Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Amerika, Evropa a protiraketov� obrana

Roman Joch

CEVRO 8-9/2009

Strategick� aliance mezi USA a svobodnou, demokratickou Evropou, je� existuje od 2. sv�tov� v�lky, byla a dodnes je pro Evropu neoceniteln�m bezpe�nostn�m aktivem. Bez pomoci USA by Evropan� nikdy neporazili nacistickou T�et� ��i a ani se neubr�nili p�ed komunistick�m Sov�tsk�m svazem. Pro por�ku nacismu v roce 1945 byla role USA z�sadn�, stejn� jako pro uchr�n�n� svobody z�padn� Evropy po dobu dal��ch v�ce ne� 40 let.




Tlak USA na Sov�tsk� svaz a z�vody ve zbrojen� v 80. letech 20. stolet� vedly k bankrotu SSSR, kolapsu sov�tsk�ho imp�ria a n�vratu svobody do st�edn� Evropy v roce 1989.

Po celou tu dobu Amerika financovala spole�nou americko-evropskou obranu Evropy v�ce ne� Evropa samotn�. V Americe se sice oz�valy hlasy, kter� volaly po ��ste�n�m sta�en� Ameriky z Evropy � aby si Evropan� uv�domili v�nost situace a v�razn� pos�lili sv� v�daje na obranu. Jen�e na za��tku studen� v�lky bylo neadekv�tn� o�ek�vat od Evropy zni�en� ve druh� sv�tov� v�lce vy��� v�daje na obranu (zvl�t� v situaci, kdy americk� ekonomika nebyla v�lkou zni�ena); a na jej�m konci zase hrozilo, �e Evropan� nebudou m�t dostate�nou v�li odporovat Sov�t�m a nechaj� se rad�ji �finlandizovat� (p�ijmou sov�tskou kuratelu a veto nad zahrani�n� politikou v�m�nou za vnit�n� autonomii), ne� aby riskovali konflikt se sov�tskou moc�. Proto bylo pro USA v�hodn�j�� b�t pl�tcem evropsk� bezpe�nosti ne� p�ihl�et konsolidaci sov�tsk� moci nad cel�m euroasijsk�m super-kontinentem.

Tato politika byla �sp�n�: na konci 80. let vedla ke kolapsu sov�tsk�ho imp�ria a n�sledn�mu bezprecedentn�mu zv��en� bezpe�nosti Evropy i Ameriky v 90. letech 20. stolet�. V t�to dek�d� Evropan� i Ameri�an� se�krt�vali sv� obrann� rozpo�ty, vyb�rali si svou �m�rovou dividendu� a u��vali �pr�zdnin z d�jin�, je� � jak mnoz� doufali � budou trvat v��n�.



Evropa neschopn� vlastn� obrany

Jen�e ��dn� pr�zdniny netrvaj� v��n�, a u� v�bec ne ty od Historie. 11. z��� 2001 bylo jen p�edznamen�n�m toho, co n�s v 21. stolet� �ek�.

Reakce? Neochota Evropan� v�razn� zv��it sv� obrann� rozpo�ty a pln� p�evz�t odpov�dnost za svoji bezpe�nost; kr�tkodob� ochota Ameriky tak u�init a poskytovat bezpe�nost i Evrop� v r�mci spole�n� obrany svobodn�ho sv�ta. Jen�e tak tomu bylo jen za minul� americk� administrativy George W. Bushe, resp. jen do vypuknut� sou�asn� finan�n� krize na podzim 2008. Od n�stupu sou�asn� americk� administrativy, resp. od vypuknut� finan�n� krize, se situace zm�nila v tomto smyslu: u Evropan� krom� neochoty zv��it v�daje na obranu je zde u� i finan�n� neschopnost u�init tak (evropsk� welfare-state je toti� p��li� n�kladn�); a u Ameri�an�, konkr�tn� u sou�asn� administrativy Baracka Obamy, je krom� t�sniv� finan�n� situace a mamut�ho deficitu � tj. neschopnosti financovat glob�ln� bezpe�nost cel�ho svobodn�ho sv�ta � u� i neochota �init tak.



Neproz�rav� Obamovo rozhodnut�

Rozhodnut� Obamovy administrativy zru�it pl�novan� t�et� pil�� protiraketov� obrany ve st�edn� Evrop� je vn�m�n (spr�vn�) jako �stup ze st�edn� a v�chodn� Evropy, jako ztr�ta americk�ho z�jmu o ni. K tomu lze ��ci n�sleduj�c�:

Za prv�, raketov� hrozba ze St�edn�ho v�chodu v��i Evrop� (a Americe) bude v budoucnosti nar�stat a tud� zru�en� v�stavby tohoto protiraketov�ho syst�mu je neproz�rav�.

Za druh�, ony �situaci zachra�uj�c� projevy �initel� americk� administrativy, �e m�sto t�et�ho pil��e v Polsku a �R bude n�sledovat budov�n� jin�ho, spole�n�ho protiraketov�ho syst�mu v Evrop�, jsou nev�rohodn�: cestou k budov�n� protiraketov� obrany toti� nen� zru�en� konkr�tn�ho pl�nu protiraketov� obrany a jeho nahrazen� p��slibem pl�n� nekonkr�tn�ch. Ka�dop�dn� (a p�inejlep��m) to bude p�edstavovat zpo�d�n�; t�et� pil�� protiraketov� obrany m�l b�t funk�n� do p�ti let; ony n�hradn� abstraktn� pl�ny zat�m ��dn� �asov� horizont nemaj�.

Za t�et�, my v �R jsme byli bl�zni, kdy� jsme nab�dku americk� protiraketov� obrany nad Evropou � pln� financovan� z USA (!) � ve Sn�movn� neratifikovali (Sen�t tak u�inil). Kdy� ��k�m �my�, mysl�m t�m poslance �SSD, poslance KS�M, dv� poslankyn� SZ a jednoho poslance �KDU��SL. Bude-li je�t� n�jak� americk� protiraketov� syst�m Evrop� nab�dnut, nebude to ji� zadarmo; jin�mi slovy, budeme-li cht�t my Evropan� m�t nad sebou protiraketov� de�tn�k, budeme za n�j muset platit.

Shrnut�


1/ Sou�asn� americk� administrativa ztr�c� z�jem o Evropu, p�edev��m Evropu st�edn� a v�chodn�.

2/ Ve zva�ov�n� Obamovy administrativy hraj� men�� roli n�zory tradi�n�ch americk�ch spojenc�, v�etn� z�padoevropsk�ch, a mnohem v�t�� po�adavky americk�ch protivn�k�.

3/ Raketov� hrozby v��i Evrop� ze St�edn�ho v�chodu, ji� nyn� nikoli trivi�ln�, budou v nadch�zej�c�ch letech a Evropa bude v��i nim bezbrann�.

4/ USA z�st�vaj� nejd�le�it�j��m smluvn�m bezpe�nostn�m partnerem Evropy; konec konc�, sou�asn� americk� administrativa v USA nebude v��n�.



Roman Joch
 
  P��stupy: 2842 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA