Krátkodobá ztráta paměti nebo nedostatek informací?
Irena Ondrová

02.06.2011, MF DNES

Ad O obnově památníku se mluví léta

S údivem jsem četla článek o obnově Baťova památníku. Zejména citace myšlenek pana Daťky ve mně vyprovokovala otázku, zda dotyčný ve Zlíně poslední léta žil nebo zda se dostatečně zajímal např. o volební programy ODS, které v nedávných volbách hojně glosoval, či o programová prohlášení Rady města Zlína z posledních dvou funkčních období.

Pokud by totiž na obě otázky bylo možné odpovědět ano, nemohl by zaznít výrok, v němž jmenovaný navazuje na svá primátorská slova z roku 1997 takto: "...mrzí mě, že to nikdo z dalších politiků nevzal jako svůj úkol. Je to unikátní stavba a její rekonstrukce by byla velmi záslužným činem." Tak tedy pro osvěžení zřejmě jen krátkodobého výpadku paměti pana Daťky. Obnova Památníku T. Bati ve Zlíně byla obsažena opakovaně ve volebních programech ODS a také po dohodě s koaličními partnery i v Programovém prohlášení Rady města Zlína.

Ovšem na rozdíl od teoretických úvah ve stylu "co by bylo, kdyby" jsme jako politická reprezentace učinili všechny kroky (promyšleně a prokazatelně přesahující několik funkčních období), bez kterých by nikdy nebylo možno se do rekonstrukce pustit.

Jako základní předpoklad bylo totiž nezbytné učinit pár "nepodstatných kroků" (řečeno mírně ironicky). Přestěhovat Filharmonii B. Martinů do náhradních prostor a vyřešit nové působiště Krajské galerie výtvarného umění. Mohli jsme např. v kontextu úvah mého předchůdce odkoupit a opravit odborářský Kulturní dům nebo totéž provést s Lesankou, atd.

My jsme naopak zvolili nelehkou cestu vybudování Kongresového centra jako nového symbolu emancipovaného Zlína. V případě nového působiště galerie bylo potřeba další "maličkosti" – odblokování majetku bývalého Svitu a možnost využití některých budov právě pro tento účel. I tento krok, ve velmi těsné spolupráci s bývalým i současným vedením Zlínského kraje, se povedl a dnes je na pořadu dne rekonstrukce budov 14 a 15mj. i pro Krajskou galerii výtvarného umění.

Jak pan Daťka, tak i současný radní Dufek hovoří dále o tom, "že by se co nejdříve měly dát hlavy dohromady aby byl projekt nachystaný".

I v tomto případě mi nezbývá než upozornit na to, že již v roce 2006 proběhla pod mojí záštitou v Baťově vile velmi prestižně zastoupená konference na téma Památník T. Bati ve Zlíně. Mezi pozvanými a perfektně připravenými odborníky, kteří vyslovovali své názory na téma, byli např. prof. Ing. arch. Lábus, Přikryl, Jiřičná, Nová, arch. Všetečka, Ksandr a také místní arch. Sládeček ml., Bergman, Ing. Velev a další. Pro osvěžení paměti cituji závěr konference, na kterém se přítomní velikou většinou shodli.

1. Památník by se měl vrátit do původního stavu a k původní ideové funkci včetně letadla.

2. Je třeba podpořit původní architektonický záměr charakterizující osobnost T. Bati a jeho vlastnosti. 3. Stavba je sama o sobě uměleckým objektem, vitrínou, esencí baťovské filozofie.

V současné době pokračuje v myšlence přípravy a obnovy Památníku T. Bati pracovní skupina jmenovaná Radou města Zlína ve složení Ing. arch. Petr, Bergman, Všetečka, Mgr. Kašný, ak. sochař Hanke a také moje maličkost. Zcela závěrem. Není potřeba vymýšlet již vymyšlené s odkazem na závěry Konference z roku 2006. Je nutné založit společnost pro zafinancování rekonstrukce objektu a jeho následné provozování. Je potřebné připustit, že my, kteří jsme působili na zdejší radnici po několik let, jsme promyšleně a mnohdy ze velmi obtížných podmínek připravili půdu pro poslední dílek pomyslné skládanky, která se nazývá Památník T. Bati.

Filozofie T. Bati tomuto

Filozofie T. Bati tomuto národu dnes schází jako drbání koze. Protože je ale korupčnicky kontraproduktivní, jestli bude památník někdy stát, ožeru se jak zákon káže a neobejdu ho. To Vám přísahám, děcka!

___________________________________________________________________________________