Capo di tutti capi
Martin Stín

V minulém týdnu se odehrály různé události, vypovídající o neblahých poměrech v naší zemi. Zaujaly mě zejména hrátky pražské ODS a ČSSD, směřující  k vyšachování vítězné TOP 09, rozruch kolem rezignace Pavla Kučera, místopředsedy Nejvyššího soudu ČR a obvinění bývalého ministra obrany Martina Bartáka z korupčního jednání.

Aféra Martina Bartáka se jako jediná z nich tváří smrtelně vážně, protože v jejím mediálním doprovodu zatím nikde nezajiskřila ani kapička humoru. Exministr obrany a nyní náměstek ministra financí byl nařčen bývalým velvyslancem U.S.A. Williamem Cabanissem a dvěma jeho spolupracovníky z korupčního jednání. Reagoval tak, že si vyžádal mimořádné neplacené volno, opustil úřad. Policie zahájila vyšetřování. Bude-li podezřelému sděleno obvinění, v úřadě skončí. Svým začátkem to připomíná proslulou kauzu Jiřího Čunka: k nařčení došlo až s velkým časovým odstupem, s nepravděpodobným vysvětlením ze strany Williama Cabanisse, že v době údajného spáchání činu nemělo smysl věc oznámit, protože nebyla naděje na její řádné vyšetření. To vše vyvolává pochybnosti o čistotě záměrů oznamovatele a věrohodnosti jeho tvrzení. Současně chování Martina Bartáka nastavuje po letech zrcadlo Jiřímu Čunkovi: podezřelý se stáhl do ústraní, v němž bude usilovat o očištění svého jména. Štěkající smečka hlídacích podvraťáků demokracie nebude mít příležitost nadměrně obtěžovat vládu kvůli jeho případu a nevznikne napětí mezi stranami vládní koalice, jež by vyvolalo hrozbu rozpadu vlády. Věřím, že se ani nebude opakovat nápad se zmanipulováním trestního řízení tak, aby prominentní obviněný v případě nejistoty nemusel předstoupit před soud.

Trapná historie utvoření velké koalice ODS s ČSSD na pražském magistrátu je velmi smutná, protože obnažila vratkost vládní koalice, postrádající ve svých základech mravní závazek loajality ke koaličním partnerům na všech stupních politických struktur. Utajené noční jednání v porodnici o vyloučení vítězné TOP 09 ze hry dodalo celé věci „mafiánské“ zabarvení, posilující pověsti o extrémně prohnilém korupčním prostředí na pražské radnici. TOP 09 se zkušeným finančníkem Zdeňkem Tůmou by zřejmě byla klínem, vraženým do vybudované sítě korupčních vztahů, proto musela z kola ven.

Na věci je smutná i okolnost, že strany velké koalice rozhodly, že v dané obtížné ekonomické situaci státu i hlavního města bude lepším primátorem gynekolog než finanční odborník. Gynekolog se bude muset nechat vodit jako loutka, finančník by si zřejmě s mnoha věcmi poradil sám, i bez pomoci „kmotrů“.

Nicméně popis událostí přece jen odlehčily různé šprýmy. Nejpůsobivějším byla nabídka jednoho místa v radě vítězné TOP 09. Nelze ji brát jinak než jako zpupný výsměch vítězi voleb.  Prozrazuje bezbřehost arogance pražské ODS a ztrátu jejího pudu sebezáchovy.

V komentářích zaznělo vtipkování ministra Kalouska na téma „pěti  K“ (kmotrovská koalice korupčního kartelu s komunisty). Přebil jej ovšem svým nepřekonatelným humorem Karel Schwarzenberg, který připomněl, že v porodnicích dochází také k potratům, takže výsledky noční porady o ustavení koalice ODS a ČSSD jsou „potratem pražské naděje“. Renomovaného gynekologa Bohuslava Svobodu a jeho loutkovodiče tak po zásluze nepřímo pasoval na zákeřné politické potratáře. Smutný ráz tomuto žertování dodává skutečnost, že politický malér ustavení pražské velké koalice nepotěšil ani vedení ODS a ČSSD, která však jsou v tomto směru bezmocná.   

Nejvíce šprýmů zaznělo v mediálních ohlasech zdařilého protitahu Pavla Kučery, místopředsedy Nejvyššího soudu ČR, proti ústrkům, kterých se mu dostalo ze strany Ivy Brožové, vzdoropředsedkyně Nejvyššího soudu ČR a ministra Jiřího Pospíšila. Jeho nadřízené nestačilo, že jej kárný senát Vrchního soudu v Praze nepravomocně odsoudil ke ztrátě taláru. Protože odvolání má odkladný účinek, požádala Jiřího Pospíšila, aby jej dočasně zbavil funkce soudce až do právní moci rozhodnutí. Ministr, jenž útok na Pavla Kučeru umožnil tím, že jí postoupil „práskačský“ dopis ostravské krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové, jí 8.listopadu 2010 vyhověl. Pavel Kučera do té doby v klidu očekával projednání jeho odvolání kárným senátem Nejvyššího soudu ČR a věřil, že zvratkové rozhodnutí Vrchního soudu v Praze zvrátí. „Nakopnut“ ministrem, prověřil si procesní stav odvolacího řízení, a když zjistil, že projednání odvolání do jeho odchodu do důchodu neproběhne, 9. listopadu 2010 poslal panu prezidentovi rezignační dopis. Odvolacímu kárnému senátu pak nezbylo nic jiného, než kárné řízení zastavit a v této souvislosti zrušit rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Tím zanikla platnost ministrova rozhodnutí.

Kučerův postup vyvolal bezmocný hněv ministra i předsedkyně Nejvyššího soudu ČR, což se odrazilo jak v jejich veřejných vystoupeních, tak v mediálním ohlasu. Podrobnostmi vlastních událostí se nehodlám zabývat, protože jsou dostatečně popsány v různých článcích, roztroušených porůznu na internetu, např. zde: http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2010111201 a/nebo zde: http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2010111001. Zastavím se pouze u několika šprýmů, jež v této souvislosti zazněly.

Jako nejpohotovější šprýmař se projevil trockista Petr Uhl, komentátor Práva. Již 11.listopadu navrhl předsedkyni Nejvyššího soudu ČR, aby přikázala justiční stráži nevpouštět Pavla Kučeru do budovy. Prokázal tím svou myšlenkovou spřízněnost s lidmi kolem Jiřího Fialy, kteří v poslední době přešli k akcím násilného charakteru: pořádání tiskových konferencí v úředních budovách bez souhlasu jejich správců, blokování vstupu do soudních síní a budov, i k fyzickým konfliktům. Jejich jednání je zjevně protiprávní, ale částečně pochopitelné: reagují nepřiměřeně na dlouholeté strádání, které jim přivodily poručenské soudy zasahováním do jejich rodinných vztahů. Dlouho trpěná bolest, proti které není léku, může vyvolat nepříznivé změny chování a nepřiměřené reakce. Petr Uhl si vytváří vlastní představu práva a snaží se vnucovat ji světu. Podle mého soudu nemá k  nepatřičné reakci, spočívající v nabádání Ivy Brožové k nezákonnému postupu, ospravedlnitelné důvody, srovnatelné s trápením, vytrpěným některými z „fialovců“. Ve své zaslepenosti si patrně ani neuvědomil, že uposlechnutím jeho návodu by se paní vzdoropředsedkyně nejen dopustila nezákonnosti, ale také by vyvolala pochybnosti o svém duševním zdraví. K její cti je třeba říci, že svádění nepodlehla.

Zašprýmovala si i tisková mluvčí ministerstva, která vyvěsila na jeho internetových stránkách stanovisko k rezignaci Pavla Kučery, prozrazující, že nezná ani zákon o soudech a soudcích, ani  pravomoc svého chlebodárce a neověřila si věcné souvislosti zprávy. Tolik nesmyslů na jedné hromadě se hned tak nenajde (podrobnosti zde: http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2010111201, tisková zpráva zde: http://portal.justice.cz/justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=314308). Bohužel odpovědnost za tento blábol padá na hlavu ministra, který měl stanovisko nechat stáhnout a nahradit objektivnějším textem.

Humorné byly i reakce paní vzdoropředsedkyně, které vyvrcholily jejím vystoupením v Otázkách Václava Moravce v neděli 14.listopadu 2010, v němž na mne chvílemi působila jako zjevení z jiného světa. Projevila zde stejný diletantismus jako při účinkování v roli kárné žalobkyně. Např. tvrdila, že by odvolací kárné řízení proti Pavlu Kučerovi mohlo proběhnout do konce roku, čímž prozradila, že nezná skutečný stav projednávání, procesní pravidla a důsledky působení procesních lhůt. Mohla si ušetřit trapas, kdyby se před důležitým televizním vystoupením nechala poučit od předsedy kárného senátu, jak pokročilo odvolací řízení.

Když jí Pavel Kučera vytkl, že před ním podání návrhu na dočasné zbavení funkce od 14. září utajovala, ač mezi nimi probíhaly normální pracovní kontakty, podala vysvětlení, jež zní až schizofrenně: v pracovních věcech je pro ni partnerem místopředseda soudu, ale v kárném řízení to je ministr, který ji podnítil k podání žaloby. Je to doklad těžko pochopitelného „odlidštění“ vztahu k dlouholetému spolupracovníkovi a rozštěpu její osobnosti.

Nejkomičtěji ale působí její obviňování Pavla Kučery ze zneužití zákona ve svůj prospěch a pro českou závistivost poutavě znějící upozornění, že si pan místopředseda rezignací zajistil nárok na plné služební požitky až do 31. prosince 2010, když dočasné zbavení funkce by jej připravilo o polovinu platu a všechny vedlejší náležitosti. Pavel Kučera se ovšem vedle ní jeví jako pouhý žáček, který se dosud od své nadřízené nenaučil všemu dosažitelnému: paní vzdoropředsedkyně předvedla neobyčejné nadání pro žonglování s právními předpisy, když ji prezident republiky odvolal z funkce. Díky podivným retroaktivním rozhodnutím Ústavního soudu ČR si své křeslo udržela.  Při pokusu o zvolení veřejnou ochránkyní práv obcházela zákony zcela bezohledně, zjevně v přesvědčení, že její případné protiprávní zvolení by se nikdo neodvážil zpochybnit. Výsledkem její tvrdošíjnosti bylo zmaření celé volby. A finanční přínos, který získal Pavel Kučera zneplatněním ministrova rozhodnutí o jeho dočasném odvolání z funkce, je nepatrný pakatel ve srovnání s jejím prospěchem ze zrušení prezidentova rozhodnutí o odvolání z funkce. 

Spolek Šalamoun ocenil mediální vystupování Ivy Brožové ve dnech 12.-14.listopadu 2010 podnětem k podání kárné žaloby pro zaviněné jednání, směřující k ohrožení důvěryhodnosti, profesionality a nestrannosti soudů v očích veřejnosti.

Nejlepší šprým se ovšem podařil Pavlu Kučerovi, který si navzdory téměř tříletému mediálnímu lynčování a neúspěšnému kárnému řízení zachoval rozvahu, nadhled a smysl pro humor. V Otázkách Václava Moravce věcně správně popsal poměr své úlohy v kauze Jiřího Čunka k jednání ministra Jiřího Pospíšila v téže věci. Uvedl pak, že je-li on „mafián“, pak jen řadový, zatímco ministr, bez jehož vědomí, souhlasu a aktivní záštity by státní zástupci onu taškařici nemohli beztrestně provést, je „capo di tutti capi“. To je italský terminus technicus z oboru vyjadřování o mafii a znamená totéž co „šéf šéfů“. Zní to jako vtip, ale je to smutná skutečnost: rezortu spravedlnosti „velí“, a ústrky vůči  skutečným či domnělým „mafiánům“ provádí stejný ministr, který až do pádu Topolánkovy vlády byl jako hlava státní správy státního zastupitelství nadřízeným Renaty Vesecké a nepřístojnosti státních zástupců důsledně zaštiťoval. Nemyslím, že si daný způsob záchrany Jiřího Čunka vymyslel, či že vyvolal spuštění zásahu do jeho kauzy. Ale nepostavil se na odpor ve jménu nedotknutelnosti práva. Selhal v tomto směru nejméně stejně jako Renata Vesecká.  Jeho začlenění mezi „justiční mafii“ a přiznání vysokého postavení v její hierarchii je naprosto logické a není na něm nic humorného. Je ale ostudné, že právě jemu byla svěřena úloha „popravčího mafiánů“, když na „popraviště“ by měl jít současně s nimi.

Vyšlo 18.11.2010 na Politikonu jako 344. sloupek a na webu spolku Šalamoun

I když má autor dost rozumu,

I když má autor dost rozumu, aby nepodlehl mediálním hrátkám kolem Bartáka ani pochybným hrám madam Brožové, unikl mu pravý smysl událostí v Praze. Hlavním hráčem je TOP09, která zjevmě hrála o možnost uzavřít koalici s ČSSD, což by jí neprošlo u voličů a proto potřebovala nějakou zástěrku. Tou měla být údajná proradnost ODS, podle hesla zloděj křičí chyťte zloděje. Nevyšlo to, lidovecké metody tentokrát soupeře nezmýlily.

Pan Stín, i když je členem

Pan Stín, i když je členem spolku Šalamoun, má k Šalamounovi dosti daleko.

Nepochopil například základní věc, a to že tatrováci mohli vystoupit s obviněním až když dostali za zakázku tučně zaplaceno. Jinak by hrozilo pozastavení zakázky, nebo platby.

Nepochopil ani, že kauza Kučera není kauzou procesní, ale kauzovu mravní. Osobně pochybuji, že by pan prezident Masaryk byl ochoten panu Kučerovi podat ruku.

Svou rezignací potvrdil pan soudce Kučera, že patří do stejné kategorie jako pan soudce Nagy.

Chtěl bych se přidat k

Chtěl bych se přidat k některým nepochopením , která ve mně zanechaly výplody pana Stína.
- co je předem zlověstného na nočním vyjednávání,ať již třeba v porodnici či na hřbitově, to se snad měli domlouvat v televizi v OVM?
- uzavírání komplikovaných dohod prakticky ve všech oblastech je projevem mafiánství,
- tím měly být posíleny pověsti(?!) o extrémě prohnilém korupčním prostředí na pražské radnici?
- JEKalouskovo primitivní nálepkování 5ti K opravdu takovým šprýmem k popukání
- je trapné přirovnání s potraty opravdu kandidátem na TOP vtipu roku 2010?
- může být směrodatné, kdo má lepší organizační či jiné schopnosti dané povoláním VŠ učitele a šéfa kliniky či bexbankéře bez pravomocí?
- může být na podobné nálepkování a deklasace vliv četba p.Stína článků novinářských umaštěnců z Mladé fronty?

___________________________________________________________________________________