Česko a svět v roce 2012
Roman Joch

Svůj pohled na to, jaký asi bude příští rok, začnu na domácí půdě. Dá se předpokládat, že politická stabilita a soudržnost vládní koalice potrvají až do krajských a senátních voleb 2012 a volby prezidenta na začátku roku 2013.

Mé odhady: další a pokračující posilování vlivu a moci premiéra – jak ve vládě, tak ve vládní koalici. Pokud jde o její ostatní součásti či osobnosti, pokles či ponížení těch, kdo se až doposud jevili jako mocní a vlivní.

Senátní a krajské volby na podzim 2012: relativní neúspěch stranických kandidátů a pozoruhodný výsledek kandidátů nezávislých či „nezávislých“ (účelově stranami vytvořených a postavených).

Volba prezidenta na začátku roku 2013: doufám, že nebude přímá. Přímou volbu prezidenta ČR – v rámci našeho ústavního systému – považuji za nevhodnou. Evropa Zachování eura a eurozóny – minimálně na sever od Alp. Naši euroskeptici, kteří se těší na pád eura či EU, budou zklamáni – maximálně lze čekat vystoupení některých zemí, leč euro i EU se v Evropě severní a střední ukázaly jako úspěšné.

Neúspěch byl v něčem jiném a všichni víme v čem (viz hesla „fiskální odpovědnost, její absence v určitých zemích“ a „ ,geniální‘ investice bank). A teď už jen telegraficky.

Francie: prezidentské volby s těsným výsledkem.

Rusko: prezidentské volby s naprosto jednoznačným výsledkem. Slovensko: Fico.

Polsko: další posilování vlivu a prestiže této země uvnitř EU. Německo: solidnost a stabilita.

Velká Británie: Británie je Británie a kontinent je kontinent a obojí není totéž a ani nikdy nebude.
A my, ČR, nejsme Británie, a když si někdo myslí, že jsme nebo být můžeme, neslouží dobře českým národním zájmům.

Amerika

Fascinující primárky Republikánské strany. Snaha republikánského politického establishmentu nedopustit, aby primárky vyhrál a nominaci získal Newt Gingrich, kvůli strachu, že zátěž jeho minulosti (politická, morální, emocionální) zajistí znovuzvolení Baracka Obamy. Ron Paul může vyhrát v Iowě, ale, drazí libertariáni a vyznavači všech paranoidních konspiračních teorií, to je asi tak všechno, co může. Takže nominace: buď Mitt Romney, nebo někdo další, kdo v průběhu dramatických primárek bude establishmentem povolán, aby Republikánskou stranu „zachránil“.

A pak prezidentská kampaň: vzhledem k tomu, že prezident Obama nemůže kandidovat na základě svých vnitropolitických úspěchů (ehm, jaksi nejsou), založí svou kampaň za znovuzvolení na pokusu o destrukci reputace svého republikánského vyzývatele. Neboli bude to ta nejšpinavější kampaň od roku 1964. Pokud republikánský vyzývatel neudělá chybu (což může), Obama prohraje.

Asie


Čína: první trhliny v doposud silném komunistickém režimu.
Írán: jeho jaderný program bude v roce 2012 „vyřešen“ – tak či onak.
Saúdští Arabové: budou i nadále nepřímo a utajeně – a v mnohem větší míře než doposud – financovat politiky a opinion makery v arabském i západním světě.
Indie: nejlidnatější země světa.


„Arabské jaro“

Mnohým na Západě i v arabském světě se začne stýskat po Mubárakovi. Všichni, kdo vítali „arabské jaro“ s nadšením a velkými očekáváními, si raději měli za domácí úkol přečíst „Úvahy o revoluci…“ od Edmunda Burka, aby vystřízlivěli. Totiž „Úvahy o revoluci ve Francii“ z roku 1790, abyste věděli!

Slovo „revoluce“ má pozitivní nádech nezaslouženě, neboť revoluce může být stejně tak k horšímu jako k lepšímu. Empiricky však za poslední půltisíciletí jen málo revolucí vedlo k ustavení režimů větší svobody a lidské důstojnosti. Ona „slavná“ v Británii v r. 1688, pak americká v r. 1776 a zajisté i naše středoevropská v r. 1989. Ale to je asi tak všechno. Mnohem více bylo těch, které ve jménu dobrých ideálů odstranily režimy špatné či nedokonalé, aby nastolily mnohem horší, či vyloženě zlé: „velká“ francouzská 1789, ruská 1917, německá 1933, čínská 1949, kubánská 1959, íránská 1979 atd. Vzhledem ke geografické, kulturní, náboženské i civilizační blízkosti dávalo od samého počátku více smyslu očekávat, že arabská revoluce 2011 bude podobnější té íránské 1979 než té středoevropské 1989.

Ptám se vás, kdo v arabském světě jsou Lech Walesa, Václav Havel či József Antall? A pokud jde o státníky, kteří našim událostem 1989 předcházeli či asistovali z opodál, Barack Obama není Ronald Reagan, Recep Tayyip Erdogan není Helmut Kohl; a ajatolláh Chameneí či al-Karadáví či Tárik Ramadán – ti Janem Pavlem II. rozhodně taky nejsou!

Toť ten rozdíl mezi střední Evropou 1989 a arabským světem 2011 ve zkratce. Budeme-li mít my i arabský svět štěstí, události „arabského jara“ dopadnou nikoli jako střední Evropa v r. 1989 – to je bez šancí, mnohem pravděpodobnější je íránský scénář 1979 –, nýbrž jako střední Evropa v r. 1848: bezprostřední neúspěch úsilí o svobodu a demokracii, leč zasetí semínek, z nichž něco solidního vyroste za dvacet až sedmdesát let, jak kde. (A to pomíjím fakt, že dokonce i u nás po r. 1989 se vyskytli Mečiar, Tudjman či Miloševič, jakkoli nechci tvrdit, že Mečiar či Tudjman na jedné straně byli totéž co Miloševič na straně druhé. A

Rusko – to je kapitola sama pro sebe: od Jelcina k Putinovi…)

Nikdo nemá právo tvrdit, že nebyl varován. Edmund Burke, whig, jenž se stal zakladatelem konzervatismu, nás před bláhovými očekáváními ohledně lidových revolucí varoval už před 220 lety – jen je nutné jej číst.

Latinská Amerika, subsaharská Afrika

Pokračování toho, co se dělo v roce 2011. A v roce 2010. Jinými slovy, mimo hlavní proud světového dění. Kuba: zemře Castro Fidel, padne Castro Raúl. Jihoafrická republika: bohužel proces její „zimbabwezace“ bude pokračovat, doufejme, že nikoli příliš rychle.

Křesťanství

I nadále nejpočetnější, nejrychleji rostoucí a zároveň nejvíce perzekvované náboženství světa. Počet konvertitů i mučedníků převýší čísla z let dosavadních. Jako takové je nejsilnějším činitelem milosrdenství, lásky k bližnímu a pomoci lidem v opravdové nouzi, který tento svět zná. A proto světélkem naděje – vlastně jasného světla jasem – pro tento svět; i ten příští.

sorry - Asad....

sorry - Asad....

milý Pete, už opravdu nevím,

milý Pete, už opravdu nevím, co s vámi...?? Zase se projevil váš nuzný třídní původ a z toho vyplývající frustrace.
Já jsem ani slovem nenaznačil, že by se mi článek nelíbil, ale komentovat "arabské" jaro si opravdu netroufnu. Na to jste tady odborník vy!!
Já se spíš jen divím Obamovi a potažmo OSN, že ještě nestartují letadla, aby srovnaly Irán se zemí.....?? A to, že Sadat může stále jezdit volně po světových konferencích už je snad úplný výsměch.....

Můj nuzný třídní původ? Vy

Můj nuzný třídní původ? Vy jste totální dement. Vy jste tak blbej až se mi na Vás slov nedostává. Já bych taková individua jako petrof a juras hnal bičem až za hranice svého ranče. Za tohle vás někdo musí platit, kreténi.

Jo jo, rozený demokrat to má

Jo jo, rozený demokrat to má v genech...

rozený demokrat v česku?

rozený demokrat v česku? nemožné

Sadat?

Sadat?

Duch jeho volně se vznáší nad

Duch jeho volně se vznáší nad českou pustinou ...

Zajímavý vývoj u tohoto "MUDr. Romana Jocha, českého liberálně-konzervativníhoho politika" v posledních dvou letech.

Autor článku nese samozřejmě

Autor článku nese samozřejmě zcela vědomě kůži na trh, nejpozději za rok se mu každý hlupák bude moct pošklebovat v čem se mýlil. Přesto nabízí zvídavému diskutérovi jakési duševní cvičení, možnost vnést do různých témat své nové pohledy a nápady a konfrontovat je mezi sebou s tím, že výsledek se brzo dozvíme, krásná disciplína.
Je docela smutné, že není zájem. Kde není možno přežvýkávat stokrát omílané a mlátit do hlavy ideové nepřátele, tam diskuze vázne. Ale aspoň se málokdo začal vysmívat autorovi už nyní, většina cítí a ctí autorovu odvahu.
Petrof si článek přečetl a asi se mu prognózy z nějakého důvodu nelíbí - podepsal by jen Rusko a Slovensko či co. Reaguje tedy nejapným pokusem o zesměšnění dokonce hned, nikoli až se něco potvrdí či nikoli.
A tak do diskuzí vnáším další téma - největší omezenec a hlupák na tomto webu je asi petrof.

pana Jocha mám rád, a měl

pana Jocha mám rád, a měl jsem za to, že je realista a pragmatik. Ale že se dal na věštbu a předpovídání budoucnosti, za to může asi ta křišťálová koule, kterou dostal k Vánocům??!!!
Zatím bych mu podepsal asi jen to Rusko s Putinem a Slovensko s Ficem.... to ostatní ještě uvidíme....

Krásné a podnětné. V jednom

Krásné a podnětné. V jednom bych si dovolil nesouhlasit plně - snad podcenění informačních technologií, internetové sociální sítě vedou ty arabské revoluce a jejich sílu a vliv nikdo neodhadl předem. A také by se nám nemělo stýskat po Mubarakovi, považuji za přínosnější i pro Západ, aby se muslimské režimy měly příležitost odkopat. Mubarak svou skrytě prozápadní politikou zvyšoval fakticky skrytou nenávist Arabů k Západu a ten důvod pomine, vyjasní to vztahy. A navíc, pokud to budou režimy otevřeně nepřátelské k Západu i po převzetí vládnutí, pak je lépe být konfrontován raději dříve než později, dokud ještě Západ má naprosto drtivou převahu vojenskou i ekonomickou. V příštích letech ji bude zřejmě svými chybami už jen ztrácet, ať se tedy dějiny raději pohnou hned.

___________________________________________________________________________________