Konzervativní listy

Diváci, sledující dosud nekončící skutečný tok dějin, byli nedávno svědky extempore našeho prezidenta Miloše Zemana, jež v něm bylo další skvostnou epizodou. Náš reprezentant dal před oslavou státního svátku sv. Václava přednost pochlebování osobě, na kterou se hodí nejspíše označení „consigliere“ z hollywoodských filmů o mafii. Vladimír Jakunin, blízký přítel V. Putina z jejich dvacetiletého spolupůsobení v KGB a nynější ministr železnic Ruska, pořádal na zastrčeném ostrově Rhodos již několikáté mezinárodní představení nazvané Dialog civilizací. Nebýt kousků našeho prezidenta, bylo by pro nás toto divadlo zřejmě stejně šedé a nudné, jako tisíce podobných mírových konferencí pořádaných dříve SSSR. Když však tuto událost zařadíme do širších historických souvislostí, nabývají některé podrobnosti velice zajímavých a výrazných barev.

Jak se to dělá...

Nejprve je však třeba si blíže ujasnit význam toho nelibě znějícího slova infiltrace. Skrývají se za ním někdy až neuvěřitelné dějinné události, které mnohdy doslova změnily běh světa. Tento jev totiž doprovázel vývoj lidstva od samého prvopočátku, kdy se začalo společensky utvářet a organizovat se v soupeřících klanech a kmenech. V prvních bojích a válkách přišel některý mazaný vůdce tlupy na to, že je lepší vtrhnout v noci na spícího nepřítele, než se s ním tvrdě utkat v poli a za dne. Šlo jen o to, jak mít někoho uvnitř nepřátelského ležení, kdo by otevřel bránu. A infiltrace byla na světě. Podávají o tom svědectví záznamy z Bible nebo řecké báje, například v příběhu o trojském koni.

Staročínský učitel strategie Sun-Tzu přímo vyhlásil infiltraci a vnitřní ochromení nepřítele za vrchol válečného umění. Obzvláště vysoce hodnotil ve svém díle řemeslo špionáže. Není proto divu, že toto původně vojenské umění bylo dále pěstováno, šířilo se i do politiky a dokonce také do obchodu. V minulém století vstoupilo používání tohoto nástroje do povědomí veřejnosti, když ho hitlerovský národní socialismus označoval názvem „pátá kolona“. V té době už ho ale masivně a přitom utajeně používalo komunistické hnutí. Špiónománie stalinského mezinárodního socialismu pramenila z pyšného vědomí, kolik tisíců vlastních agentů měl v různých zemích po celém světě. Například u nás se to ukázalo v roce 1948.

Vrcholnými čísly v přehledu úspěchů infiltrace bylo působení sovětských agentů v těsné blízkosti amerického prezidenta F. D. Roosevelta během druhé světové války. Podle historiků jich bylo v té době v USA na 500. Nyní jsou již k dispozici stohy dokumentů, z nichž si zájemce může učinit představu, co to ve své době znamenalo a kam tato činnost asi došla, když vlastně nebyla nikdy zastavena. Pozdější zamlčování a zakrývání těchto stránek dějin je také svým způsobem vypovídající.

...a jak to funguje

Navraťme se tedy zpátky k současnosti. Dnes se stal hlavním tématem islamismus. Alespoň podle prezidenta Zemana, který ho na Rhodosu označil za rakovinu napadající celý svět, zatímco ve srovnání s tím je prý problém Ukrajiny pouhou chřipkou. A jmenoval tam dokonce přímo Ukrajinu jako zemi, kde vbrzku může islamismus vládnout, pokud se všichni nespojíme a nerozdáme si přitom vzájemně všechny své zdroje i informace.

Tady ovšem něco zásadně nehraje. Když pohlédneme na obrazovku, na níž se promítá náš fiktivní dokumentární seriál o infiltraci, vidíme řadu svědectví, že islamismus rozdmýchal právě Kreml, svou záměrnou infiltrací do muslimských zemí zahájenou již před dávnými lety. Například známý ajatolláh Chomejní, vůdce radikálního šíitského islámu, vedl rozhlasovou kampaň za svržení vlády íránského šáha ze zahraniční Sofie, v komunistickém v Bulharsku. A současný íránský ajatolláh Chameneí zase studoval přímo v Moskvě, na nechvalně proslavené universitě Patrice Lumumby (Ruská univerzita družby národů v Moskvě – pozn. red.). Je známo, že Alexandr Litviněnko, do Londýna uprchlý důstojník KGB, zaplatil krutou smrtí i za vyzrazení informace, že vůdce teroristické organizace sunitské větve islámu Al-Káida, Ajmán al-Zawahrí, byl vyškolen právě KGB. A na youtube si můžete poslechnout, jak se dnes velitelé islamistů IS v Sýrii a Iráku domlouvají rusky, protože jejich náčelník Al-Baghdádí pochází z Gruzie a má ruský výcvik.

Kdo chce, může si takové a podobné body spojit, aby dostal kontury pravděpodobného obrazu. Je jich dost. Už se ani nikdo nepodivuje veřejně publikovanému případu, kdy KGB před lety infiltrovala politiky v Norsku a naverbovala tam i pozdějšího předsedu vlády Jense Stoltenberga. Novináři to tehdy dokonce nezvykle rozmázli, ale on se přesto nyní stal generálním tajemníkem NATO. Ačkoli V. Putin jasně do světa vyhlásil, že kdo byl jednou u KGB, je navždy u KGB.

Náš pan prezident na konferenci rozšafně uvedl příklad chybné strategie Západu, který již čtyřicet let bezúspěšně sankcemi obléhá pevnost Kubu. Navrhl naopak zrušit všechny sankce, i ty nynější proti Rusku, a otevřít neohraničený dialog. V reálném seriálu dějin by tedy příštím dílem jejich pořadu mělo být „otevřít pevnost a mírumilovně se podrobit infiltraci“? Co myslíte? Ó pardon, někdo říká, že infiltrace už prý snad docela úspěšně probíhá.