Jen tak mimochodem jsem překontroloval  rozpis SIPO. Kdyby mně všechno tak stoupalo jako ceny za plyn a elektřtinu, byl bych králem gigolů. Maně mi padl zrak i na tak marginální položku jako jsou platby za veřejnoprávní rozhlas a televizi.

Slovu veřejnoprávní nerozumím. Nerozumím tomu, že musím platit 2x 180 Kč měsíčně( jednou doma, jednou v práci), za to že jsem si koupil televizi a vlastním radio, kde poslouchám když už, tak  soukromou stanici. A ještě k tomu pouze v autě. Taky nevím, proč mám platit v tomto poplatku příspěvek za stupidní filmy na které nechodím ale které financuje Česká televize.

Můj přítel (dnes europoslanec) Eda Kožušník a senátor Richard Svoboda  navrhli v roce 2009 společně  mimo jiné i zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Návrh bohužel byť těsně, neprošel senátem. Ten senát bych mimochodem v rámci hledaných úspor rozpustil první. Předpokládaný výběr televizních a rozhlasových poplatků činí bratru 7 miliard Kč.

Náklad za veřejnoprávní službu by podle autorů návrhu měl platit stát ze svého rozpočtu a nezatěžovat tak obyvatelstvo další formou přímé daně. Ušetřilo by se tak minimálně za náklady spojené s výběrem poplatků, které dnes u České televize činí 4,5% a rozhlasu 10%. Celkově se jedná o částku, která ročně překračuje částku 330 mil. Kč.

S rozvojem nových technologií považuji současný povinný (pro všechny bez rozdílu) způsob financování za nesmyslný. Zajímalo by mě, zda je nutno platit i v případě, že si Českou televizi pouštím na internetu. Ve financování České televize, dle mého názoru, existuje jěště jiný problém. Náklady na produkci jednotlivých pořadů nejsou veřejné. Že občan financuje pořad, který ho nezajímá nechám stranou. Občan by ale měl vědět, jaké jsou náklady například na jeden díl Moravcových exhibic, či na pořad upadajícího Krause.

Není to tak dávno, co jsem do firmy obdržel výzvu k registraci radiopřijímačů a zaplacení. Tento dopis šel 160 tisícům firem.  Rozhlas si firmy vytipoval podle údajů od všech významných dodavatelů elektřiny v České republice.

A já se ptám -  je takové získávání dat  přípustné? Smějí dodavatelé elektřiny prozrazovat své klienty? Rozhlasový i televizní poplatek – ve skutečnosti parafiskální daň - musí podle velmi sporného zákona platit každá firma nebo domácnost, která je napojena na elektroměr.  To mi připomíná dobrou anekdotu, kdy majitel destilačního přístroje který však slivku nepálil místo pěti tisíc pokuty nabízel dalších pět za znásilnění, protože na to měl taky přístroj.

Poplatek se vztahuje na radiomagnetofony, autorádia, dokonce mobilní telefony s rádiem, radiobudíky nebo počítače s příslušným vybavením pro příjem rozhlasového vysílání. Rozhlas tak získal 1,79 miliardy korun. letos by to podle schváleného rozpočtu mělo být ještě více. Skutečnost, že Český rozhlas neposloucháte Vás od daně – tedy údajného poplatku – neosvobozuje.

Přestože nevolnictví bylo zrušeno Josefem II , Český stát si jeho podobu touto formou uchovává.

Je po volbách, vzniká nové koalice, bude se znovu dělit moc.  Zapomene se  na řeči o  politických  tlacích na ČT a pokoutních hovorech politiků s televizáky.  Ustanou diskuze, co je to vlastně ta veřejnoprávnost protože to stejně vlastně nikdo neví, protože nikdo si televizi nebude chtít popudit. ČT zůstane neprůhledným molochem se spoustou neprůhledných kšeftíků. Jen si všimněte, kolik v titulcích figuruje soukromých společností co participují na výrobě kdejakého pořadu. Maje v Tv přátele a známé, občas se dozvím, který že to "umělec" dostal pár milionků za obskurní pořad, jehož sledovanost byste zjistili jenom kdybyste zvedli koberec. A to nemluvím o zbytnělém organizačním schematu a spoustě  podivných osobností v různých podivných funkcích.

Je zvláštní, že tento poplatek je mnohem vyšší než pověstná Julínkova třicetikoruna a nikdo neprotestuje.

Věřím, že koncesionářské poplatky tak jak je známe jsou reliktem dvacátého století a díky technologickému pokroku jim již zvoní hrana. Současný model financování veřejnoprávních médií je dlouhodobě neudržitelný a pokud mají média veřejné služby dlouhodobě přežít a poskytovat kvalitní služby, musí za jejich financování převzít odpovědnost stát. Napsal kdysi Eda Kožušník.

Tak v tom s Tebou Edo nesouhlasím. Já státního nechci nic. Já chci televizi i rozhlas soukromý. Je tam sice stejný kulový, ale aspoň se mi nehrabou v portmonce.