Vážené kolegyně a kolegové, dámy a pánové,
byl jsem vždy pyšný na své spojení se Senátem Parlamentu České republiky, protože jsem do dnešního dne právem tvrdil, že jsme my senátoři za čtrnáct let jeho obnovené existence neudělali, na rozdíl od jiných českých politických institucí a politiků žádnou závažně ostudnou věc. Bohužel vše se někdy musí stát. Ostudný den Senátu nastal dnes a je mi z toho smutno. Stahujeme z Poslanecké sněmovny zákon o 3. odboji.
Ptám se proto: Komu leží tak strašně v žaludku zákon o odpůrcích komunistické diktatury a proč?
Všichni víme, co to byla komunistická diktatura a že jsme dodnes dlužníky všech těch, kteří měli odvahu se jí jakýmkoliv způsobem postavit. Bohužel již při prvním projednávání tohoto více než opožděného zákona o III. odboji jsme zde slyšeli leccos podivného – od nestydatě cynických argumentů až po názory ve stylu Járy Cimrmana, když nás někteří kolegové chtěli přesvědčit, že největšími a prakticky jedinými bojovníky s komunistickou totalitou byli ti, kteří vstoupili do komunistické strany s cílem ji zeslabovat zevnitř…
Na legraci tohoto druhu však není dnes mnoho času. Měli bychom se dnes raději zabývat určitě a rozhodně něčím užitečnějším. Vzhledem k tomu, že opětovnému projednávání tohoto bodu, či této ostudě, tj. stažení asi nezabráníme a je nyní vše jen našem rozhodnutí, resp. rozhodnutí ČSSD a KDU – ČSL. Chci položit kolegům ze sociální demokracie několik zásadních otázek a rád bych na ně slyšel přímou a pravdivou odpověď!
1. Opravdu vám nevadí, že touto akcí pošpiníte památku všech čestných a především statečných sociálních demokratů, kteří odmítli v roce 1948 vstoupit do komunistické strany, byli vězněni v komunistických lágrech, šikanováni, vyháněni do emigrace a někdy i popravováni? Říkají vám ještě dnes vůbec něco jména Vojtěch Dundr, Václav Majer, Blažej Vilím? Nebo jsou vám milejší ostudné figury typu Zdeňka Fierlingera či Evžena Erbana?
2. Děláte to dnes s vypočítavým ohledem na svého dlouholetého parlamentního spojence KSČM bez ohledu na to, že jde o stranu, která je dodnes ideově i personálně úzce spojena se zločineckou organizací, která se jmenovala Komunistická strana Československa?
3. Kdo má ve vaší straně rozhodující slovo při prosazování tuhé stranické disciplíny – lidé, kteří se stále cítí nějakým způsobem spojeni s temnou komunistickou minulostí naší země a nebo představitelé sociální demokracie, kteří si váží existujících historických vazeb vaší strany s legionáři, Masarykem či protinacistickými i protikomunistickými odbojovými tradicemi?
Na závěr chci říci, 3. odboj existoval a je nutno alespoň symbolicky uctít památku popravených a vězněných – a o tom to je, respektive byl zákon o 3. odboji.
Děkuji vám za pozornost i případnou snahu se nad mými slovy zamyslet…
___________________________________________________________________________________
Pokud si pamatuji, tak pan
Pokud si pamatuji, tak pan Dienstbier byl za svou protikomunistickou činnost tři roky vězněn. Ve stejné době bojoval pan Sobotka proti komunismu tím, že bral od pacientů láhve až se skoro dopracoval k alkoholismu.
Pane Hrbku, nejsem rozhodně
Pane Hrbku, nejsem rozhodně žádnou obdivovatelkou pana Přemysla Sobotky, považuju ho za slizkého oportunistu, nicméně stran přijímání láhví trochu více věcnosti.
Vy znáte někoho, kdo by dával láhve rentgenologům?
Vždyť pacient se s osobou, která popisovala jeho rtg snímky, vůbec fyzicky nepotká. Kdy a proč by měl dávat láhve?
Pane Hrbku, Jiří D. byl za
Pane Hrbku, Jiří D. byl za normalizace vězněn za svou protirežimní činnost, nikoli za činnost protikomunistickou, neboť žádný antikomunista nikdy nebyl. Mnoha lidem pomohl, byl statečný - podobně jako radikální trockista ing. Uhl. Dienstbier liberálním reformím komunistou až socalistou a zůstal jím až dodnes, dnes je snad jen nepoměrně cyničtější než před takovými pětadvaceti lety - citovaný výrok to jen dosvědčuje.
Vy dr. Sobotku znáte a víte, co dělal před rokem 1989, nebo jen tak plácáte jako zdejší brouk pytlík s křidélky Clay, který za totáče v teple doma fandil Reaganovi?
jestliže někdo bojoval proti
jestliže někdo bojoval proti komunistickému režimu, tak asi tato činnosti byla antikomunistická. Přitom osobně antikomunistou být nemusel.
Jinak se laskavě na pana Sobotku informujete tam, kde působil. Vy máte jiné informace než já? Můžete mi uvést, jak pan Sobotka konkrétně bojoval proto komunistickému režimu, nebo dokonce byl alespoň komunistickým režimem postižen? Měl zakázaný přístup na vysokou školu? Atd. atd.
Jinak poněkud konkrétněji. Nepitvám se příliš v minulosti posledních sedmdesáti let, protože jsem je prožil a ještě si je dobře pamatuji. Dívám se především do budoucna, protože tam chci ještě několik let žít.
Velmi mne proto baví "publicisté", kteří mají ještě na zadečku vytlačený kruh od nočníku, ale zasvěceně vykládají o tom co bylo.
Představte si, že nedávno nějaký pan Adam Drda publikoval rozsáhlejší stať o škole za reálného socialismu, ze kterého především vyplývá, že "souška učitelka", měla na hlavě půlmetrovou trvalou nebo ruský cop, že měla chlupaté ruce i nohy a chodila nemožně oblečena, že ve školních jídelnách bylo maso samá šlacha a že komunisté potřebovali především technicky vzdělané lidi.
Ve stejné publikaci srovnával nějaký pan Josef Mlejnek Jn. cenové relace. Ten je již poněkud objektivnější. Ale např. poměr průměrných platů v roce 1988 a 2009 není 8, ale pouze 22.992/3.054 = 7,5. A to pomiňme, že průměrný plat v roce 1988 dosáhla cca polovina obyvatel, kdežto dnes pouze jedna třetina.
Samozřejmě, že osobní automobily, elektronika a další věci jejichž ceny výrazně ovlivnil technický rozvoj jsou podstatně levnější.
Zato nájemné za 3+1 ve výši 200 Kč měsíčně, teplo za 24,30, tramvaj za 1,00, střihání pánských vlasů za 7,00, školní oběd za 3,80, poštovné za 1,00 se výrazně zdražily. Základní potraviny jako celek jsou ve stejných cenových relacích.
A konečně, za dvacet let se, ve většině zemí, většina cen snížila. Obecný pokrok má své důsledky.
Ono je skutečně těžké si někdy odložit ideologické brýle a snažit se být objektivní - padni komu padni.
Zato jeho další stať o "levných rekreacích" již takovou úroveň nemá. Jen "výběrových rekreací" doma i v zahraničí se za pakatel zúčastnilo na 500.000 "pracujících" a k tomu bylo zhruba stejné množství v podnikových rekreačních zařízeních a cca 250.000 v dětských táborech. A jaké to bylo - jako vše to záleželo na lidech.
S přátelským pozdravem
Nevím co vedlo p. Hrbka se
Nevím co vedlo p. Hrbka se zapojit do porovnávání cenových relací u vypíchnutých položek za účelem nějakého ideologického soupeření.
V době reálného i nereálného socialismu, byly ceny deformovány St.cen.úřadem, kde nebylo ani možno uplatnit objektivní náklady a už vůbec nve tržní vazby. To se podílelo snad nejvýrazněji u nájemného, které na západ tvořilo základní část rodinného rozpočtu, zatím co u nás vlastníci nemovitostí s nájemníky patřili k největším nešťastníkům. Stejně tak byly ceny podsazeny u položek s vysokým podílem ruční práce. Mzdy zahrnuté do kalkulací tvořily jen nízký podíl v porovnání s vyspělými ekonomikami v důsledku abnormální nivelizace mezd, kdy třeba ředitel velkého podniku měl jen násobek mzdy referentů, což mj. bylo příčinou ekonomické emigrace těch schopnějších. Také při porovnávání rekreací si pan Hrbek zjednodušuje okolnosti, když počty lidí převážně jezdící autobusy do zemí typu Bulharska pod stany, soukromí automobilisté převážně do divokých kempů, lze těžko porovnávat i s leteckými cestami do všech zemí světa, nezřídka i s ubytováním v luxusních hotelích.
Porovnávání cen a mezd i kyby byl za základ brán celý spotřební koš je bruslení na tenkém ledě pro množství dalších faktorů, které mají vliv na globální ukazatel - životní úroveň. Vždy je zde vliv, kdo porovnává a co sleduje.Tzv.objektivně lze doložit cokoliv.
Vážená Gardnesi, zcela s Vámi
Vážená Gardnesi,
zcela s Vámi souhlasím v tom, že porovnávání jednotlivých ekonomických, nota bene historických etap není nijak jednoduché. Nějakou dobu jsem to také dělal a to především jako jeden z prvních Fourastierovou metodou reálné ceny. Tak například ceny kovů od 14. století. Proto porovnávat současnost se socialismem na bázi ceny Favoritu se mi nezdá košer.
Souhlasím také s Vámi, že ceny za socialismu byly deformovány. Ale ty jsou více, či méně deformovány v každé společnosti. A nakonec lidem je to celkem jedno zda jsou ceny a mzdy deformovány, každého nakonec zajímá, co si za svou mzdu koupí nebo jaké služby dostane. Nakonec i spotřebitelský koš se neustále vyvíjí, rozhodně v počátku socialismu nebyl v koši např. televizor. Takže např. již porovnání s RU plave dosti na vodě.
Bohužel nemohu s Vámi úplně souhlasit pokud jde o rekreaci. Uváděl jsem čísla o levné výběrové rekreaci ROH, která nebyla v divokých kempech pod stanem. Samozřejmě, že v současné době je v tomto ohledu vše na vyšší úrovni. Ale na například na výběrovou rekreaci do Bulharska, Rumunska, SSSR se také cestovalo letadlem.
Pobavil jste mne ale tvrzením, že nivelizace mezd byla příčinou emigrace ředitelů velkých podniků. Pokud se pamatuji, tak za socialismu byli ředitelé velkých podniků skoro výhradně komunisté. A za to co, dělali byli většinou placeni až moc dobře. Málokdo z nich byl skutečný odborník, většinou to byly politické figury. A ty neemigrovaly. Emigrovali ti, kteří byli odborníky a z různých důvodů se řediteli velkých podniků nestali.
S pozdravem
Pochopitelně pane Hrbku jsem
Pochopitelně pane Hrbku jsem měl na mysli , že k emigraci těch schopnějších přispívala i mzdová nivelizace, ředitele velkých podniků, co by nomenklaturní kádry KSČ jsem obvykle mezi ty schopnější jsem většinově nezahrnoval, často šlo o dělnické kádry se stranickými zásluhami. Rekreace dnes a dříve je neporovnatelná pro omezování přísliby SBČs, malou pestrost atd.
Milý Gardnesi, pan Hrbbek si
Milý Gardnesi, pan Hrbbek si mne patrně plete s "jistým dr. Josefem Mlejnkem jr.", domnívaje se, že nic neví(m) o životě za normalizace, ale mýlí se v obou případech. JM jr. je už víc než čtyřicet let.
Panu Hrbkovi jsem se snažil vysvětlit, že "občanská iniciativa" Charta 77 nebyla v přísném slova smyslu antikomunistický podnik, protože ji koneckonců podepsali i tzv. reformní komunisté a vůbec lidé, kteří věřili v krásnou myšlénku socialismu lidmi znetvořenou a zneužitou. Senátor JD právě v tomto ohledu nepřekročil svůj stín - koneckonců spolu se svými americkými levicovými přáteli v půli 80. let spílal takovému Reaganovi stejně intenzivně jako normalizační média. (S Chartou jsem měl potíž v tom,že neoznačila žábu na prameni: ústavně zakotvenou vedoucí úlohu KSČ. Ale považoval jsem ji za důležitý nástroj, jehož prostřednictvím by mohla prasknout jněkterá z obručí totalitního sevření, po níž by se poroučely další. )Není tedy velký div, že někdejší disident a dnešní senátor JD táhne zdatně za jeden provaz se svými novými soupřáteli. Ale je to i jen z čistě etického hlediśka čuňárna neboli chucpe.
Vážený jome, napsal jsem,
Vážený jome,
napsal jsem, prosím, někde, že jste Josef Mlejnek jr.? Tak mi nepřisuzujte něco, co jsem nenapsal. A nepleťte si laskavě komunismus a socialismus.
Jistý pane Hrbku, komunismus
Jistý pane Hrbku, komunismus a socialismus si zcela nelaskavě nepletu ani náhodou, ale nejen při hodnocení našeho totáče lze obou pojmů použít bez újmy v řadě souvislostí jako synonym. Mnozí z těch, kdo se (u nás, ale nejen tady) vydávají za socalisty jsou koneckonců kryptokomunisté.
To se vám lýtka zapálila dost
To se vám lýtka zapálila dost brzy jome....
Též jsem mu chtěl odpovědět
Též jsem mu chtěl odpovědět na ten nesmysl o antikomunistovi Dienstbierovi, který byl pouze proti určitým osobám v Novotného partě a pak když normalizátoři kolem Husáka ho vypoklonkovali z KSČ tak také proti súdruhu Husákovi s celým jeho orchestrem. Ještě dnes si vzpomínám na ten údiv, když jsem těsně po srpnu četl jeho názor na situaci a okupaci. Byl zcela odlišný od názoru na něho, jak jsem si ho idealizoval ještě na jaře pražském.
Vážený Gardnesi, o Chartě 77
Vážený Gardnesi,
o Chartě 77 prolezlé stbáky si přece nemusíme nic vykládat. Faktem ale je, že, na rozdíl od řady současných rozumbradů, byl tři roky zavřen. A to za protistátní činnost.
Nakonec slova Písma něco o vztahu mezi spravedlivými a napravenými něco kvantifikuje.
Škála komunistické persekuce byla velmi široká, mně osobně po maturitě dokonce dali povinněvybrat - Uranové doly v Jáchymově, Exhumace v Terezíně, Uhelno doly v Sokolově. A věšeli mi na nos, že v Terezíně a v Jáchymově si mohu vydělat. Raději jsem šel mezi sudeťáky.
Jen tak mimochodem jsem se podíval na to, kolik lidí volilo národní frontu, kolik jich ať z toho či onoho důvodu nevolilo. Těch co se to odvážili bylo velmi velmi málo, ačkoliv to zase, podle mých osobních zkušeností, nebylo tak složité, Stačilo si vyzvednout lístek, že budu volit v místě přechodného bydliště a na chalupě nevolit.
Mám také historickou zkušenost z roku 1945 kolik se objevilo "politických vězňů", kolik "partyzánům kolik "odbojářů".
S pozdravem
Je mi líto, ale tento shluk
Je mi líto, ale tento shluk písmen a vět je od pana Sobotky do očí bijícím pokrytectvím! Pokud mu tak moc jde o to, kdo bojoval proti komunistickému totalitarismu, kdo před komunistickou tyranií neohnul hřbet, velmi by mě zajímalo, proč tento stejný pán zabránil pozvání podobného bojovníka proti totalitarismu na půdu Senátu. Není to tak dávno: senátor Oberfalzer pozval do Senátu Geerta Wilderse, člověka který dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí islámského totalitarismu v Evropě, člověka, který svými názory sám riskuje život a musí být permanentně hlídán ochrankou. Pan Sobotka, jako tehdejší předseda Senátu, vystoupení pana Wilderse v Senátu zakázal. Na jedné straně kárá levici, že zabránila uctění bojovníků proti totalitarismu doby minulé, na druhé straně nehodlá respektovat bojovníka proti potencionálnímu totalitarismu současné Evropy!!!
Pokud pan Sobotka dnes (správně) vyčítá levici, že zabránila uctění odboje proti komunismu, ale sám brání slyšení začínajícího oprávněného odporu vůči evropskému islamismu, je to, jemně řečeno, poněkud nekonzistentní....
Luboš Zálom
Pozvání kontroverzního
Pozvání kontroverzního Wilderse , kterého převážná část evropských politiků zleva i zprava považuje za představitele nadměrných snah proti svobodě vyznání nemá nic společného se zákonem oceňujících 3. odboj a dokonce ani nemůže být důvodem k rasantnímu odsouzení Sobotky, který holt má názor, jako většina korektních politiků od Japonska po USA.
Jeho Fitnu neznám, většinový názor je, že jde o přehnanou formu znevažování islámu. a že tudy cesta oklešťující práva a svobody nevede.
Osobně mě nijak názory W. neprovokují a jsem přesvědčen, že dříve či později musí dojít k řízené imigraci, pokud nemá být na pořadu destrukce demokracie v Evropě, zejména v některých státech. Pravděpodobně je za dehonestací W. jen forma prosazovaných názorů, když na špici protiislámických názorů stojí jinak hodně tolerantní Nizozemsko. Proto silná slova na adresu Sobotky nemají opodstatnění a určitě nejde srovnávat boj s komunismem s postojem vůči jednomu většinově chápanému kontroverznímu politikovi.