Byly to vskutku užitečné volby

Benjamin Kuras

Na každé nehodě se má prý hledat něco užitečného, či přinejmenším poučného, říkají nenapravitelní optimisté. Zkusme si tedy spočítat některá pozitiva těchto nešťastných voleb.

Prvním pozitivem je jasné prozření, že pan Paroubek už skutečně vnímá sociální demokracii a komunisty jako jednotnou levici, jak dal najevo ve svém povolebním projevu. A že tudíž rozhodné vítězství této levice by bylo nade všechny pochybnosti návratem ke komunismu.

Druhým je potvrzení - rovněž z jeho projevu - že tato jednotná levice pod jeho velením zatočí se svobodnými médii, jen co k tomu bude mít příležitost.

Třetím je veřejné odhalení myšlenkové perverzity, s jakou Paroubek dokáže k únoru 1948 přirovnat těsnou volební prohru právě těch dvou stran, které únorový puč provedly. Čtvrtým je projevení sprostoty, s jakou Jiří Paroubek dokáže politicky jinak smýšlející spoluobčany označovat za agenty, přisluhovače a lháře.

Pátým je konečně jasné a průhledné ujištění, že uražení pravicoví narcisové typu Kasl, Zieleniec, Železný či Cibulka, kteří svá ega nedokážou uklidit na chvilku do šuplíku ani ve chvíli národní krize, mrzačí šance demokratické pravice a pomáhají tak vrátit zemi do komunismu. A s nimi každý, kdo volil je a všechny ostatní pidistrany, o nichž věděl, že se nemohou dostat do parlamentu. Šestým je jednoznačná sebeidentifikace zelených jako součásti pravého spektra, či přinejmenším spektra důsledně protikomunistického -třebaže není stoprocentně jisté, že se s předsedou strany Bursíkem takto ztotožňují všichni zvolení zelení noví poslanci.

No, dobře, tak co se teď s tím dá dělat?

Na vládu, která by mohla skutečně vládnout - pravicovou nebo levicovou - to v tomto rozložení sil nevypadá. Takže zbývají asi jen dvě možnosti.

Buď přijmout Paroubkovu žádost o zneplatnění voleb a ihned uspořádat nové. Nebo sestavit velkou koalici, ale ne jen ze dvou hlavních stran, nýbrž složenou proporčně ze všech stran kromě komunistů, jejímž prvním úkolem by byla změna nesmyslného volebního systému, který převádí pravicové hlasy komunistům. Taková koalice by mohla dát sociálním demokratům šanci opět se jasně přihlásit k opravdové demokracii bez laškování s komunismem, budou-li o to stát. Jestliže o to stát nebudou, rozptýlí tím veškeré iluze svých voličů, že jsou tou „moderní evropskou sociální demokracií“, za jakou je Paroubkova rétorika vydává.

Třetí možnost by byla všechno vzdát a nechat Paroubkovu „neporaženou“ vládu s komunisty dotáhnout do konce opětný komunistický „nenásilný převrat“, na němž zcela viditelně pracují už několikátý měsíc.

***

Paroubek už vnímá sociální demokracii a komunisty jako jednotnou levici.

Benjamin Kuras
Od roku 1974 britský občan. Autor 15 anglických divadelních a rozhlasových her, které se hrály v šesti zemích. Přispívá do českých periodik: Respekt, Bajt, Český deník, Týden, Lidové noviny, Profit, Marianne, MFDnes, Xantypa.