To jsem to schytal!
Jan Suchánek

Minulým textem jsem vyprovokoval jednoho z komentátorů k laskavému sdělení, že mé texty nesou stopy mého alkoholismu. Mohl bych poprosit, abych byl někým upozorněn, na něco konkrétnějšího v mých textech, aby se toho mohl chytit můj psychoanalytik a mohl mi pomoct. Podstatnější je, že ve stejný den mne jeden právník ve službách ministerstva nespravedlnosti, co mu rodiče koupili vstup na právnickou fakultu a co študoval tak špatně, že jej žádný advokát ani jako koncipienta nevzal, aby byla šance rodičovskou investici zhodnotit advokátskými příjmy, mne označil za šaška, který by se svojí směšností mohl dokonce i živit.

Bylo to v přestávce řízení, kdy podobně kvalifikovaný soudce si udělal přestávku, aby se šel někam poradit, jak žalobu bez provedení důkazů po třech letech zahodit, když se okradený konkurzní věřitel brání poukazem, že pokyny, které mu zástupce ministerstva nespravedlnosti v soudní síni uděluje, nemají žádnou oporu v právním řádu tohoto státu a naplňují skutkovou podstatu mnoha trestných činů. Vrátil se zřejmě ujištěn, že ministerstvo nespravedlnosti má protiústavní postup zajištěn i na odvolacím soudu vedeném komunistou a po sametové revoluci posíleném v Rusku školenými vojenskými soudci a prokurátory, a korupčnímu pokynu ve prospěch dokonání bezdůvodného obohacení organizovaného zločinu vyhověl tak, že doplnil to, co ministerský zapomněl a co v soudní síni jako obrana zkorumpovaného ministerstva vůbec nezaznělo. 

On ten zástupce ministerstva nespravedlnosti je tak prostinkej, že se baví zoufalstvím okradených obětí justiční konkurzní mafie a není schopen se živit jejich zastupováním, když ví, že k tomu není potřeba žádná kvalifikace, že tady žádná spravedlnost neexistuje, jen bolševickou mafii vystřídala mafie justiční. Pak, kdyby se dal na advokáta, tak stačí v klientech vytvářet iluzi, že zná právo, nepříznivý výsledek sporu svést na nekvalifikovaného soudce, v čemž by měl aspoň jednou pravdu, a zkasírovat za den to, co má na ministerstvu za měsíc. Z ministerského mého hodnocení se můj psychoanalytik tedy nepoučí pro zjevnou slaboduchost a tak to zbývá na nejpravicovějších komentátorech naší tuzemské scény, tady na Virtually, zda mi pomohou. Já jim za to budu připomínat třeba beznaděj například penzijní reformy, která se nás týká.
 
Teď jsem při obědě sledoval, jak VV budou posilovat jistoty svých voličů tím, že chtějí státem zaručený penzijní fond. Tohle je právě to spolčení socialistů, které technologiemi masové manipulace většiny podprůměrných a průměrných totálně zahlcuje naše veřejné bytí. Jak může být zárukou někomu stát, který se nekontrolovatelně sám zadlužuje. Řekněme si, kdy bylo někdy zadlužování aspoň kontrolované. Dluh rostl méně než plánováno jen, když se dělali účetní podvody s rozpočtem nebo se tunelovaly nějaké státní reservy či majetek státu za aktuální a výhodnou provizi. Ta vize spoření na důchod státními dluhopisy je tak zcestná, že ti troubulíni blouzní o diverzifikaci rizik investicemi do dluhopisů jiných států. Viděl někdo, o co jsou vyšší výdaje toho indonéského muslima afrického původu, co mají v Americe za presidenta, než příjmy? Když už ty peníze zahodit, tak ať se rozfofrují tady doma.

Na důkaz kvality diskuse o reformě, si ČT hned zorganizovala incest vyslýcháním svého ekonomického experta, který se přiznal, že nechápe rozdíl mezi státním solidárním systémem a Bártovým apelem na státní zajištění nových penzijních fondů. Ten je zásadní v tom, že ve státním se peníze utratí hned ve prospěch zkrachovalých budovatelů socialismu za slib, že stát ve váš prospěch v době vaší penze okrade někoho jiného. V tom novém systému jde formálně o individuální spoření. Ve skutečnosti jde ale o to, že vám stát dá iluzi, že si za inflací znehodnocené úspory, které v nejlepším případě utratí také náš stát hned, něco po třiceti letech koupíte. Když tohle nechápe ani nová krev parlamentu a ekonomičtí experti veřejnoprávní televize, pak jak to mají chápat právníci v justici či na ministerstvu. Podle Vrchního soudu, tak jak to presentovaly HN, byl Bakalův požadavek na omluvu zamítnut s tím, že Zaorálkova slova o tom, Bakala je gauner, měla pravdivý základ a "znaky kritiky oprávněné". Bakalovy takto vnucené investiční a daňové optimalizace mohou znamenat pro náš stát miliardové škody, když jej náš stát svojí justicí označuje za gaunera! A bez daňových příjmů od Bakalů a spol. nebudou ani důchody soudců!

Z té poslední zkušenosti s justicí mi došel nesmírný význam toho, jak česká justice ve prospěch zločinu dovedně manipuluje s průtahy soudních sporů. Vše je podřízeno tomu, aby se odpovědnost státu za korupci promlčela. V tomhle konkrétním případě žaloba po půlročním čekání na odmítnutí odpovědnosti ministerstvem samotným ležela rok na soudu, aby další rok se soud domáhal, aby mu konkurzní soud půjčil spis. Když se po roce stalo, tak soudu došlo, že návrh takového důkazu udělal na ministerstvu nějaký trouba, který nevěřil, že ten konkurz je zločinný, a myslel, že spisem takové tvrzení žalobce vyvrátí. Proto se soud provedení důkazu vyhnul sám tím, že požádal odvolací soud o vysvětlení, jak se počítají úroky, a další rok se nic nedělo. Pak se soud spletl, a provedl důkaz o vzniku škody a ministerský trouba jej neučinil sporným. Na záchranu věci soud poučil žalujícího okradeného konkurzního věřitele, aby dodal ještě další důkazy, když ještě neřekl, ač mu to zákon ukládá, které z již navržených provede či neprovede. A to mu ty chyby pořádně vyčinili, protože už žádné důkazy neprovedl, a řekl, že žalobní nárok je promlčen.

Promlčení je základní pro legalizace zločinných konkurzů. Ten, v kterém kradli v mnou komentovaném případě, byl vykraden hned při prohlášení prokurátory před jedenácti lety a kryli to okradením konkurzních věřitelů a stíháním všech, co by se mohli bránit. Pak několik hrdinných soudců jim to zkazilo, aby se sami stali cílem zločinného ovlivňování, které ale nedokázalo už pravomocné rozsudky zvrátit. Takže nakonec musel soud třetímu správci nařídit před pěti lety ukončení konkurzu, které nejde, protože by muselo přiznat defraudaci konkurzní podstaty. Proto byl před dvěma lety jmenován čtvrtý správce, který absolutně nic nedělá, protože už není co ukrást a usvědčit svého soudce si nemůže dovolit a zaplatit dluhy předchozích správců nemá z čeho.

Promlčení má však i svá vývojová stádia. V nové interpretaci ministerstvem se totiž v této zemi počítá od prvního okamžiku kontaktu se státní mocí, protože máte vědět, že je zkorumpovaná a okrade vás. Takhle to máme nahraný a podrobnosti se dovíme možná za měsíc z rozsudku, když v soudní síni, žádné argumenty nebyly za přítomnosti žalobce nikdy prokazovány. Jen se soudce a ministerský taky skoro právník shodli, že mnoho paragrafů zákonů, tak jak jsou ve sbírce zákonů, neplatí. Třeba proto, že si soudruzi soudci na dovolacím soudu řekli jednou větou mnohastránkového odůvodnění nějakého zamítnutí dovolání, že to neplatí. Oni mají zákonodárnou moc, ne Parlament! Oni mají výklad zákonů sjednocovat a tuto legitimní roli si předělali i ve prospěch zkorumpovaného ministerstva na právo říkat, které paragrafy zákonů neplatí. Takže je to jako za mého otce, který učil třídní bezpráví na policejní akademii.

Protože bolševici neměli odvahu tu nejsurovější verzi třídního práva dát na papír, zavedli ústně tradované právo. Teď to stejní právníci třídního bezpráví předělali na variantu ústně tradovaného „know how“, kde jsou v rozhodnutích dovolacího soudu větičky, kterými lze popřít, kterékoliv právo deklarované písemným provedením právního řádu této země. A teď vám předvedu, jak to funguje. Představte si, že jsou nezákonně stíháni všichni statutární zástupci velmi ziskového dlužníka i jeho věřitele, vaší firmy, za zločiny ve výkonu jejich funkcí a prokurátoři ovlivní policii, aby nechala korunního svědka obžaloby majetek dlužníka ukrást. Protože se nedokáží prokurátoři s policajty spravedlivě podělit, tak policajti zdokumentují, že ten svědek obžaloby odnášel kufry s desítkami miliónů dlužníka v hotovosti neznámo kam a prokurátoři nařídili s tím související trestní oznámení odkládat. Tyhle špinavý peníze taky musí ministerstvo nespravedlnosti nechat vyprat promlčením.

Zpět k popírání psaného práva soudy a ministerstvem. Protože se to právně nakonec všechno točí kolem odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup soudu v konkurzním řízení dlužníka, brání se ministerstvo tím, že tento postup podle dovolacího soudu je součástí procesu vedoucího k rozhodnutí soudu a musí být to rozhodnutí soudu nejdříve prohlášeno za nezákonné. Nejdřív ponechám stranou, že ministerstvu jde o promlčení bezdůvodného obohacení justiční konkurzní mafie, vykradená konkurzní podstata vylučuje nejen jakoukoliv úhradu pohledávek věřitelů ale i nějaké konečné rozhodnutí, které by mohlo být prohlášené za nezákonné, a také to, že prohlášení konkurzu bez účasti dlužníka je podle Evropského soudu nezákonné a u nás nejde jakkoliv se této nezákonnosti dovolat. Okradená firma, věřitel a žalobce, tedy přistoupí na argumentaci ministerstva, kterou akceptuje soud, a začne prokazovat, že trestní stíhání statutárních zástupců bylo za nezákonné prohlášeno osvobozujícím rozsudkem a lživé obvinění bylo formulováno na žádost prokuratury prostřednictvím nesprávného úředního postupu konkurzního soudu, kdy prokurátoři použili správce konkurzní podstaty jako fiktivního poškozeného.

A teď přichází ten můj příklad. Firma, právnická firma, jako „obchodní společnost nemá právo na náhradu škody, která by jí vznikla v důsledku trestního stíhání jejího statutárního zástupce“. To je větička nad Ústavou, kterou zplodil dovolací soud ve prospěch justiční (i prokurátorské) mafie. Takže nezákonně stíhaní statutáři dlužníka, kteří jsou současně ovládajícími akcionáři mimořádně ziskového dlužníka, mají právo žalovat škody, které jim byly způsobeny. Firma věřitele ne, i když má z Ústavy rovná práva jako obžalovaní a její práva lze omezit jen zákonem. Dovolací soud zrušil část Ústavy o právu na úhradu škody, popřel úmluvy o korupci, zákon o odpovědnosti státu i trestní řád. Zdrojem bezpráví je zneužití větičky v zákoně o odpovědnosti státu, že nárok má účastník trestního řízení. Tím je podle dovolacího soudu prý dle § 2 trestního řádu jen obviněný, což tedy taky není pravda. Ale dovolací soud ve prospěch bezpráví popřel hlavu druhou trestního řádu, která se jmenuje, „soud a osoby na řízení zúčastněné“, kde v oddílu sedmém § 43 zákon definuje jako osobu zúčastněnou poškozeného, což dokonce byl žalobce v daném trestním řízení, jak dokumentuje výčet účastníku řízení v protokolu z hlavního líčení.

Takhle jde našemu ministerstvu nespravedlnosti a naší justici jen o dokonání procesu praní špinavých peněz organizovaným zločinem, jehož jsou, jak přiznala slečna Kristína, dokonalou součástí. Dokonce je tak popřeno i právo dle Občanského zákoníku na náhradu škody za zásah státu do dobré pověsti právnické osoby. Výhodu v neštěstí mají akcionáři fondu TREND, kterým nepomohl ani ministr Kocáb, když justice na ně nasadila svoji elitu a mají všechno promlčeno tak, že ani za další soudy nemusí utrácet peníze. Taky mne napadá, kde jsou všichni ti disidentští bojovníci za lidská práva, to bojovali jen o zahraniční dotace na tuzexový chlast?

Možná by ale ti akcionáři TRENDu mohli být jediní, kdo na zkorumpované justici vydělají. Když justice teď vymyslela, že dá poškozeným za rok soudních prodlev cca 20 tisíc, i když vám škody stát nadělal ve výši stovek miliónů, pak tihle akcionáři by za víc než deset let toho konkurzu mohli dostat přes dvě stě tisíc každý.  Ale i to je asi marný, protože řeknou, že to nejsou prodlevy konkurzního řízení, že správce musel čekat kvůli prodlevám jiného sporu, kterého ale akcionáři nebyli účastníky, a tak by stejně nic nedostali. Ta zjevná protiprávnost všeho je i v tom, že prodlení se neváží způsobenou škodou. Ještě horší je, jak třetitřídní národ EU z nás justice dělá, když těch 20 tisíc korun je jen 67 EURO měsíčně a to se musí svět českým podnikatelům chechtat, v jakém žijí riziku. V Somálsku taky nikdo rozumný nepodniká. Ale jak se říká, každý hřích dojde potrestání, a soudci se trestají sami. Však se to těm soudcům pěkně odrazí na jejich důchodech. 

Je jasné, že do věcí vidite a

Je jasné, že do věcí vidite a jste toho plný. Musí to ven.
Čánek je ale třeba rozdělit alespoň na 3 nebo 4 samostatné články, jinak to tady nikdo číst nebude. Podle mého pozorování jsou zdejší čtenářové mentálně ještě níž, než Vámi popisované postavičky ze soudního dvora.

Podívejte třeba Havránek.

Podívejte třeba Havránek. Uprdne si a hned má 40 komentářů. Ten je v kolektivu oblíbený!