Národní hospodářství je jako dobrá nálada. Nejde rozkrást, ale snadno ho můžete otrávit
Petr Hampl

finmag.cz

Andrej Babiš působí nezranitelně, ale jeho doba jednou skončí. Chceme-li, aby po Babišovi přišel režim poskytující podmínky pro svobodu, prosperitu a klidný slušný život, potřebujeme porozumět příčinám, které způsobily erozi a posléze zánik režimu předbabišovského. A potřebujeme se také zbavit některých chybných hluboko zažraných představ.
Národní hospodářství je jako dobrá nálada. Nejde rozkrást, ale snadno ho můžete otrávit

V květnu jsem na Finmagu dvěma texty se společným záhlavím Andrej Babiš a konec demokracie v Česku odstartoval sérii článků, v níž – jak jsem slíbil – se pokusím popsat příčiny konce předbabišovské éry a odhalit a rozebrat ony zažrané mylné představy.

    Andrej Babiš a konec demokracie v Česku: Charismatik zvedá moc
    Andrej Babiš a konec demokracie v Česku: Normalizujeme

 Na rozdíl od většiny čtenářů si ještě dobře pamatuju první polovinu devadesátých let. Prezidentem byl Václav Havel, premiérem Václav Klaus. Pokud vás tehdy vyhodili z práce, ještě ten den jste bez problémů sehnali jiné místo. Vláda hospodařila s přebytkem. Bezdomovci se v Praze vyskytovali, ale byly to spíš jednotlivé kuriózní případy. Životní prostředí procházelo nejrychlejším zlepšováním v dějinách. A zároveň probíhala doslova expanze nových nakladatelství, divadel a klubů. Nikdy předtím ani potom na tom nebyla česká kultura tak dobře. A věřte tomu nebo ne, bylo to s nepatrným zlomkem dotací proti dnešku.


Čím víc boje proti tunelům, tím hůř pro obyčejné lidi

Dnes se píše o první polovině devadesátých let jako o době bezprecedentního rozkrádání, ale tehdy to lidé tak neprožívali. Měli slušnou práci a životní úroveň se zvyšovala. Občas si zanadávali na nějakého privatizačního lupiče, ale většinou si tím nenechali kazit náladu. Nepřipadalo nám to rozhodující. Brali jsme to tak, že v každé společnosti občas dojde k nějaké krádeži a v každé společnosti se občas stane, že se nějakého zloděje nepovede dostat do vězení.

Ale pak jsme se dozvěděli, že žijeme ve spálené a vytunelované zemi. A v roce 1996 poprvé výrazně zabodovala politická strana, která označila boj proti rozkrádání za prioritu. Od té doby se bojuje proti tunelování stále usilovněji, stále víc lidí je bez práce a vláda je stále zadluženější. Ale na obzoru se už možná rýsují zlaté časy, kdy nikdo nebude pracovat, všichni se budeme celý den navzájem hlídat a konečně nastane blahobyt.

Dost sarkasmu. Nejde totiž jen o to, že pár chytrákům přinesl boj proti korupci snadné živobytí, ale hlavně o to, že nám chybí porozumění, jak funguje kapitalistická ekonomika. Respektive jak má fungovat, aby se lidem dobře vedlo. Kdybychom tomu rozuměli, bylo by nám jasné, že řeči o rozkrádání národního hospodářství jsou naprostá pitomost. Národní hospodářství nemůže být z principu rozkradeno, stejně jako nemůže být rozkraden čistý vzduch nebo dobrá nálada. Ale je možné ho velmi snadno zničit. Přesně to se nám stalo.


Ekonomie jako boj o truhly zlaťáků

Tunelovací teorie staví na popisu národních ekonomik, jaké existovaly před průmyslovou revolucí. Bohatství – to byla hromada zlata, kamenný hrad, lán pole, les nebo skupina otroků či nevolníků. Kdo dokáže ubránit své bedny zlata a zmocnit se cizích, ten zbohatne. Kdo své bedny ubránit nedokáže, zchudne. Pokud tedy česká ekonomika chudne, musí z toho nutně vyplývat, že nám někdo krade zlato nebo jiné bohatství. To se nám snaží namluvit komunisté, sociální demokraté, Andrej Babiš, zelení, ale jsou na tom založené i třeba ekonomické návrhy Úsvitu. Pan europoslanec Keller se nechal před časem slyšet, že kdybychom si všechno nerozkradli, nemuseli bychom dnes pracovat a všichni jsme mohli žít z podpor (slyšíte v tom ty bedny zlata?). A obzvlášť stupidní je „zlatobednové“ vysvětlování švýcarského hospodářského zázraku, podle kterého prý Švýcarsko zbohatlo díky penězům uloženým v tamních bankách. Samozřejmě by to nebylo možné. Kupují snad uložené peníze švýcarskou čokoládu a švýcarské hodinky? Rekreují se ve švýcarských horských střediscích? Nebo znamenají, že mají švýcarské podniky levnější úvěry? Nic z toho. Pokud chcete pochopit, proč se Švýcarům tak daří, zajeďte si do kterékoliv tamní vesnice a nechte si ukázat, kolik nových firem tam bylo za posledních pár let založeno. Švýcarsko je bohaté, protože tamní lidé neshánějí dotace, ale poctivě pracují.

Ekonomická teorie beden zlata ve skutečnosti nikdy nefungovala na úrovni národních ekonomik. Stačí připomenout Španělsko 16. až 18. století, kdy do země proudily tuny zlata z Nového světa, od čehož vládci očekávali zbohatnutí. Španělská ekonomika se fakticky zhroutila – dopad přílivu bohatství byl stejně pustošivý, jako je dnes příliv evropských dotací do nových zemí Evropské unie. Angličané měli obrovské štěstí, že toho jejich korzáři nedokázali ukrást dost.

Nicméně navzdory tomu všemu zlatobednovou teorii zastával Karel Marx (a všichni jeho myšlenkoví dědici), a dokonce ani klasická ekonomie ji neodmítla explicitně. Všechny ty výklady o křivkách a optimálním využití zdrojů ponechávají možnost, že jde pořád o ty bedny zlata. Když si je ubráníme a nenecháme rozkrást, pak nemusíme úzkostlivě řešit optimální využití a můžeme si dovolit spoustu regulací, nebo ne? Ne, takhle ekonomika nefunguje, a pokud se nezbavíme zlatobednové mentality, budeme každým rokem chudší a ubožejší. Možná tak dlouho, dokud se nevrátíme na úroveň nevolnictví a řemeslnických cechů.


Pořádek, nebo prosperita? Nemůžete mít obojí najednou

Alternativní pohled přinesl Joseph Schumpeter, když hledal odpověď na stejnou otázku, jakou dnes řešíme my. Stroj kapitalismu se porouchal, přestal vytvářet nová pracovní místa a není možné ho opravit, dokud nepochopíme, jak funguje. Obraz beden zlata (či práce, půdy a kapitálu) je k ničemu.

Schumpeter své vysvětlení rozvedl v díle Teorie ekonomického rozvoje z roku 1914, kde poprvé vysvětlil pojmy jako podnikatelská inovace (víte, že ekonomové před ním otázku inovací téměř úplně ignorovali?) a zejména „kreativní destrukce“. Asi hlavním Schumpeterovým objevem je fakt, že v podmínkách fungujícího kapitalismu jsou všechny formy majetku až neuvěřitelně pomíjivé. Vlastníte půdu? Možná za pár let někdo přijde s vynálezem, který nahradí kukuřici a hodnota vaší půdy klesne na zlomek ceny. Jste akcionářem železnice? Možná půjde za pár let do starého železa. Uhelné doly? Co když technologický vývoj způsobí takový pokles ceny uhlí, že nebude stačit ani na samotné platy horníků, o zisku nemluvě (s tím pan Bakala asi fakt nepočítal). Schumpeter používá metaforu bombardování a tvrdí, že jakýkoliv projekt a jakákoliv hodnota může být třeba hned zítra zničena nástupem inovace. Hodnoty ve smyslu starých beden zlata zmizely.

Schumpeterův popis ekonomiky proto ignoruje rovnovážné stavy a ideální využití zdrojů. Skutečnost vypadá spíše tak, že přijde inovace, lidé se jí pokoušejí přizpůsobit, ale dřív, než se jim to podaří dokonale, přijde inovace nová. Dobře fungující kapitalistická ekonomika připomíná chaotické hemžení, kde neustále zanikají zdánlivě pevné projekty a hodnoty a kde neustále vznikají nové.

Tím je dáno, že existuje jen jediná skutečná hodnota – schopnost a motivace vytvářet nové věci a přizpůsobovat se změnám. Rozkradení starých továren nemůže nikdy způsobit škody srovnatelné se snížením schopnosti zakládat nové továrny. Budoucnost se rozkrást nedá a na minulosti přestalo záležet (ve smyslu stávajících minulých firem, technologií a zdrojů, nikoliv ve formě morálky). Vytunelování národní ekonomiky je stejně nemožné jako vytunelování dobré nálady.

Co oligarcha nikdy nemůže pochopit

 To vysvětluje, proč se lidem v devadesátých letech žilo tak dobře. Česká vláda tehdy nebyla schopná nebo ochotná uhlídat majetek velkých státních podniků, ale otevřela stavidla kreativity. Každý měsíc vznikaly tisíce nových firem – a nebyly to firmy konzultační! Ekonomika generovala víc než půl milionu nových pracovních míst ročně. Bez dotací, bez investičních pobídek, bez programů podpory podnikání. Kdyby ekonomové tehdy počkali na právníky, změny byly zastaveny a byrokraté nejdřív vytvořili hustou síť pravidel a směrnic, zabránilo by se některým krádežím – a Česká republika by byla životní úrovní blízko Ukrajině.

Z toho také vyplývá, že chce-li vláda rozhýbat ekonomiku, stojí před poměrně obtížným úkolem. Jak přimět nebo aspoň povzbudit obyvatele, aby byli kreativní, aby investovali do svých nápadů, aby byli ochotní občas riskovat a aby je začalo bavit tvořit něco nového.

Po tomto výkladu by mělo být jasné, jestli lze ekonomického růstu (a tudíž i naplnění státní kasy) dosáhnout opatřeními typu registračních pokladen či elektronického sledování faktur, přísnějšími směrnicemi a zvýšení pokuty za administrativní chybu při podávání daňového přiznání na půl milionu korun. Jenže to těžko vysvětlíte oligarchovi, který svým ekonomickým myšlením zůstal vězet v pozdním feudalismu, a který tudíž zná jedinou odpověď na hospodářské problémy: Ještě více drábů a ještě větší biče. Jenom nechápu, proč se účastí na takovém podniku kompromituje Aleš Michl.

PAVEL PÁRAL: Už zase zvoní

PAVEL PÁRAL: Už zase zvoní budík
============
Na Pravém břehu si lze přečíst článek tohoto autora. Doufejme, že "pouze" maluje čerta na zeď. Nemyslím, že je ta správná doba na různé sankce, které skutečnému růstu asi nepomohou. Chválím kancléřku Merkelevou, že si našla čas a také, že se odvážila vůbec s prezidentem Putinem sejít. Určitě je lepší obchodovat než válčit.

Válečné štváče neposlouchat, ať jsou doma na Východě nebo na Západě! Gerhard Schröder by měl být navržen na Nobelovu cenu za mír!

Pan Petr Hampl si buď toho

Pan Petr Hampl si buď toho příliš nepamatuje, nebo neví, o čem píše, nebo lže. V první polovině devadesátých let došlo k hlubokému poklesu národního hospodářství a životní úrovně, které se vrátily na původní úroveň až v prvé polovině dvacátých let. Veškeré úspory byly inflací dosahující skoro 100% znehodnoceny. Přijímání pracovníků bylo omezeno tvrdou mzdovou regulací. Životní prostředí se začalo zlepšovat díky mohutným investicím do odsiřování, které započaly koncem osmdesátých let a díky Vavrouškovi, navzdory „ekonomům“ pokračovaly i počátkem let devadesátých. Své sehrála i výstavba Temelína. Vyrovnaného rozpočtu bylo dosaženo rozprodejem státního majetku v rozsahu cca 1 bil. Kč.

A nebyly jen „nějaké občané krádeže“. Od začátku bylo skutečným ekonomům jasno, že kuponová privatizace je největším beztrestným tunelem století. Její následky nese česká ekonomika dodnes. Další stovky miliard stála sanace vytunelovaných bank a podniků. Po restitucích nastal hromadný výprodej produktivního majetku do zahraničí, takže tuzemští vlastníci jsou v minoritě.

O názorech „ekonoma“ Petra Hampla na bedny zlata, Schumpetera atd. je škoda ztrácet čas. O tom, že rozhodující je odložená spotřeba ve prospěch rozšířené reprodukce se snad jednou dočte.

Nejsměšnější je tvrzení, že nemůžeme mít současně pořádek a prosperitu. Některé vlády se rozhodly nás přesvědčit, že můžeme mít současně recesi a nepořádek a prakticky se jim to povedlo.

Bylo by velmi poučné, kdyby pan Petr Hampl na základě svých „kreativních „ nápadů a na své riziko založil novou firmu a dosáhl přesvědčivých výsledků. Od psacího stolu se to snadno kecá.

a jaké je tedy vaše poučení z

a jaké je tedy vaše poučení z krizového vývoje pane Hrbku....????

Vážený petrofe, již

Vážený petrofe,

již několikráte jsem tady psal, že současná krize je především krizí morální. Bohužel nejde jen o českou společnost, ale především o společnost evropskou. Pokud by v evropské společnosti skutečně vládla morálka, nemohli by si v české společnosti někteří jednotlivci dovolovat to , co si beztrestně dovolují.

Je například zcela charakteristické, jak se "politické" strany (ve skutečnosti mafie) více či méně bojí, že ze státní správy budou od tučných koryt odstraněna jejich nekvalifikovaná mlaskající čuňata.

V české společnosti po roce 1936 totálně selhaly všechny "morální" autority a že základní hodnoty jako jsou např. poctivost, spravedlivost, znalosti, iniciativa a pracovitost jsou zašlapány do bahna. A vládne kombinace mafie a lůzy.

Jediné mé štěstí je, že nic od nikoho zadarmo nepotřebuji, že jsem něco prožil, že si něco pamatuji, že si mohu dovolit říkat to, co si myslím.a dělat si z některých legraci, i když je to v podstatě smutné. Nevím ovšem, jak dlouho mi to bude ještě dopřáno.

S pozdravem

Nosný názor o zneužití

Nosný názor o zneužití občasných korupčních malérů sdílím od samého počátku, co byly nasazeny, ve skromném rozsahu při akci "Spálená země" Milošem Zemanem. Zlatá éra antikorupčního běsnění nastala vstupem politických diletantů Věci Veřejných, kteří se neštítili, byť utajeně přiznat, že vlastní korupci postaví na propagandě antikorupce. "Běžte a korumpujte" přednášel Vítek Bártů. Předseda John hned po volbách rozjel snahu o polapení nějaké vysoce postavené ryby tajnými odposlechy Kroupou a Michálkem, jenže Drobil nebyl nakonec z ničeho obviněn, Nečas Michálka nepřijal a vše skončilo jen oceněním Michálka od Fondu proti korupci šekem a korytem senátora. Ale džin byl již vypuštěn a v nebývalém rozsahu se rozjela kriminalizace jako zdroj k likvidaci politických soupeřů.
Dnes nemusí nikdo nic dokládat a drtivá část veřejnosti je přesvědčena, že kmotři z ODS mají na svědomí rozsáhlé korupční kauzy. Co na tom, že nemají, když veřejnost ví své. Ví, že miliony obdržel ministr Barák, Vondra, Drobil, Parkanová, Kalousek, Dalík, komplet pražský magistrát v čele s Bémem přes Opencard, z poslední doby trafiky expopslanců ODS, Nagyové s kupami zlata a melounů, až nikdo neví, kam s nimi.atd.atd

Gardnesi, díky za Váš

Gardnesi, díky za Váš příspěvek - gr8!!!

Odeesácký propagandista

Odeesácký propagandista Gardveš se pokouší míchat nevinné s odeesáckým lumpy v naději, že stopa té nevinnosti ulpí ... ////

Ukažte někoho, kdo tvrdí, že debilní vlastizrádce Vondra dostal nějaké milióny. Ne, on je jenom prošustroval. Nebo že něco dostala naivka Parkanová. Ta leda kryla nějaké přesuny do partajní pokladny. ////

To pražský magistrát v čele s Bémem, to je těžší oříšek. Oni ty milardy kolem Opencard evidentně prošustrovali, ale zda za to něco dostali nebo zda to byla JENOM jejich nebetyčná blbost, těžko odhadnout. Nepředpokládám, že průměrný politik něco ví o právech, která si musí hlídat kolem programového vybavení. Ale zase těžko mohou být tak blbí, že by se na to někoho nezeptali. ////

Záleží na úhlu pohledu. Že

Záleží na úhlu pohledu. Že rozkradení starých továren nemůže nikdy způsobit škody srovnatelné se snížením schopnosti zakládat nové továrny? -- Tohle si dovolím rozporovat. Rozkradení starých továren snižuje schopnost (a hlavně odhodlání) zakládat nové továrny, a to velice výrazně. Proč? Inu, pokud usoudím, že rozkradení bylo nevyhnutelné (buď že policie schválně nehlídá a cikáni a kriminálníci mají zelenou, nebo že mezi zákonodárci převažují svině typu Huml, jejichž hlavní starostí je okrást úspěšné), proč bych znovu dělal věc předem marnou? ////

Autor dále tvrdí: Budoucnost se rozkrást nedá a na minulosti přestalo záležet (ve smyslu stávajících minulých firem, technologií a zdrojů, nikoliv ve formě morálky). -- Tento výrok je nesmyslný, je v rozporu sám se sebou. Právě že minulé děje ovlivňují morálku, a morální stránku NELZE od těch ostatních oddělit. Takže narušením "morálky" lze narušit budoucnost. ////

Petr Hampl umí psát. První

Petr Hampl umí psát. První moment po přečtení jeho glosy jsem si řekl, to je ono. Pro jistotou jsem si našel projev Václava Klause Schumpeter po půl století a náš dnešek /http://www.klaus.cz/clanky/1324

Připomněl jsem si několik věcí. Schumpeter byl chvíli ministrem, ale ne moc úspěšným. Václav Klaus dokázal své ekonomické a jiné znalosti asi lépe uplatnit. Rád se hlásím k tomu, že jsem "klausovec", ironizaci se jenom usmívám.

Petra Hampla si vždycky "dám" s chutí. Ale jsem příznivec ODS, takže se s ním nemohu shodnout třeba v tom, že prof. Petr Fiala by si měl raději otevřít antikvariát. Naopak, vítám, že z politologa se stal politik.

Petr Hampl asi volit ODS nebude, má jiné preference. A je správné, že lidé si ve svobodné společnosti vybírají politické strany podle "svých" zájmů...

jó když je plán a vize, tak

jó když je plán a vize, tak jde všechno lépe ....Marksová-Leninová má plán :
....nezaměstnaní vám doma doma vyperou, vyžehlí a uklidí ......(sic)

... a odnesou.

... a odnesou.

Jo; ale skončí Babiš a

Jo; ale skončí Babiš a nastoupí třeba Labiš ... i "stát" takové ředitele "firmy" potřebuje.

(nezapomeňte, že nadpoloviční třetina obyvatelstva je úplně pitomá)

´Co by, kdyby, tak by. Kdyby

´Co by, kdyby, tak by.
Kdyby pan autor..... ´.... a dál už jen kecáte....

prostě brekekekekeke..

prostě brekekekekeke..

Uložit

Uložit