Maturitní drama
Jan Bartoň

Ministr školství se omluvil studentům, kteří si pro maturitu zvolili obtížnější verzi matematiky, za chybu, kvůli níž písemnou zkoušku z matematiky nesložilo podle původních kritérií téměř 20% studentů. Poté nastoupil proces "harmonizace" a počet pětek klesl na přijatelná čtyři procenta. V pondělí 14. 5. večer na ČT24 se na křesle pro hosta potil (a to zřejmě doslova a do písmene) ředitel CERMAT Pavel Zelený. Moderátorka pořadu paní Drtinová do něho ryla statečně a nejraději by snad pana Zeleného z funkce ředitele CERMATu odvolala sama.

Celé pondělí se přitom v rámci kritiky obtížnějšího testu z matematiky převracela zprava doleva a nazpátek otázka " důvěry" ve státní maturitu. Zdatně si počínala již zmiňovaná moderátorka Drtinová, která se dokolečka dokola ptala ředitele Zeleného na to, jestli si "umí představit" stres, který byl "chybou" CERMATu způsoben.

Vzpomínám si velmi dobře na svou maturitu. Probíhala těsně po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. V doznívajícím Pražském jaru jsem si ještě v roce 1970 mohl zvolit, zda budu maturovat z matematiky nebo z ruštiny. Matematiku si nás tehdy vybralo hodně i z toho důvodu, že jsme tehdy Rusy a ruštinu upřímně nenáviděli. Písemku jsme zvládli vcelku dobře. Pak přišla ústní zkouška a já si vytáhl otázku, které jsem ne úplně porozuměl. Na potítku jsem ze sebe moc "nevypotil" a byl jsem předvolán k tabuli. A tam, při řešení zadání, jsem najednou jakoby "zázrakem" úlohy briskně vyřešil. Tréma ze mě spadla a hodiny příprav a počítání příkladů (učebnice příkladů z matematiky pro maturitní zkoušku jich tehdy měla několik set) se zúročily.

Celé to pozdvižení kolem maturitní písemky z matematiky v obtížnější verzi na mně dělá dojem pustého tyjátru. Protože víme všichni velmi dobře, že se všeobecná úroveň žáků a posléze studentů středních škol zejména v technických oborech výrazně zhoršuje, obdobně jako se zhoršuje úroveň jejich dnešních učitelů, vzniká tu logicky zcela jiná a zásadní otázka. Nesvědčí prachbídný výsledek u maturitní písemky z matematiky o něčem velmi alarmujícím? O úrovni vzdělávání na našich středních školách v technických oborech, matematikou počínaje? Není tedy pravdou naopak to, že zvolené příklady a jejich obtížnost jen demonstrovaly sterilitu našeho vzdělávání, které už dokonce nedokáže dobře připravit na maturitu podle všeho i nadprůměrně inteligentní studenty? V takovém případě by však bylo nutné nehovořit o "chybě" v sestavení písemné zkoušky. Takový výsledek by byl jen neslavným vysvědčením našeho vzdělávacího systému, který podporuje spíše průměrnost a nemotivuje ke studiu. Výsledkem našeho vzdělávacího systému zaměřeného na masové vysokoškolské vzdělávání je pak velmi často titulem se pyšnící člověk, jehož znalosti od jeho maturitní zkoušky spíše ubyly, než se rozšířily. Znám to z vlastní zkušenosti, protože se ve vysokoškolském prostředí stále ještě pohybuji. Přitom náklady na vysokoškolské studium mohou zejména u technických škol dosáhnout bezmála dvou set tisíc korun na studenta a rok. A česká populistická levice brojí dokonce i proti symbolickému zápisnému, které by alespoň částečně přispívalo k tomu, aby si možná dvacet, možná až padesát procent studentů VŠ uvědomilo, že nejsou na verneovském příběhu mnohaletých prázdnin dotovaných rodiči a občas "necitlivě" přerušených nějakou zkouškou.

tusim skryte poselstvi

tusim skryte poselstvi lidu...

dnes se představí v Hyde

dnes se představí v Hyde parku to "pedagogické zjevení" Dvořáková, tak lze tušit téma diskuze.......bohužel se to kříží s hokejem.

Cermat zjevně pochybil, což

Cermat zjevně pochybil, což rozhodujícím způsobem ovlivnilo výsledky maturitních písemek z matematiky v té náročnější verzi. Vinit z toho klesající úroveň studentů je nesmysl. Pár naštvaných studentů znám. Jsou to opravdu dobří matematici, žádní babráci, kteří při prvním problému ztrácejí nervy. Přesto písemku nezvládli v celém rozsahu. Všichni také tvrdí, že zadání nebylo vždy jasné, spíš působilo dojmem, že má studenta zmást.

Vidouc Zelený rypec, nikdy

Vidouc Zelený rypec, nikdy nenechám děti studovat U Nás.

Vida, pane Stanislave, vida.

Vida, pane Stanislave, vida. Vidouc je pro ni.

Je to celé špatně, vlade -

Je to celé špatně, vlade - správně by to bylo

Viděv Zelený rypec, nenechal bych nikdy děti studovat U Nás.

No, zní to hrozně, ale to je

No, zní to hrozně, ale to je asi tak všechno, co k tomu mohu dodati. Snad jen, že takhle by to asi pověděl angličan. Oni musí mít celou větu v dřívějším čase, když už se k němu uchýlí, ale zase mají těch minulých časů tolik, že tomu mohou dát tu správnou míru.

Pan Ševeček mi s tou češtinou

Pan Ševeček mi s tou češtinou dává zabrat. Možná má mnoho myšlenek a lakomost mu nedovolí je hezky naklást. Zamává hádankou a jde na zahrádku. Trochu se stydím, že tomu každý rozumí, jen já v tom hledám různé smysly přes vesmír i hůře.

Skvely CERMAT a vsichni jeho

Skvely CERMAT a vsichni jeho kritikove zaujati, neschopni, ba dokonce sterilni? Ano, pane ministre, prece strana a vlada musi (uz z definice) vsechno vedet lepe nez stovky profesionalu s desitkami let zkusenosti. ////

Odsud situace naopak vypada tak, ze na ministerstvu a v CERMATU sedi utajovanim posedla tlupa pitomecku, kteri v zivote nikoho nic nenaucili (a proc se k nim pridava Fiala je mi zahadou). Prece jednim z ucelu pisemky (a kazdeho testovani a zkouseni) je POUCENI vsech zucastnenych. Student se ma poucit, v cem delal chyby, ucitel se ma poucit, co spatne nebo malo vysvetlil a se studenty procvicoval. Takze zadani testu by se melo zverejnit ihned pote, co jej studenti absolvuji, a VYSLEDKY testu by se mely ZVEREJNIT vsem zucastnenym - studentum i ucitelum. Realita je jina, zadani se zverejnuje az po roce, vysledky (v jakesi komprimovane nepouzitelne forme) se sdeluji pouze studentum, ucitele jsou zcela mimo tok informaci. ////

A pak je jeste druha moznost - ze cilem statnich maturit je prevest penize do tech spravnych kapes, a znemoznit verejnosti jakoukoli kontrolu. To se dari dobre. ////