"Klasa", nebo náročnost zákazníka?
22.02. 2012
Ivo Strejček
V posledních pár dnech mě zaujaly hned dvě informace, které představil české veřejnosti ministr zemědělství Petr Bendl. V té první oznámil sumu asi 400 milionů korun jako finanční podporu značky kvality "Klasa", v té druhé informoval o výsledcích průzkumu mezi českými spotřebiteli.
Obě informace spolu, myslím, pozoruhodně souvisí. Zdá se totiž, že čeští spotřebitelé se učí dávat přednost českým výrobkům, že stále více věří české kvalitě potravin v porovnání s výrobky dováženými ze zahraničí a - dokonce - většina z nich chce dávat přednost českým (třeba dražším) produktům.
88 % dotázaných prý značku "Klasa" zná, což ale nic nevypovídá o tom, že právě tato visačka kvality je rozhodujícím motivem k nákupu výrobku. Ani sami výrobci potravin o tom nejsou přesvědčeni. Většina těch, kteří pro některé ze svých produktů toto ocenění získali, dokonce tvrdí, že nárůst prodejů se ziskem tohoto certifikátu nijak nepocítili.
Při jedné z mých nedávných návštěv v mlékárně, která ručně a výhradně z mléka z nejbližšího okolí i na základě staleté receptury vyrábí plísňový sýr niva, jsme více než na význam značky kvality "Klasa" narazili na závažnější problém s odbytem jejich výrobků: nerovnost na trhu a nízká náročnost zákazníků.
Ze zkušenosti vím (a považuji to za obdivuhodné), jak málo výrobců stojí o nejrůznější dotace. Obvykle si důrazně přejí, aby se zákonodárci postarali o takovou čistotu tržního prostředí, která bude znamenat rovnost příležitostí pro všechny.
Bohužel prvním, obtížně odstranitelným problémem je politika systému evropských přímých dotací do zemědělské produkce.
Na rovinu říkám, že odstranění těchto dotací a subvencí je úkol vskutku nadlidský. Zachování štědrého přerozdělování ve prospěch vlastních (národních) farmářů je nedotknutelnou agendou pro hlavní evropské zemědělské země.
Zkuste říct třeba francouzskému zemědělci, že by neměl dostat balík dotací a místo toho zvýšit svoji dnešní produktivitu. Bude vás hnát z budovy francouzského Národního shromáždění vidlemi.
Nerovnost přidělovaných dotací způsobuje absurdní situace, kdy je nejvýhodnější chovat selata v Dánsku, poté je okamžitě prodat do Německa, odkud je vykrmené a naporcované stále ještě za nižší cenu dovézt do Česka. Potravinářské firmy, které ze zemědělských dotací fakticky žijí, se pochopitelně naučily proplétat se regulacemi a legislativou tak, aby vytěžily z veřejných rozpočtů co nejvíce. Není pro ně potom problém snížit svoji cenu tak nízko pod náklady, že na trhu zůstanou jen dotované produkty. Výsledkem je, že kolotoč "politicky protlačovaných" zemědělských dotací pokřivil ceny a podlomil konkurenceschopnost zejména malých a středních českých farmářů. O rovnosti tržních příležitostí proto nemůže být v žádném případě řeč.
Zemědělci prodají svoji produkci zpracovatelům, kteří tlačeni cenovými nároky velkých řetězců nakupují produkty za nejnižší ceny. Vše je sice přesně doložené náležitými certifikáty, ale chce-li český spotřebitel koupit výhradně české vepřové (či z českého masa zpracovaný výrobek), nemusí se mu to podařit. Často se mu může dokonce zdát, že pořídil špekáček, který žádné vepřové maso neviděl ani z dálky. Pokud jsou výsledky průzkumu zákaznických preferencí alespoň trochu pravdivé a pokud platí, že spotřebitelé začínají dbát o kvalitu potravin, které nakupují, pak jde - konečně - o špatnou zprávu pro obchodní řetězce. Aby neztratily část svých zákazníků, již nemohou tlačit dodavatele k nejnižším cenám za všech okolností. Tedy především na úkor nabízené kvality.
Zákazník by měl být tím sebevědomým ale zejména hlavním pánem trhu. Jeho přání musí být nemilosrdným bičem na dodavatele nízké kvality. A naopak: je to zase jen a pouze zákazník a jeho svobodná rozhodnutí, jaké kvalitě a za kolik dá přednost.
Je sporné, zda za ta léta značka "Klasa" zvýšila kvalitu nabízených potravin, a je diskutabilní, zda uvolněných 400 milionů pomůže k jejímu dalšímu rozkvětu. Je ovšem jisté, že kvalitě (nejen potravin) významněji prospěje náročnost zákazníků a spotřebitelů (a já bych navíc dodal - i zdravá hrdost na české výrobky).
___________________________________________________________________________________
"Kdo nepracuje, ať nejí! "
"Kdo nepracuje, ať nejí! " Bylo pravděpodobně nějaké heslo z dřívějška. Už nevím jestli prvomájové, nebo jiné. Doufám, že někteří pamětníci napoví.
Prvomájové ne. Ani oficiální
Prvomájové ne. Ani oficiální heslo to nebylo. Spíš jen taková situační průpovídka. Moc pěkně použitá v příběhu "Na brigádě" od divadla Sklep (Na Youtube jsem pasáž v hospodě, kdy Hanáka nepustili ke koláčkům (protože nepracoval), nenašel).
Dejte do hrnce hovězí z Irska
Dejte do hrnce hovězí z Irska a bude vám vonět až na chodník. Totéž platí o vepřovém z Dánska nebo Španělska. To je fakt, ať si pan Veleba velebí co chce. Přitom jogurty z Valmezu, nebo Chocně se vyrovnají vychvalovaným řeckým. Jen ten tvrdý sýr je pořád vosk bez chuti a zápachu. Prostě si vybírám, co je dle mého dobré, ať je na něm namalováno cokoliv. Špekáčky 30 Ká/kilo nemůžou obsahovat kilo masa, které stojí 90 Ká/kilo, to pochopí každý, ale kdo odolá a nekoupí, že? A proč by nekoupil, je to JEHO rozhodnutí.
Dovolili jsme, že si potravinářský trh rozdělilo několik společností, nechali jsme zlikvidovat menší prodejny potravin. Ti velcí hráči teď tlačí ceny nahoru. Proč? Protože mohou! Proč by to nedělali, že?
Dotace jsou zlo. Kudy chodí, tudy škodí. Těch je třeba se zbavit.
Moje rec. Vsak na nich
Moje rec. Vsak na nich vyrostl takovy Babis.
Není to tak jednoduché. 1.
Není to tak jednoduché.
1. Díky hospodářské politice vlád po roce 1989 přestala být Česká republika soběstačnou ve výrobě potravin středního klimatického pásma a z cca 50 % se potraviny dovážejí. Struktura hospodářství se zdeformovala podporou zahraničního obchodu a potlačením domácí spotřeby,
2. Nic nebrání České republice podporovat české zemědělce. Jenom chybějí ochota a peníze.
3. Klasa je na nic, protože nálepku dokáže vytisknout každý a nalepit třeba na polský výrobek, jak se již několikráte zjistilo.
4. Ochota kupovat kvalitní domácí výrobky bohužel souvisí s disponibilními prostředky. Mléko z Madety je bezpochyby kvalitnější než EURo mléko, ale jeho cena roste do závratných výšin. Podobně je to třeba i s máslem. Skutečně kvalitní domácí výrobky jsou v relaci cana/kvalita na tom podstatně hůře než nekvalitní výrobky z obchodních řetězců. Čemu dá konsument v období utahování opasků asi přednost?
5. U pana Teplého v Madetě by se pan Strejček dozvěděl, že pro jihočeské farmáře je lepší dovážet mléko do Německa naž do Madety. Proto musela Madeta zrušit některé mlékárny.
6. Silným omezením kontroly jakosti potravin a přenesením záruky na prodejce se pro spotřebitele otevřela cesta do pekel. Rituální tanečky v poslední době jsou schopny postihnout jen několik málo "selhání jednotlivců", což je základní omluva načapaných obchodních řetězců.
7. Je vůbec otázkou, zda v období monopolizace a kartelových domluv jsou čeští zemědělci a čeští spotřebitelé schopni vůbec něco prosadit,
To by nebylo, aby pan
To by nebylo, aby pan astrolog a lepsi ucetni nezamotal "hospodarskou politiku vlad po roce 89" kamkoliv. Nekonkretni, o to vsak udernejsi tvrzeni-blabol.
V Ceskoslovensku pane Hrbku pracovalo jeste v roce 89 nejakych 20% lidi v zemedelskem sektoru. Neco sice spolkla "pridruzena vyroba", kdy zemedelci delali nabytek, protoze nabytek na trhu nebyl apod avsak i tak to bylo o mnoho vice nez dnes. Tak nam Slusovice skladaly pocitace, akorat v masnach byly fronty, coz byl asi dusledek te Vasi sobestacnosti. Dnes, je v zemedelstvi nejakych 3%, takze struktura je stejna jako na Zapade, takze prosim nemluvte ucenymi slovy hlouposti.
Nikdo zadnou domaci spotrebu nepotlacoval, lidi jen proste objevili nove zbozi. Sice dnes mozna, podle pan Hrbka tedy, nejsme sobestacni ve vyrobe potravin, ale lide jich potravin a vseho ostatniho maji nepreberne mnzostvi, takze zemedelci jsou nuceni obcas v zachvatu touhy po zvyseni prijmu vylevat mleko do kanalu. A volaji take po dotacich, nebot konkurence jim nevoni.
Cena mleka neni v zadnych zavratnych vysinach, stejne jako maslo. Pokud nekdy vyskoci vlivem EU zmrzaceneho trhu, jsou potraviny jsou i tak levne jak nikdy. Cena (dotovaneho) masla za sobestacnosti byla nekolikrat yyssi nez dnes nedotovaneho. Nekdy dokonce ani nebyllo. Ja nevidim zadne utahovani opasku, naopka zvysene vydaje na dovolene, na spotrebni zbozi a plna nakupni strediska,. Toto neustale opakovani evidetnich levicackych vymyslu je uplne v rozporu s realitou. Dokonce i na to blbe tetovani dnes lide vydavaji miliony. Automobilka ma nejvetsi zisky.
Vim, ze se da argumentovat chudou matkou samozivitelkou, oblibenym argumentacnim nastrojem skarohlidu, ale v prumeru to tak neni. A nerikam to jen ja, rikaji to oficialni udaje statistiku. At uz si o ucelnosti takovych dat myslim sve.
Kdo omezil a jak kontrolu potravin. Uvedte nejaky zakon, nebo zrusene kontroly. Naopak, to vubec neni pravda a dost hrube si vymyslite. Kontroly se provadeji, bez nich by se prave na takove poklesky neprislo. Prijde na ne jak spotrebitel, tak kontrolori. Neni pomalu dne, aby se nemluvilo o nejakych kontrolach kvalit. I obycejni lide, spotrebitele, jsou kvalitou potravin posedli, nekdy az moc a vy nam tady vykreslujete snad uplny konec sveta. Bylo by to pekne, kdybychom si nepamatovali ta zkysla mleka, cervy v tavenaku apod v dobe sobestacnosti...
Pokud se pan sp díval na
Pokud se pan sp díval na dnešní televizní zpravodajství, tak mu asi "české potraviny" z Polska lezly z krku ven
Přeji mu klidnou novou noc.
Co to ma byt jako za argument
Co to ma byt jako za argument pne Hrbku? Mate snad neco proti Poslkym vyrobcum potravin, oni nemaji pravo sem dovazet a tvorit konkurenci nasim. Jsou li nase potraviny o tolik lepsi, budou si je lide kupovat, nebot lide dbaji o to co ji.
Vážený sp, 1. V zemědělství
Vážený sp,
1. V zemědělství bylo v roce 1989 cca 9% pracovníků, v roce 2008 jsou to 3%
2. V roce 1989 byla ve srovnatelných cenách produkce na ha cca 25 tis., v roce 2008 cca 17 tis.
3. V roce 1989 se vyrobilo cca 4,9 mil litrů mléka, v roce 2008 cca 2,8 mil
4. V roce 1989 se vyrobilo cca 1,5 mil. t masa, v roce 2008 cca 0,9 mil.
Protože spotřeba se příliš nezměnila, ze rozdíl hrazen dovozem. U brambor a ovoce je to ještě horší.
5. Pan sp patrně neví, že byly zrušeny velmi přísné potravinářské oborové normy jakosti a patrně si ještě nestačil uvědomit rozdíl mezi špekáčkem roku 1989 a špekáčkem 2012 a mléka roku 1989 mléka roku 2012. Z mléka roku 1989 se dal vyrobit domácí jogurt, z současného mléčného roztoku nikoliv. A patrně nechodí nakupovat, takže nesleduje vývoj cen potravin. Jen za poslední rok zdražil chleba o 26%, mléko o 15%, atd.
6. Pan sp také ještě nepochopil mezi tvorbou HDP exportem a domácí spotřebou. Vlády po roce 1989 vsadily na export a tak nutně klesl podíl domácí spotřeby. To jsou jednoduché počty. Takže vzrostla, např. na rozdíl od Polska, naše závislost na zahraničí, se všemi důsledky.¨
7. Pravdu má pan sp ale v tom, že zatím je rozežranost díky populistické politice vlád značné části lidí natolik veliká, že na ně nedolehla krize, takže je ještě kam utahovat opasky. Pan Kalousek to ví velmi dobře.
8. Žádný konec světa jsem neměl snahu vykreslit. Nemám ale, na rozdíl od pana sp modré slepecké brýle. Jestli mu vadí, že lidé chtějí za své peníze zdravé potraviny a ne zahraniční odpady, je to jeho problém, ne můj.
9. Doporučuji panu sp, aby si prostudoval co dělá např. v USA FBA a čemu se mu podařilo zabránit. Zvlášť poučné zejména pro ČR, kde se to "potravinovými doplňky" jen hemží.
S pozdravem
Neni to pravda. Jsou to
Neni to pravda. Jsou to komunisticka cisla.
Dojivost na jednu kravu mleka stoupla nekolikrat, cili extensivni hospodareni bylo nastesti prebyto intensivnim. Asi pan Hrbek nikdy nebyl v zemedelskem druzstvu, ci na statnim staku, aby tu sobestacnost videl. I kdyby panu Hrbkovi pan veril, ze uvadi spravna cisla a ne cisla, ktere mu poskytly hvezdy, pak je mu to jedno. Protoze presto ze byla takova vyroba masa, tak se kupodivu na maso staly fronty. Proc???
To omilani o dnesnich spatnych potravinach a to klise o spekackach uz se neda poslouchat. Mate vy napravovatele sveta vubec nejake jine jidlo nez spekacky?? Ja spekacek vezmu do pusy maximalne u taboraku, a koupim si nejaky drazsi. Co to tady predvadite? lide se zivi jenom spekacky? Z mleka se da vyrobit domaci jogurt, je nekolik stovek mlekaren, proc si pan Hrbek zase vymysli?
Pan sp chodi nakupovat pravidelne, dokonce vari a dokonce ma mezi svymi prateli kuchare. Vyber potravin je neskutecny, takze se to odrazi na vetsi spotrebe zeleniny a ovoce, na lepsich jidlech v restauracich i doma. A odrazi se to take na delsi dobe zivota. Proc sem pan Hrbek neda tento udaj, nehodi se?
Pan sp sleduje vyvoj cen jako kazdy jiny, neexistuje na svete jen pan Hrbek s kalkulackou stale pri sobe, co pocita zdrazeni chleba dokumentuje jak rudy komisar upadek a hladoveni. Ano, mozna to kvuli dotacim vzrostlo, presto jsou potraviny v realnych cenach mnohem levnejsi a je jich vice nez za casu v roce 89. To asi pan Hrbek zrovna sledoval horoskopy nebo co, ze si toho nevsiml. V roce 89 byl procentualni podil vydaju domacnosti na potraviny dvojnasobny. Dnes tedy, aby panHrbek rozumel, zbyva lidem vice penez na jine zbozi.
Pan sp se o tvorbe HDP a domaci spotrebou nebavil, takze nevim z ceho pan Hrbek usuzuje ze to nepochopil? Pan sp jen nesouhlasil s evidetnimi nesmysly, jakkoliv ucene znejicimi.
Pan Hrbek zase demagogicky argumentuje, ze panu sp vadi, ze lide chteji dobre a zdrave potraviny. Dokonce to pan sp uvedl, ze lide si to hlidaji. Ale to se panu Hrbkovi asi moc nehodilo. Jak na to pan Hrbek prisel, ze to panu sp vadi???? Panu sp je to jedno, co lide chteji. Chce li nekdo dobre spekacky, at si je najde. Pan sp veri v to, ze az na uplne vyjimky vcetne napravovatelu sveta, lide vedi nejlepe co je pro ne dobre. Panu sp je ukradene, zda pani Hrbkova kupuje panu Hrbkovi kazdy den spekacky, nebo rajcata. Chape to pan Hrbek?
Tvorba HDP tažená spotřebou
Tvorba HDP tažená spotřebou zapříčinila Havlo-Tošovského šlápnutí na brzdu se všemi neblahými důsledky.
Řekl bych, že jinými slovy jen potvrzujete to, co říká pan Strejček.
A kde je šifra S.Š., aby vysvětlila, jak zdravá a prospěšná je dotační politika provozovaná evropským RVHP?
Právě, pokřivení trhu
Právě, pokřivení trhu dotacemi, cca 60% dotačních prostředků EU, pardon, daňových poplatníků, jde právě do vámi zmíněné Francie.
Mám-li se rozhodnout mezi
Mám-li se rozhodnout mezi výrobkem označeným značkou Klasa nebo značkou Tesco či Euroshoper, volím Klasa. Ale připouštím, že mohu být výjimkou.
Na faktech uvedených v tomto článku je vidět, jak a pro koho je výhodné kývat na kdejakou ptákovinu, vymyšlenou v bruseli.