Tvrdá, ale pravdivá slova na účet „prvního dělnického prezidenta“. K dnešnímu výročí 15. března 1939, tedy obsazení českých zemí nacisty, je dobré si také připomenout, kdo byl bývalý vrchní československý bolševik? Mimo jiné také kolaborant s nacisty. České dějiny znají jenom málo větších zrůd, než byl Klement Gottwald.

Rodák z Dědic u Vyškova za I. světové války válčil věrně v rakouské uniformě a tak v bitvě u Zborova bojoval proti československým legionářům, mimo jiné také proti Josefu Mašínovi, otci protikomunistických bojovníků Ctirada a Josefa. Teprve v létě 1918, když pochopil, že Rakousko-Uhersko je v úzkých, dezertoval z jeho armády.

Už tehdy se projevoval jako zbabělec, člověk bez morálky, bez mravních zásad, který bez mrknutí oka je schopen klidně zapřít i vlastní matku, když mu to přinese prospěch.

V rodném Brně jsem před mnoha lety mluvil se starým panem Hlavatým, který s Gottwaldem pracoval začátkem dvacátých let minulého století v Rousínově ve stolařské dílně. „Flákač, který práci moc nedal, levej jak turecká šavle, ale žvanit to uměl, a to bylo tak jediné, co mu šlo, jako stolař nestál za nic,“ zhodnotil jej rázně pan Hlavatý.

Své chameleónství dokázal Gottwald v pozdějších letech. V roce 1938 důrazně u prezidenta Beneše žádal obranu Československa před nacisty, v listopadu 1938 pak utekl do Moskvy a po podepsání sovětsko-německého spojeneckého paktu v srpnu 1939 se začali dít věci. Je dobré si také připomenout, že sovětský vůdce Stalin tehdy zrušil vyslanectví československé londýnské vlády a navázal diplomaticky vztahy s Hitlerovým spojencem - Slovenským štátem.

Tato atmosféra nakazila i soudruha Gottwalda a tak moskevské vedení KSČ přijalo pod jeho vedením v roce 1940 toto usnesení: „Benešovi přívrženci pokračují v nesmyslných šovinistických štvanicích, zasévají nenávist českého obyvatelstva k německým dělníkům, oblečených ve vojenské uniformy…“. Děkuji tímto Jakubu Holmanovi, který mně na něj upozornil.

Takové prohlášení v době, kdy nacisté rozpoutali v Protektorátu Čechy a Morava teror vůči českým lidem, kdy zavřeli české vysoké školy, popravili studentské předáky, tisíce lidí pozavírali do koncentračních táborů, to nebyl jenom úlet. To byla vlastizrada a kolaborace s nacisty! Ano, Gottwald se v letech 1939 – 41 choval jako nacistický kolaborant, aby po útoku Německa na Sovětský svaz obrátil o 180 stupňů a opět se stal zaníceným bojovníkem proti Němcům.

Po válce se z Gottwalda stala troska a slaboch bez vlastního názoru, servilně sloužící Stalinovi, proti kterému se nezmohl na nejmenší odpor. Výsledkem jeho zbabělosti pak byl v roce 1952 proces s bývalým druhým komunistou ve státě Rudolfem Slánským a spol. Ne že by si dotyční soudruzi proces nezasloužili, to jistě ano, ale Gottwald dobře věděl, že to, z čeho jsou jeho bývalí rudí kamarádi obviněni, tedy ze zrady komunistického hnutí, je nesmysl. Vědomě tak sekundoval justiční vraždě.

Jenomže jako typický zbabělec mlčel, a o to víc holdoval alkohol, aby ulevil svému špatnému svědomí. Také řešení příznačné pro slabochy.

Mumifikace jeho mrtvého těla byla něčím odporným, co nemá oporu v judaisticko-křesťanské tradici. To je řešení typické pro orientální despocie, ale nikoliv pro euroamerickou civilizaci.

Úsměvná byla také vzpomínka akademika Josefa Charváta na Gottwaldův pohřeb, která byla odvysílána v nedávném díle pořadu České televize Historie.cs. Podle něj byli pražský Žofín, Petřín a další parky plné lidi nakomandovaných na Gottwaldův pohřeb, kteří z něj utekli, jenomže domů jít nemohli, protože by je udali domovní důvěrníci a hospody byly zavřeny.

Klement Gottwald se tak v české historii řadí ke zločincům jako byli Emanuel Moravec, zrádní novináři Emanuel Vajtauer, Vladimír Krychtálek atd.