Dědictví otců zachovej nám Pane!
Svatopluk Kalužík

Zaujal mne článek V. Podrackého „Matení pojmů ohledně Moravského národa“ (http://podracky.bigbloger.lidovky.cz/c/176996/Mateni-pojmu-ohledne-Moravskeho-naroda.html). Autor jej zahajuje slovy „S přibližujícím se termínem sčítání lidu přesvědčují moravští separatisté obyvatele Moravy, aby si zapsali moravskou národnost.“

Musím se podivit termínu „moravští separatisté“. Možná nejsem dobře informován, ale pokud vím, o odtržení, osamostatnění, resp. připojení k jinému státnímu celku jsem neslyšel, i když tuto problematiku nesleduji podrobně. Asi vnímám pojem separatismus jinak.

V článku je uvedena řada snad i relevantních důvodů, proč bych si moravskou národnost zapsat neměl. Ale já si ji asi stejně zapíši. Když však argumenty sám připouštím jako relevantní, tak proč? Důvody jsou dva. Jednak důvody sice relevantní jsou, ale jsou i jiné – opačné a také relevantní.

Kdybychom začali „licitovat“, tak bych mu např. Český Těšín „přebil“ Moravskou Třebovou, Moravským Berounem, Moravským Krumlovem a Moravskou Ostravou, ale o tom není tato úvaha.

Sám autor musí zavést pojem zemský Čech (Bohemian) pro odlišení – no nic moc, to se mu tedy nepovedlo. Když už jsem Moravan (nevadí mi ani ono údajně hanlivé Moravák) územě, tak proč už ne i národnostně? Označení Česko se mi nelíbí, převzaté dělení, kdy se Morava opisuje jako „východní část republiky“ (od sovětů při počasí: východní oblasti – jejich vostočnyje oblasti, čímž mysleli dálný východ) už vůbec ne, rozdělení krajů také ne. Přitom v tomto bodě není hlavní argument opřen ani tak o logiku, jako o cit – prostě že bych byl něco jiného, než Moravan / Moravák, mne ani nenapadá. Snad i pod vlivem závěru Cyrilometodějské písně: „Víře vždy věrni budou Moravané, dědictví otců zachovej nám Pane!“. Je to snad nelegitimní?

Podobně logicky chápu argumentaci, proč bylo dobré přichýlení se k západní církvi. Přesto „Cyrilek a Metůd“ jsou naši, logika sem logika tam – navíc při uvědomění si faktu, že s římským biskupem neměli nakonec moravští (a evropští) patroni pražádný problém, v tom zůstává rozpor pouze zdánlivý. Celkově však myslím, že tyto pocity mají s logikou málo společného, to každý buď má nebo nemá v sobě. Nikomu proto nebudu mít za zlé jiný názor než můj, tohle je prostě naprosto osobní věc.

Tím pomalu přecházím k poněkud odlišné úvaze. Zatím jsem neviděl celý dotazník sčítání lidu, jen částečně otištěný v novinách, tuším v Rovnosti. Jednak, co to je za institut – sčítání lidu v dnešní informatické společnosti? K čemu je evidence obyvatel, evidence nemovitostí? Pokud na tyto informace má nějaká státní instituce právo, ať si je tedy vytáhne z příslušných agend. Pokud ne, proč jsou vyžadovány? A navíc údaje tak osobní, jako je vyznání či národnost? Vždyť obě kolonky bývaly v různých povinných dotaznících a byly zrušeny. Co Úřad na ochranu osobních údajů? Případný odkaz na zákon, že údaje smí být používány pouze za účelem, pro který byly pořízeny, se mi jeví nesmyslný (včetně nepřesnosti zákona). Někdo snad definoval, že údaje nejsou pořízeny za účelem zkvalitnění a zpřesnění výkonu státní správy a samosprávy – tedy i za účelem sčítání lidu? A co státní dluh a náklady na takovou akci? Na jedné straně se sice naštěstí už nezjišťuje („tak důležitý“) údaj o počtu ledniček či aut (mimo jiné rovněž dostupný z registru motorových vozidel), na druhé straně údaj o dojíždění do práce prý poslouží k organizování regionální dopravy – no hrůza – to snad není přehled o vytíženosti resp. potřebnosti spojů? A když hrozí pokuta za nevyplnění – jak budou vědět, že jsem měl dotazník vyplnit? Je laskavému čtenáři absurdita celé situace jasná? A úplně mě dorazila informace, že budou sčítáni i bezdomovci – v azylových domech a noclehárnách... no fantazie!

Sám bych se, s výjimkou pro mne nepochopitelné zmínky o EU, přiklonil k názoru z diskuse k původně citovanému článku: Považuji sčítání lidu za přežitek a projev tyranie EU.

___________________________________________________________________________________