak se stává zvykem této mimořádně vulgární vlády, před jejímž dalším povolebním návratem k moci kéž nás Vyšší bytost ochraňuje.

V anglickém parlamentu ve starých aristokratických dobách poslanci šermovali. Proto se parlament rozdělil na levici a pravici, s řečnickým pultem uprostřed. Na obou stranách jsou dodnes na podlaze nakreslené lajny, které poslanci nesmějí překročit, aby na sebe meči nedosáhli. Proto se taky každému neregulérnímu vystoupení poslance idiomaticky říká, že „překročil čáru“.

U nás toWagnera tehdy stálo politickou kariéru. Mackovi se zaplať pánbůh nemůže nic takového stát, už má politickou kariéru za sebou a užívá si té české pohody aristokratického života postkomunistických rychlozbohatlíků. Hodně lidí mu to určitě závidí, ale upřímně řečeno, i kdyby si ten bohatý život vyženil, good luck to him, u aristokratů je to věc běžná. Takže se vlastně nemusel rozčilit ani kvůli tomu.

Facka pravicová i levicová

Aristokratický život Mackovi skýtá něco, co se poštěstí málokomu: dělat jen to, co ho těší, protože už si nepotřebuje vydělávat na živobytí. Taky mu umožňuje mudrovat o pravicových a levicových hodnotách. A nad těmi se na chvíli zamysleme. Zda facka je hodnota levicová, či pravicová, není tak snadné jednoznačně posoudit. V tomto případě to bude asi obojí. Pravicové na ní je to, že před ní Macek předem varoval, a její příjemce se na ni tudíž mohl připravit. Bylo to téměř, jako by ho po aristokraticku vyzval na souboj. Levicové zase je to, že mu ji dal zezadu, což věru aristokrat nedělá, a hlavně ne plebejci. Na to by se, pravda, dalo namítnout, že se mu ta aristokratičnost ještě neusadila do každé buňky. Tak možná až jeho potomstvo...

Těžko však pochopit, jak by Mackova facka měla poškodit ODS ve volbách, jak už čeští politologové přispěchali analyzovat.

Zaprvé:Wagnerovou fackou nijak netrpěla ČSSD, ta naopak kráčela od úspěchu k úspěchu mílovými kroky. Možná, že kdyby dnes Paroubek místo vyhazovů ty názorově nevyrovnané novináře fackoval, jeho strana by byla neporazitelná, ať si mu zpěvačky nadávají třeba do Čingischánů.

Macek už není politik, volby neovlivní

Zadruhé: Macek už není politik ODS. I Topolánek ho označuje za „téměř soukromého občana, který si může říkat, co chce“. Takže Mackovy rvačky v parlamentu nehrozí.

A zatřetí: Macek a Rath se nefackovali jako politici na politické půdě, nýbrž jako lékaři na půdě lékařské. Lékaři se mezi sebou fackují od nepaměti. Jen vzhledem ke zjevnému gustu, s jakým Macek zfackoval lékaře, by si měl dávat pozor, aby si to jednou nespletl a nefackoval pacienty. Kromě tohoto si nepotřebuje ničím zbytečně lámat hlavu. A čeští politologové už vůbec ne.

Benjamin Kuras
Od roku 1974 britský občan. Autor 15 anglických divadelních a rozhlasových her, které se hrály v šesti zemích. Přispívá do českých periodik: Respekt, Bajt, Český deník, Týden, Lidové noviny, Profit, Marianne, MFDnes, Xantypa.