Pražský volební lídr ČSSD - mladej Dienstbier - označil rozhodnutí pražské rady ODS postavit do čela kandidátky lékaře Bohuslava Svobodu, za akt zoufalství…
Jako senzacechtivý čtenář jsem napjatě čekal na vysvětlení, v čem to zoufalství vlastně spočívá, ale marně. Pod tím mediálním výkřikem jen samá voda…
Jistě, pražská ODS evidentně unavená tím dvacetiletým vládnutím, se nalézá v těžké krizi. Ostatně, už v květnových volbách ji to Pražáci pěkně spočítali.
To, že si nyní jako svého lídra ódeesáci zvolili Bohuslava Svobodu, renomovaného lékaře, který nemá nic společného se současnou garniturou vedení města, je vcelku logické a rozumné rozhodnutí i když bez záruky na úspěch. Nějak mi ale pořád nedochází, v čem spočívá to zoufalství, které tak halasně nadhodil Dienstbier junior.
Nerad bych se mýlil, ale pokud se v této souvislosti vůbec dá o nějakém zoufalství hovořit, přijde mi, že je to jen a jen o těch prázdných mediálních výkřicích, kterými se na sebe tenhle povedený synek pokouší poutat pozornost!
___________________________________________________________________________________
Jako Pražáka mne velmi slině
Jako Pražáka mne velmi slině zajímá, v čem vidí mladej Dienstbier svůj přínos. Neviděl jsem žádný přínos ve starém Dienstbierovi, nevidím žádný přínos ani v mladým. Prostě vstává nový bojovník.
Pak mne taky jako Pražáka velmi silně zajímá, v čem vidí většina elektorátu přínos recyklovaných lidoveckých, no, abych byl korektní, pseudohospodářů k ozdravění poměrů v hlavním městě, potažmo v celé republice, tedy, pokud vůbec ty poměry v hlavním městě potřebují ozdravit.
Třeba byste to mohl, pane Havránek, osvětlit v nějakém svém dalším blogu. Já v tom lidoveckém recyklátu žádný přínos nevidím, já tedy ne. Co se týče pana Tůmy, z mého pohledu mu nevyšel nějaký superdžob v nějaké bance nebo evropské instituci, tak se holt chytil lasa, co mu hodil knížepán.
No tak, zoufalství je silné
No tak, zoufalství je silné slovo, z nouze cnost je příhodnější.