Respekt jako netříděný odpad
Josef Havránek

Respekt jsem pravidelně čítával -  tedy  v časech, kdy se ještě  nejmenoval Respekt, byl tištěný  na mizerném papíru  a  neplatil ho   Schwarzenberg ani Bakala…

Přestal mě  zajímat někdy v době, co ho naopak  začala  milovat veřejnoprávní média, která Respekt,  už minimálně  desetiletí, servírují  jako nedostižný vzor české žurnalistiky.

Přestože si na pivní tácky  nedělám čárky, jsem přesvědčený, že redaktoři Respektu jsou dodnes vůbec nejčastějšími, nejrespektovanějšími a nejcitovanějšími  hosty České televize.

Na Respekt jsem si po dlouhé a dlouhé době vzpomněl  zase až před cca dvěma týdny, kdy na sebe strhnul pozornost  tím pokleslým bulvárním článečkem - čepajícím z výroků pacientky psychiatrie a jejího ošetřujícího lékaře - věnovaném údajnému prodeji prezidentské milosti.

Nejde ani tak o to, že se takové články občas kdesi vynoří, jen bych to  povídání čekal někde  v Blesku, či Rytmu života, než v Respektu, natož pak, aby tohle pochybné dílko, ve svém editoriálu,  ještě - jako exkrement -   rozšlapával  sám šéfredaktor.

Když mi o víkendu stevardka žlutého autobusu nabízela časopisy, vybral jsem si Reflex, ale  přinesla mi Respekt a to ještě právě to kuriozní  číslo věnované zmíněnému   Klausovu "kupčení"  s prezidentskými milostmi.

Takže jsem prolistoval zbytek - dopisy spřátelených čtenářů a milé tlachání s Karlem Schwarzenbergem. No, ještěže stevardka po pár minutách obcházela autobus s igelitovým pytlem na odpadky!

Až mne mrazí, jak hluboce

Až mne mrazí, jak hluboce souzní váš postoj k Respektu s mým a vaše zkušenost s Respektem s mojí.

Hnusáci z Respektu všechno

Hnusáci z Respektu všechno jen pokálejí a my, slušní lidé, v tom musíme kličkovat, až to od nás cáká na všechny strany.

Ale vy se s tím, pane

Ale vy se s tím, pane Zounare, určitě nějak vyrovnáte, asi tak jako ryba ve vodě.

___________________________________________________________________________________