Kdo má šanci stát se za čtyři roky novým americkým prezidentem?
Share on print Share on email Share on facebook Share on twitter Share on google_plusone_share More Sharing Services
Inaugurací prezidenta Obamy začalo jeho druhé volební období. Leckdo by si mohl myslet, že do příští volební kampaně zbývají téměř čtyři roky. Omyl. Další prezidentská kampaň začala okamžitě po oznámení výsledků loňských voleb. Pro některé osobnosti Republikánské strany byla Romneyho porážka signálem, že místo republikánského kandidáta pro rok 2016 je volné, a proto by neměly příliš otálet. Toho si všimla i některá média a ihned se pustila do spekulací, kdo by takové ambice mohl mít. Pojďme se podívat na jména, která padají nejčastěji.
Za kandidáta číslo jedna lze označit floridského senátora Marca Rubia. Sám svoje ambice neskrývá. Hned po prezidentských volbách dorazil do Iowy, aby se zapojil do kampaně před volbami guvernéra. Nikdo však není na pochybách, že jeho hlavním cílem bylo vylepšit svůj obraz u občanů malého státu, v němž se minulý rok zahajovaly prezidentské primárky. Představa Rubia jako republikánského kandidáta na prezidenta je pro mnohé příznivce a členy strany lákavá i z toho důvodu, že by konzervativní senátor z rodiny kubánských imigrantů mohl oslovit důležitou demografickou skupinu Latinoameričanů, u níž republikáni dlouhodobě drtivě prohrávají.
Silným hráčem by mohl být Paul Ryan, Romneyho viceprezidentský kandidát a kongresman z Wisconsinu. Mitt Romney jej při jednom ze svých přetřásaných přeřeknutí nazval příštím prezidentem USA. Ryan se jako kongresman věnoval především ekonomickým otázkám, je i autorem republikánského ekonomického programu. Problém je ovšem v tom, že podle demokratů je příliš radikální a pro část Ryanových spolustraníků naopak příliš umírněný - pokud by se podle něj Amerika řídila, vyrovnaného rozpočtu by se dočkala nejdříve za třicet let. Kromě toho je Ryan kritizován i za některá svá hlasování v kongresu, byl například pro bail-outy automobilek General Motors a Chrysler. Na druhou stranu by straně mohl pomoci méně se soustředit na sociální otázky a přenést hlavní střet americké politiky do ekonomické oblasti.
Zajímavé postoje k některým sociálním otázkám zastává senátor za Kentucky Rand Paul. Rozhodnutí o využívání marihuany pro lékařské využití považuje za pravomoc jednotlivých států a zároveň prosazuje legalizaci průmyslového konopí. Jako typický republikán sice nepodporuje sňatky homosexuálů, ale i zde uznává ústavní pravomoci federálních států. Vede také kampaň za ukončení americké zahraniční pomoci, zejména Pákistánu a Libyi. V ekonomických otázkách ostře kritizuje demokraty i republikány za deficitní hospodaření a prosazuje ústavní dodatek o vyrovnaném rozpočtu. Je poměrně oblíben mezi aktivisty Tea Party a určitě by ho podporovala nemalá část stoupenců jeho otce Rona Paula. Díky tomu, že v letošních volbách podpořil v souboji s Obamou Mitta Romneyho, může být na rozdíl od svého otce považován za seriózního kandidáta. Na druhé straně tím odradil část příznivců, kteří si u Rona Paula vážili především jeho zásadovosti a odmítání kompromisů. Dále je otázkou, zda ho hlavní politický proud bude považovat za dostatečně proizraelského.
Populární guvernér New Jersey Chris Christie se stal ještě oblíbenějším v průběhu bouře Sandy. Nic veřejnost neocení více než pohotové jednání lídrů v době krize. CNN nedávno zveřejnila průzkum, podle nějž má ještě větší šance na získání nominace než Marco Rubio. O kandidatuře uvažoval už v loňských primárkách, ale v říjnu 2011 definitivně oznámil rozhodnutí se jich nezúčastnit. Někteří komentátoři s ohledem na jeho extrémní obezitu už v té době zpochybňovali, zda by byl vhodným kandidátem. Proti tomu se ohradila nezisková organizace The Obesity Society, jež vydala prohlášení na Christieho obranu; podle ní jsou takové poznámky „nevhodné, nespravedlivé a chybné". V říjnu 2012 se rovněž spekulovalo, že odmítl Romneyho nabídku stát se jeho viceprezidentským kandidátem, protože se nechtěl vzdát pozice guvernéra. V průběhu bouře Sandy potom vyzdvihl roli prezidenta Obamy, po jehož boku se několikrát objevil na veřejnosti. Nakolik mu to u republikánských voličů může uškodit, pokud to proti němu v kampani použije některý z jeho oponentů, zůstává otázkou.
Mnozí novináři si již vysnili souboj floridského guvernéra Jeba Bushe s ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Pokud se Bush pro kandidaturu rozhodne, určitě by mu tato náklonnost mohla pomoci v průzkumech. Zároveň by se mu ovšem mohlo stát totéž, co Rudymu Giullianimu, který v letech 2007 a 2008 průzkumům suverénně vévodil: v primárkách naprosto propadl.
Byznysmena a bankéře Hermana Caina po předčasném odstoupení z loňských primárek naopak mnozí odepisovali. Přesto se i nadále těší velké oblibě zejména mezi aktivisty Tea Party. Krátce po volbách veřejně vyzval k radikální obrodě konzervativního hnutí a případně i vytvoření nové pravicové strany jako alternativy k příliš strnulým republikánů, kteří se stále více přibližují politickému středu. Jaký bude mít jeho výzva dopad, zatím není jasné. Jisté však je, že rozhodně dosud neřekl poslední slovo. A pokud by se odhodlal znovu vstoupit do souboje o prezidentskou nominaci Republikánské strany, určitě by mohl významně zamíchat kartami.
Z dalších jmen bychom neměli opomenout Ricka Santoruma, který se minulý rok v primárkách poněkud překvapivě stal Romneyho nejvážnějším soupeřem. Přes jeho raketový vzestup po přepočítání hlasů v Iowě, kde mu bylo dodatečně přiznáno vítězství, jeho kampaň doplatila na téměř nulovou organizaci a nedostatek finančních prostředků. Santorum se již vyjádřil, že by o kandidatuře za čtyři roky určitě uvažoval. Z loňských kandidátů také není vyloučen další pokus Jona Huntsmana, který odstoupil po neúspěchu v New Hamsphire.
Dále padají jména jako Scott Walker (guvernér Wisconsinu), Bobby Jindal (guvernér Lousiany) nebo Susana Martinezová (guvernérka Nového Mexika). Poslední slovo nemusela říct ani bývalá kandidátka na viceprezidentku Sarah Palinová, stále oblíbená mezi některými aktivisty Tea Party. Zajímavou kandidátkou by byla také bývalá ministryně zahraničí Condoleeza Riceová.
Pokud jde o soupeře, který by stál proti vítězi republikánských primárek, u demokratů se kromě Clintonové nejvíce skloňují jména viceprezidenta Joea Bidena a guvernéra státu New York Andrewa Cuoma.
Následující tři roky v Americe rozhodně nebude nuda. A to se do bojů o prezidentský post budou moci (nečekaně) zapojit i mnozí další kandidáti.
___________________________________________________________________________________
