Bude opět dražší elektřina
Jiří Hanzlíček

Právo

Poslanecká sněmovna parlamentu podle své sportovní tradice opětovně přehlasovala veto prezidenta republiky k zákonu o podporovaných zdrojích energie.

V novém zákoně došlo především ke snížení státní podpory na výrobu elektřiny z biometanu. Původní podpora spalování bioplynu v bioplynových stanicích a nových výrobnách elektřiny od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 ve výši 4120 korun za MW hodinu byla snížena na 1700 korun za megawatthodinu. Náklady na jejich podporu budou zahrnuty do ceny za přepravu a distribuci. Podle mínění expertů je i uvedená výše 1700 korun - i vzhledem k nárokům zemědělské výroby - příliš vysoká. Takzvané obnovitelné zdroje nejsou zatím bez dotací životaschopné, přičemž dotace zaplatí výhradně občané a kolabující průmysl.

K tomu podotýkám, že při současné vyšponované dotační politice pro všechny možné podporované zdroje energie bychom vynaložili v roce 2020 navíc celkem zhruba 65 miliard Kč. Novou poslaneckou úpravou schváleného zákona by se tato částka mohla alespoň snížit v roce 2020 o 20 miliard. Přesto zbývající objem kolem 45 miliard korun představuje neuvěřitelnou zátěž, kterou budou muset všichni ve svých fakturách zaplatit. Prezident republiky zaslal k tomuto zákonu několik závažných připomínek, které není možné poslanci jen tak rychle zahodit za hlavu.

Skutečnost je dnes taková, že dříve schválené zákony, vedle podpory solární energie, větrníků a biomasy, se nám všem již nyní vymstily. Případně prohrané arbitráže k následně sníženým podporám u převážně "rozlobených" zahraničních investorů mohou ceny elektřiny rapidně zvýšit. Přesto se i nadále rozšiřuje okruh podporovaných zdrojů energie o biometan. Uvedený zdroj není již možné výrazně dotovat. Ekonomická podpora všech diskutabilních zdrojů dosáhla neúnosně vysokého stupně. Nepřináší státu úspory a úměrnou výrobu potřebné energie, ale pouze nové náklady pro veřejné rozpočty a zvyšování cen energií.

Právě neustále zvyšování cen elektřiny a plynu vede k nárůstu cen vody, odvozu odpadu, což značně zajímá v úsporných opatřeních občany. Od podpory takzvaných obnovitelných zdrojů začíná řada států ustupovat. Příkladem může byt sousední Německo. V konkrétním případě nárůst cen elektřiny a jejich neúměrné výše závisí na řadě faktorů, které nelze v současné době odborně odhadnout. Tím méně pak jejich dopady v nejbližší budoucnosti nelze očekávat od dočasně zvolených poslanců. Omluví se časem alespoň některý zákonodárce za unáhlené schvalování zákonů bez domyšlení jejich důsledků?

 

___________________________________________________________________________________