Za starých časů se vyprávěl vtip o Leninovi. Otevřu noviny - Lenin. Pustím radio - Lenin. Pustím televizi - Lenin. Bojím se otevřít konzervu.
Ačkoliv soudruzi říkají, že Lenin je věčně živý, nějak se  nám vytratil. I ta fronta na něho už není co bývala.

Ale má zdatné nástupce. Vezměte například takovou profesorku Dvořákovou.

V letech 1976 až 1981 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze kombinaci oborů ruština a historie. Titul doktorky filozofie získala v roce 1982 tamtéž. V období 1981 až 1990 byla zaměstnána v Orientálním ústavu Československé akademie věd, kde v roce 1987 získala titul kandidátky věd. Zaměřovala se zejména na politické systémy latinskoamerických zemí.

Po sametové revoluci nastoupila do Kabinetu politologie Ústavu státu a práva ČSAV (1990–1992). V roce 1994 se stala jejím mateřským pracovištěm Katedra politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze, kde od roku 2002 zastává funkci vedoucí katedry. Věnuje se srovnávací politice, přechodům režimů k demokracii a revolucemi. Politologická pracoviště začala v Československu vznikat až po roce 1989, do té doby nebyl tento obor ve Východním bloku etablován. Habilitační řízení podstoupila na VŠE v roce 1994 (docentka) a poté i jmenovací řízení (profesorka).

Tak vidíte čemu všemu rozumí kromě ruštiny, dějepisu a Latinské Ameriky.  Soudě podle frekvence jejích komentářů na ČT je televizní profesorka zakleknuta v blocích vždy, když ČT zrovínka potřebuje ten jedině správný názor. Na cokoliv. A tak paní profesorka zhodnotí kdeco. Soudy, korupci, plzeňskou školu, odbory, reformy ba dokonce předpoví defenestraci či pouliční boje. Vzhledem k počtu politologů, sociologů a jiných -logů kterých chrlí naše školy obdivuji její schopnost se v takovéto konkurenci udržet na špici peletonu odborníků na cokoliv.

Každý, kdo alespoň trochu myslí ví, že reformy, které hodlá provádět vláda Petra Nečase jsou naprosto nezbytné. Negativističtí  levicoví intelektuálové, jako jsou Vladimíra Dvořáková či Jan Keller je však vydávají za asociální. Já bych řekl, že asociální je naopak ten, kdo se proti nim staví. Proč ovšem veřejnoprávní televize dává takový prostor negativistickým  levicovým intelektuálům, jako jsou Vladimíra Dvořáková či Jan Keller či Lukáš Jelínek nechápu.

Když pak po takovýchto levicových ouverturách přidá do talonu nějaký výkřik pan Sobotka a agresivní odboráři, lituji, že mi je pětašedesát. Být mi o 20 míň, nechal bych je tu krákat jak pohřební havrany a šel se porozhlédnout po nějaké normální zemi. Zemi, kde partaje neřídí kmotři, vládu  eurosajuz a kde nepanuje jemně rozptýlený socialismus. Zemi, kde do televize nerozdávají rozumy bývalé nomenklaturní kádry s aprobací ruština-dějepis. Zemi, kde takovéto vševědoucí vědmy nerozeštvávají lidi svojí pitomou kritikou aniž by uvedly náznak vlastního řešení.

Bojím se vyvolávání radikalizace a výzev k pouličním taškařicím, bojím se  vyvolávání třídního napětí. Bojím se radikalizace dosud demokratické levice reprezentované ČSSD. Bojím se nebezpečí, že přestanou fungovat klasické ústavní mechanismy, parlament a vláda vzešlé z demokratických voleb a mající legitimitu od voličů.

Vystupování takový profesorek Dvořákových a velikost prostoru který dostávají mne opravňují k obavám, že dojde na nátlakové akce ulice na hranici zákonnosti.

Jak říká Roman Joch: „Když se podíváme na webové stránky radikálních levicových skupin, jako je třeba ProAlt nebo Deník Referendum, tak nezřídka je tam vidět články, které obhajují porušování zákonů, dokonce jejich násilné porušování. To je zahrávání si s tím velice klidným, relativně stabilním politickým systémem, který zde máme od listopadu ´89. Demokratická opozice, levicová i pravicová, vždy respektovala mandát vlády vzešlý z voleb. Pokud je někdo nespokojený s vládní politikou, může ji změnit, ale tou změnou nemá být vláda ulice, nepokoje, násilnosti a občanská neposlušnost, ale jsou to jen a pouze další demokratické volby."

A proto volám: Milá ČT! Strčte si profesorku Dvořákovou do.......vitriny a necpěte nám ji ráno, v poledne a večer. Abych se nebál otevřít konzervu.

Psáno pro blog.iDnes.cz