Burzovní analytici celého věta očekávali, že na svém březnovém zasedání Federální rezervní systém Spojených států zvýší konečně úrokové sazby, které již šest let zůstávají na bezprecedentně nízké úrovni 0,25%.
Nestalo se tak a rozhodnutí Centrální banky vyvolává okamžitý růst cen amerických akcií a zároveň snížilo kurz dolaru. Burzovní hráči napevno počítají s tím, že vzhledem k souhrnu ekonomických ukazatelů ke zvýšení sazeb nutně dojde na dalším zasedání kolegia FEDu v červnu.
Doby, kdy burziáni mohli spolehlivě promítnout do svých plánů nejnižší možnou úrokovou míru, jsou tytam. FED se očividně ve svém rozhodnutí orientoval na skutečnost, že na trhu nejsou známky hrozící inflace, ba naopak ceny energetických surovin klesají, a tím drží na uzdě vývoj cen obecně.
Je jasné, že zdražení refinancování by vedlo k dalšímu posílení dolaru a americké kapitály rozmístěné v posledních letech na jiných ziskovějších trzích – v Brazílii, Rusku či Indii – by se začaly houfně vracet do Spojených států.
Směr kapitálových toků do velké míry závisí na tom, jak přesně burzovní hráči odhadnou dobu a rozsah zvýšení úrokové míry. Jak vysvětluje člen bankovní rady Stephen Oliner, značné kolísání parametrů trhu je spojeno právě s chybným očekáváním burziánů. Právě to se stalo minulou středu.
Většina z nich očekávala, že FED sazby zvýší. Svou chybu museli okamžitě korigovat, a to vedlo ke stlačení výměnného kurzu dolaru v důsledku masivního výprodeje a prudkému nárůstu hodnoty akcií. To se odehrálo s hrozivou rychlostí, doslova během několika minut, což vždy vyvolává paniku.
Federální rezervní systém plní dvojjedinou povinnost – napomáhat maximální zaměstnanosti obyvatelstva a zároveň brzdit inflaci. Sladit jedno s druhým není jednoduchý úkol, jak konstatuje Stephen Oliner. Nyní se zdá, že Spojené státy mají stále značné nevyužité pracovní zdroje a zároveň inflační očekávání jsou nízká.
Za půl roku se ovšem situace může radikálně změnit. Bude-li na jedné straně pokračovat tvorba nových pracovních míst a na straně druhé skončí propad cen energetických surovin a inflace se ustálí na úrovni 2%, což je z hlediska Centrální banky cílový ukazatel.
Analytik Norbert Michael z Fondu Heritage vyslovil zajímavou hypotézu, že tentokrát to nebudou komerční banky, které budou následovat FED v otázce zvyšování úrokové míry, nýbrž naopak.
Jinými slovy, FED nebude zvyšovat sazby, dokud se nepřesvědčí, že tak činí komerční banky v důsledku zvýšené úvěrové poptávky ze strany obyvatelstva a podnikatelů.
Právě tento proces se zatím neprojevil v dostatečné míře. Proto komerční banky nepoužívají přebytek likvidity na spotřební a podnikatelské půjčky a místo toho zvyšují vyplacené dividendy akcionářům a provádí tzv. zpětný výkup vlastních akcií. Dokud se tento trend neobrátí, FED nebude spěchat se zvýšením úrokové míry na mezibankovním trhu.
___________________________________________________________________________________
ještě jedna aprílová : Barack
ještě jedna aprílová : Barack Obama vrátil Nobelovu cenu za mír ....(sic)
Před novináři se rozplakal, omluvil .....a řekl, že si tuto cenu nezaslouží a že tato cena by se měla dávat za reálné činy a ne za pokusy !!!
Vtipný mužík je ten
Vtipný mužík je ten Petrov(f), vždy se můžeme uchechtat při jeho poznámkách, téměř jako vyhořelý pobledlý Putin. Toho by ale měli opálit horským sluncem, takto nevypadá na krotitele tygrů, maximálně na potápěče na dno Mariánského příkopu.
pan Fištejn se zjevně pustil
pan Fištejn se zjevně pustil na tenký led ....a přitom nikdo neví proč ???
Prvak : FED je soukromá instituce a stát nemá žádné páky k jejímu ovlivnění ....!!!
Druhak : proč by měl zvyšovat sazby, kdy US ekonomika je v takovém srabu ...????
PS. ...takže jak hlásí ČT: míň je někdy v životě víc ....a zvláště od Fištejna ....n-tssss
Obnovení Glass-Steagallova
Obnovení Glass-Steagallova zákona jsme se sice nedočkali (měl jsem pocit, že po vypuknutí poslední finanční krize je na tom mezi ekonomy konsensus - poslední zmínku jsem o těchto snahách viděl tak cca před 3 roky na zerohedge, kde si někdo stěžoval, že z původních 13 stránek má nový návrh přes 800 stránek a že dílo je téměř nečitelné).
Ale se vskutku revolučním návrhem přichází Island; návrh iniciovaný ministerským předsedou Islandu bere komerčním bankám možnost tvorby peněz, tuto možnost má mít nadále pouze centrální banka. Celý dokument má 110 stránek a DT ho uveřejnil tak, že máte možnost ho číst celý.
http://www.telegraph.co.uk/finance/economics/11507810/Iceland-looks-at-e...
Pokud je zde někdo se zájmem o tuto problematiku, pak nevynechejte diskusi pod daným článek.
Abych se ujistil - opsal a
Abych se ujistil - opsal a přeložil to Fistein správně?
The Glass-Steagall Act, tedy
The Glass-Steagall Act, tedy The Banking Act of 1933, mel 53 stranek. Tady je ke stazeni original --
https://archive.org/details/FullTextTheGlass-steagallActA.k.a.TheBanking...
To o cem je debata dnes, to neni tento zakon. Jde o daleko komplexnejsi dva zakony dohromady, tykajici se dnes daleko sirsi problematiky financi a financnich sluzeb, a ochrany zakazniku, kde Glass-Steagall act, konkretne dva jeho paragrafy, jsou jen soucasti. Volker navrhoval jine reseni, a dalsi varianty take existuji. Na wiki je dost podrobne vysvetleni. Nelze rict, ze tech 800 stranek nahrazuje neco, co melo kdyzi 53.
----
Nejlepsi kniha o FEDu vubec asi, ktera poprve vlastne vysvetlila cele to pozadi vzniku FEDu, zakulisi, a vse o "tvorbe" penez, je asi -- The Creature From Jekyll Island, kterou napsal Edward Griffin. Prvni vydani bylo v roce 1994. Tady je ke stazeni v ruznych formatech, ma 610 stranek --
https://archive.org/details/CreatureFromJekyllIslandByG.Edward-G.EdwardG...
Uvod --
Where does money come from? Where does it go? Who
makes it? The money magicians' secrets are unveiled. Here is a
close look at their mirrors and smoke machines, the pulleys,
cogs, and wheels that create the grand illusion called money.
A boring subject? Just wait' You'll be hooked in five
minutes. Reads like a detective story- which it really is. But if s
all true. This book is about the most blatant scam of history. If s
all here: the cause of wars, boom-bust cycles, inflation, depres-
sion, prosperity. Your world view will definitely change.
Glass-Steagall mohl být
Glass-Steagall mohl být zaveden ihned. Byla by to adekvátní reakce na některé příčiny těch známých problémů.
Od doby, kdy jsem to viděl jako konsensus ekonomů už uplynulo 7 let. "Přifaření" nějakých dalších zákonů k tomu, nejde o odklad do nekonečna?" Řekl bych, že ano. Vzpomínám si na článek Liama Halligana v DT, kde vysvětloval, že UK už přijala nějaká náhradní opatření a charakterizoval je, že pravděpodobně to takhle bude servírováno až do další krize.
Za ten rozsah původního zákona se omlouvám, překlep.
Glass-SteagalI... byl zaveden
Glass-SteagalI... byl zaveden v USA, v roce 1933. :-) Kdyz tedy mate ten konsensus tech ekonomu (o cemz hluboce pochybuji), reknete mi -- kdy zavedli v Britanii, ve Svycarsku, v Nemecku, Japonsku, v Australii, a nebo v Cine, ten Glass-Steagall...? A nebo neco ekvivalentniho, co by opravdu oni dodrzovali?
Odpoved je -- ze maji jinou legislativu, a ta neodpovida a neni ekvivalentem Glass-Steagall. Co tedy rika onen konsensus ekonomu, ze by Kongres USA mel zavest Glass-Steagall vsude na svete, aby ty konkurencni podminky byly pro vsechny banky stejne? Nic podobneho by nemelo ekonomy napadnout, protoze toto je otazka jurisdikce, pravniku a zakonodarcu, a zalezitost legislativy kazdeho statu. A to je take duvod vlastne, proc postupne Kongres USA eliminoval Glass-Steagall, krome jineho. Ohrozilo to svetovy financni system? Jiste. A take jsem zacal psat na tomto serveru uz pocatkem roku 2006, ze jdeme do svetove financni krize, kdy konsensus ekonomu, vcetne naseho Kohouta tady, si lebedil, jak je ten svet zaplaven kapitalem a frci, a jak tygri z Pobalti a byvalych soc statu, s narustem HDP 10-13% rocne, DRTI tu kulhavou zelvu Nemecka, s narustem pouze 4% HDP. TO BYL konsensus jurodivych, protoze to nebyl realny kapital, ale fiat papir...
Dnes tedy ekonomove znaji reseni? Ze ho neznali pred krizi, a ze ta krize je tak zaskocila? A zaskocila i Klause, ktery o ni pise jako o krizi Zapadu, 2008-2009. Takze, svetovy financni system se zachrani, a krize se vyresi, kdyz USA zavede pro vlastni banky Glass-Steagall... a necha volny prostor pro kreativni podnikani banky ostatnich statu? To je v rozporu s trzni konkurenci, a to byl take duvod, proc Glass-Steagall byl postupne eliminovan. A tak jsme se holt dostali do menove valky, coz je "competitive currency devaluation." A to je co vidite, ze probiha.
kdyz se tedy onen konsensus nejakych ekonomu -- odnekud -- shodne, ze by Glass-Steagall mel byt uz davno zaveden, odpovedi je zase: uz byl zaveden v EU, Australii, v Cine, ve Svycarsku, v Japonsku a podobne? Pro USA to neni az tak velky problem. Ten zakon byl zaveden a fungoval uz v roce 1933. Staci ho predlozit zpet Kongresu. A tech vezi uz bylo navrzeno hned nekolik. Ale budou ho skutecne projednavat? Ne. Budou ho menit tak, aby to vypadalo jako Glass-Steagall, ale nebyl to Glass-Steagall, a budou cekat, kdy vznikne situace ze -- vsichni budou nuceni se sejit a zvazit toto jako soucast svetoveho financniho systemu. A pokud k tomu nedojde, menova valka bude pokracovat dal.
Viki, prosím podívejte se na
Viki,
prosím podívejte se na tyto zdroje
http://www.telegraph.co.uk/finance/comment/liamhalligan/6475009/Is-Georg...
"Je George Osborne dostatečně odvážný, aby se pustil do nového Glass-Steagall?
http://www.telegraph.co.uk/finance/comment/liamhalligan/7112237/Bring-ba...
"Obnovte Glass-Steagall a dovolte bankám hazardovat a krachovat"
http://www.telegraph.co.uk/finance/comment/liamhalligan/5956460/Tories-m...
"Toryové musí mít odvahu znovu instalovat Glass-Steagall"
http://www.telegraph.co.uk/finance/comment/liamhalligan/7061976/Osbornes...
"Osborneho šance následovat Obamu a získat všeobecnou oblibu"
Tak např. Mervyn King (šéf centrální banky UK v té době)
It isn't sensible," Mervyn King recently stated, "to allow large banks to combine high street retail banking with risky investment banking strategies, and then provide an implicit state guarantee". The Bank Governor's words echoed around the world. He was calling for a return of "Glass-Steagall" and, in doing so, was taking on the big universal banks of Wall Street and the City.
"Není rozumné dovolit velkým bankám zkombinovat retail bankovnictví s riskantními investičními bankovními strategiemi a pak jim poskytovat státní garance. Kingova slova byla souhlasně opakována v celém světě. Volal po návratu Glass-Steagall .... "
Téměř všeobecný souhlas můžete vidět i v diskusích pod výše uvedenými zdroji
Takze, uz zavedli v Britanii
Takze, uz zavedli v Britanii tu obdobu Glass-Steagall, a nebo se o tom jen vede debata? A co Cina, Japonsko, a dalsi staty...?
Znova: Glass-Steagall byl USA zakon z roku 1933, a cele dekady fungoval. Pokud nebude obdoba zavedena v jinych statech, a nebo se nestane soucasti svetoveho financniho systemu, vetsina bude mluvit o tom, ze je to treba nejak zavest, ale samo se to nezavede. ;-) Nikomu se nechce s tim v teto dobe zacit, protoze nema kontrolu nad tim, jestli a kdy to zavedou ostatni.
No, ale to právě píšu, po
No, ale to právě píšu, po všeobecně vyjadřovaném souhlasu je velké ticho.
Vy jste ale ty mnou uvedené zdroje zřejmě nečetl.
Protoze v dane chvili je
Protoze v dane chvili je Glass-Steagall pase, ze... Kazdeho spise zajimaji udalosti minuleho tydne (a dnes), treba prave ta AIIB...
http://www.zerohedge.com/news/2015-03-31/china-gloats
pan viki možná ani neví, že
pan viki možná ani neví, že byl tento zákon za B. Clintona zrušen ...??!!
PS. ...včera mi tvrdil, že američtí kavaleristé jsou vlastně mariňáci .....n-tssss
Mlzite zase. Psal jsem
Mlzite zase. Psal jsem nahore:
"A to je take duvod vlastne, proc postupne Kongres USA eliminoval Glass-Steagall, krome jineho." Clinton nic nesepisoval, a toto ani nenavrhoval, protoze timto se zabyvali bankeri a financni komise Kongresu, zastupci Treasury a FEDu. Nic se primo nerusilo, ale diky zmene regulaci a diky vyjimkam, byl Glass-Steagall vpodste eliminovan a zrusen v te podobe, co byl. Postupne.
A mlzite i o vceresi moji otazce, ale na to dnes uz nemam cas. Je poledne a mam dnes dost prace.
psal jsem za Clintona ...tedy
psal jsem za Clintona ...tedy za jeho vlády ...Blik.
Tak o cem je rec? Co prudite?
Tak o cem je rec? Co prudite? :-))) Psal jsem o eliminaci Glass-Steagall pred vasim komentarem, a psal jsem o tom tady uz pred roky. Ze jste se dnes probudil a uletely vam mozna vcely, to se sice stava, ale co s tim mam ja spolecneho? ;-)
Dejte si frtana...
tak promiňte, že jsem si
tak promiňte, že jsem si dovolil vás opravit !!!
Přišlo mi divné, že vy...vždy takový přesný a akorát ....najednou malý nonsenc.
PS. .....Nic více v tom prosím nehledejte.
Važte si toho, pane petrof.
Važte si toho, pane petrof. Obvykle mívá rozumů na několik stránek, ale že by něco opravdu TVRDIL, to se hned tak nevidí. ////
Ja bych se priklanek k tomuto
Ja bych se priklanek k tomuto komentari --
" pbgd • 8 hours ago
The total population of Iceland equals that of a small town in Ontario. They could use glass beads as "currency", and it would make no difference."
Staty jako Monako, San Marino, Iceland...ty nelze brat jako nejaky priklad. Uz jen treba ten jejich verejny dluh na Islandu. Meli 39% HDP, nizsi nez v CR dnes, ale stacily 2-4 roky a pohybuje se kolem 90%. U statu jako je Nemecko, USA, Francie, neco podobneho by vzalo podstatne dele. Zrovna tak rychle se da ten dluh na islandu zase snizit, ale o tom rizhoduje predevsim hospodarska situace v zahranici, od ktere jsou zavisli. V jejich pripade, stacilo by, aby nejaka velka firma tam zalozila pobocku, a je to vyresene. Prijem z dani teto firmy vymaze vetsinu dluhu.
Napriklad, ten verejny dluh je na islandu tedy neco kolem 90% ve vztahu k jejich HDP. Behem 3 let muze byt 200%+ k HDP, a nebo zase 39% HDP. Podivejte se ale na jejich EXTERNI dluh --
1999 - 29.7% HDP
2002 - 34.5% HDP
2011 - 886.6% HDP
2012 - 757.2% HDP
Ktery "bezny" stat s verejnym dluhem 90% HDP a s externim 757% HDP by mohl s timto existovat, a kteremu by se podarilo za jeden rok snizit externi dluh z 886.6% na 757.2% HDP? Oni mohou mit jednoduchou legislativu, ze...
Viki, V "fractional reserve
Viki,
V "fractional reserve system" (a tedy ve "fiat money") vidí značná část ekonomické komunity příčinu těch periodicky se opakujících finančních průšvihů. Ti Islanďané přichází s ideou, která s velikostí ekonomiky zas až tak nesouvisí (zřejmě vůbec).
Samozřejmě existují i více nebo méně alternativní názory, ostatně už Milton Friedman v knize "A Program for Monetary Stability" se vyjadřoval v tomto smyslu.
Z názorů z poslední doby:
"Positive Money"
Jaromír Beneš a Michael Kumhof pro IMF: "The Chicago Plan Revisited" navazující na Irwinga Fishera.
Ale ty Islanďany jsem sem dal proto, že to s velkou pravděpodobností dojde realizace. Vše ostatní jsou jen studie.