Ministrův kříž
Martin Stín

Když Pavel Blažek přijal Nečasovu nabídku na převzetí nenadále uvolněného křesla ministra spravedlnosti, sotva mohl předvídat, jak těžký kříž na svá bedra dobrovolně nakládá.

Prvotní zátěží je nepřipravenost na zadanou úlohu. Prozradil ji veřejnosti hned v prvních dnech po nástupu v Otázkách Václava Moravce ze dne 8.července 2012 (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2012070901). Předvedl v nich klidnou sebejistotu v ďábelském spojení s neznalostí mezí své pravomoci a cest k řešení věcných problémů resortu. Zmínil se o úmyslu snížit počet typů věznic ze čtyř na dva jako o jedné z cest k vyhovění požadavku rozpočtové kázně, jehož nezvládnutí podle nevěrohodného bájení předsedy vlády mělo zlomit vaz jeho předchůdci. Záměr je realizovatelný, ale velké finanční úspory nepřinese a navíc se pan ministr jeho předestřením pochlubil cizím peřím: převzal starou myšlenku vedení Vězeňské služby ČR. Na úseku vězeňství na něj čekají ošemetné úkoly, ale z jeho vystoupení je patrné, že zatím nezná problematiku, ani východisko z krizového stavu.

Pavel Blažek si ovšem nezaslouží ukřižování kvůli této slabosti jeho postavení. Vina není na něm, ale na předsedovi vlády, který udělal nejdříve chybný krok jmenováním Jiřího Pospíšila, a pak jej napravil nešikovným způsobem: spikleneckým způsobem jeho odvolání zasadil těžkou ránu své beztak pošramocené důvěryhodnosti a jeho nástupce vehnal do obtížné situace.

Pravou cestou na Golgotu se pro Pavla Blažka stalo zadání obsadit uvolněné místo vrchního státního zástupce v Praze. A na té ošklivě klopýtá.

Převzetí úřadu pojal v této souvislosti jako počátek nového letopočtu. Proto se pokusil převzít do svých rukou otěže rozhodování, ačkoli výběr šéfa Vrchního státního zastupitelství v Praze přísluší ze zákona pouze nejvyššímu státnímu zástupci. Jmenovací pravomoc ministra je pouze pojistkou  proti výrazně špatné volbě uchazeče. Zde pan ministr poprvé klopýtl, když možná z neznalosti, možná pod vlivem nadměrného sebevědomí dal najevo, že se necítí  nikterak vázán kroky svého předchůdce  z období, těsně předcházejícího jeho odvolání. Připravený jmenovací proces po něm nedokončil a nesnesitelně váhá bez ohledu na škodlivost protahování stavu bezvládí na Vrchním státním zastupitelství v Praze.

Kvůli zdržování jmenování Lenky Bradáčové vypukla vřava, s kterou jistě nepočítal. Patrně neúmyslně se přičinil o její vyhrocení nešťastným nápadem na vyhlášení veřejného výběrového řízení „pět minut po dvanácté“. Její bouřlivost je dána skutečností, že Praha je vesnice, v které se zná každý s každým, takže do tahanice o Lenku Bradáčovou se zapojil kdekdo, koho se věc týká byť jen vzdáleně. A každý si může najít „svého“ novináře nebo poslance, který se ujme úlohy hlásné trouby nejrůznějších soukromých zájmů.

Tábor odpůrců jmenování Lenky Bradáčové opanoval převážnou část médií. Není jednolitý. Jeho  nejhlasitější složkou jsou neoficiální mluvčí potenciálních následovníků Davida Ratha na cestě do vazební cely, jimž společenské postavení a dostatek peněz umožňují zapřáhnout do své káry různé politické pleticháře a  námezdní žoldnéře mezi novináři. Bohužel v této souvislosti veřejnost podezírá Petra Nečase a jeho skupinu ve vedení ODS, že jsou nástrojem uplatnění jejich zájmů, a právě proto brání Pavlu Blažkovi ve jmenování Lenky Bradáčové. Odraz v mínění veřejnosti je zřejmý z průzkumů voličských preferencí, v nichž je patrný zřetelný odklon od ODS.

Velké parlamentní strany si ve vztahu k jmenování vrchního státního zástupce v Praze vedou  zcela neodpovědně v souladu s utkvělou představou, že republika je jejich pašalíkem. Z problému udělaly téma předvolební kampaně. Jejich chování je neomluvitelné, nicméně válečný pokřik představitelů ČSSD není tak znechucující, jako „okopávání kotníků“ koaličního partnera poslanci TOP 09.

Povykování politiků má neblahý účinek: Pavel Blažek by měl rozhodnout nezávisle na mínění politických stran, ale nechť se vyjádří jakkoli, vždy může být nařčen, že podlehl vlivu některé z nich. To jej samozřejmě nutí hledat uvážlivé, nezpochybnitelné odůvodnění rozhodnutí. Čili odrazuje jej to od schválení Jiřím Pospíšilem připraveného rozhodnutí jednoduchým škrtem pera, jenž by jinak byl na místě.

V příběhu ale také doznívá „válka žalobců“, související s „kauzou Čunek“. Poražená strana nemůže přece Lence Bradáčové zapomenout, že byla nejvýraznější představitelkou opozice proti zásahu státních zástupců NSZ do „kauzy Čunek“ a jako prezidentka Unie státních zástupců otevřeně usilovala o odvolání Renaty Vesecké. Jsou to inteligentní, vzdělaní lidé se značným neformálním společenským vlivem. Nemohou-li škodit jinak, pak jistě aspoň ovlivňováním spřátelených novinářů  a politiků, jichž je kolem nich dost.

Nelze zapomenout ani na případné budoucí podřízené Lenky  Bradáčové. Více než polovinu osazenstva Vrchního státního zastupitelství v Praze tvoří normalizační dinosauři, tedy lidé s minulostí prokurátorů totalitního režimu a členů KSČ. Mají své ustálené názory a zvyklosti  a představa, že je v předdůchodovém věku začne nutit k zvýšení pracovního tempa a změně stereotypů mladá, vzdělaná, průbojná nová šéfka, posedlá svou prací, jim nemusí být příjemná. I jejich názory mohou mít vliv na obsah poštěkávání hlídacích podvraťáků demokracie i v těch nejseriózněji se tvářících bulvárních časopisech, vydávaných na křídovém papíře.

Last but not least, v odporu k Lence Bradáčové může hrát roli i obyčejná vzájemná ženská nesnášenlivost a žárlivost: kromě odborné zdatnosti se vyznačuje nepřehlédnutelným ženským půvabem, přičemž některé odborně neméně zdatné odpůrkyně jejího jmenování v tomto ohledu pomalu ustupují ze slávy.

Hlasu zastánců jmenování Lenky Bradáčové poskytují  média pokud možno co nejmenší prostor. Je ale významné, že Pavla Zemana podporují významné právnické autority, jako například předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský. Staví se za něj také různí občanští aktivisté. Např. spolek Šalamoun vydal  příležitostnou výzvu ústavním činitelům z 24. července 2012 (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2012072401), kterou ovšem sdělovací prostředky udusily a oslovení ústavní činitelé nevzali na vědomí. Novým prvkem jsou pouliční projevy podpory obětem nešťastné politiky Petra Nečase: po demonstracích na podporu odvolaného ministra Jiřího Pospíšila aktivisté hnutí „Vraťte nám stát“ přišli demonstrovat na podporu jmenování Lenky Bradáčové před ministerstvo spravedlnosti.

Pavel Blažek se nepochybně dostal mezi dva mlýnské kameny. Samozřejmě si nemusí všímat poštěkávání hlídacích podvraťáků demokracie, ani reptání zhrzených obětí očisty státního zastupitelství, ani nechuti pohrobků normalizace mezi státními zástupci a dokonce mu může být ukradená parlamentní opozice a „okopávači kotníků“ z řad TOP 09. Nemůže ale ignorovat mínění Petra Nečase a jeho věrných ve vedení ODS, ani pevné postavení Pavla Zemana, které má oporu v zákoně o státním zastupitelství.

I když mi vadí, že dosud nerozhodl tak nebo onak, oceňuji, že se v této situaci chová velmi inteligentně. Zjevně pochopil, že Pavel Zeman je odpůrce sice neměnně zdvořilý za jakýchkoli okolností, ale pod slupkou noblesního vystupování studený a tvrdý jako žula, navíc pevný ve vědomí, že za ním stojí zákon. Pavel Blažek se proto bedlivě vyhýbá převedení sporu s ním do osobní roviny a nezastřeného měření síly virtuálních svalů. Je si jistě vědom toho, že tak tvrdý odpůrce je schopen napadnout jeho záporné rozhodnutí správní žalobou a soudní spor bez potíží vyhrát. Bojuje o čas, který potřebuje na zcela „neprůstřelné“ odůvodnění rozhodnutí, nechť bude jakékoli.

Je mi ho docela líto, protože vše nasvědčuje tomu, že Petr Nečas by jej pochválil za zamítnutí návrhu na jmenování Lenky Bradáčové. Analýzoval jsem pečlivě námitky v její neprospěch, které se objevily v médiích a nacházím jedinou zdánlivě ošklivou vlastnost: nadměrnou ctižádostivost. Ta může ale být motorem k podávání nadstandardních výkonů, čili nakonec může být kladem. Mám jistotu, že Lenka Bradáčová je vysoce inteligentní, má přiměřené odborné vzdělání, dostatečně dlouhou úspěšnou praxi a navíc i přehled o řešení různých problémů státního zastupitelství v zahraničí, získaný při studijních cestách. Práce je jejím koníčkem, což je klad k nezaplacení. Není zapletená do žádného případu zneužití moci státních zástupců. V tuto chvíli si nedovedu představit, čím by mohl Pavel Blažek zdůvodnit odmítnutí jejího jmenování.

Pokud by se přesto chtěl podřídit pošetilému přání předsedy vlády, musel by se pustit cestou odvolání Pavla Zemana. To je ovšem řešení na dlouhé lokte, a demonstrace ve prospěch Jiřího Pospíšila a jmenování Lenky Bradáčové jsou varováním. Mohlo by se stát, že by občané vzali právo do svých rukou, odvolávajíce se na ustanovení článku 23 Listiny základních práv a svobod, který zní: „ Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny“. Jeho rozhodnutí by téměř jistě vyvolalo nový pokus opozice o vyslovení nedůvěry vládě, jenž by tentokrát mohl být úspěšný.

Nicméně způsob, jímž se Pavel Blažek po počátečním zakolísání vyrovnává s nesnadnou situací, nevyvolává obavy, že by chtěl hnát věci do krajnosti. Jeho chování nakonec nasvědčuje tomu, že v jeho osobě přišel do čela ministerstva svébytný přemýšlivý člověk, který má šanci být velmi dobrým ministrem mizerné vlády Petra Nečase, možná jedním z nejlepších v polistopadové historii státu. Ale nechvalme dne před večerem. Nadále platí, že protahování rozhodování o jmenování vrchního státního zástupce v Praze má dle  mého laického názoru povahu sabotáže ve smyslu definice pojmu v trestním zákoně.

dle mého je soudu je Blažek

dle mého je soudu je Blažek mužem na svém místě a dobře ví, co dělá. Zastupitelství funguje, Grygárek zastupuje, takže není kam spěchat. Ostatně i Zeman už si není svým návrhem tak jistý a má připraven (údajně) plán B......
Takže jediní, kdo ječí, jak podsvinčata, jsou socialisti, ústy Benešové a Dienstbiera...... a to mi, jako laikovi, přijde jako dobrý signál.
PS. ...jo a pak ještě Dvořáková už zase vidí barikády a hořící ulice. Je to náhoda????

Kvalitní rozbor. Nezbývá než

Kvalitní rozbor. Nezbývá než souhlasit. Akorát si nejsem jist inteligencí nového ministra, který měl ještě cestou do nového křesla fofrem L.B. jmenovat - a měl by po starostech. Jenže to zjevně prošvihl a teď babo raď. No ale co riskuje? Když naštve premiéra, může mu to být jedno. Nedovedu si představit, že by jej po jmenování Bradáčové odvolal. To by si už nedovolil, tím by dal za pravdu všem i těm nejfantastičtějším konspiračním teoriím.
Ministr Blažek podle mne neriskuje nic. A dokonce si myslím, že naštvat Premiéra je mnohem menší problém, než mu vyhovět.
Dzep.

A zapomněl se poradit s Vámi.

A zapomněl se poradit s Vámi.

Uložit

Uložit