Otevřený dopis předsedovi Sdružení bývalých politických vězňů
Miloš Doležal

Vážený pane předsedo Bergmanne,

pozdravuji Vás a dovoluji si vyjádřit své hluboké zklamání nad Vaším negativním vyjádřením k exhumaci zmučeného těla kněze P. Josefa Toufara. Dosud jsem považoval politické vězně za hlas svědomí národa. Napsal a vydal jsem čtyři knihy rozhovorů s vězni nacistických a komunistických kriminálů, tři životopisné knihy politických vězňů, připravil desítky televizních a rozhlasových pořadů o III. odboji i jeho hrdinech a dvacet let jsem pracoval na monografii o P. Josefu Toufarovi „Jako bychom dnes zemřít měli“, která vyšla před dvěma lety. Omlouvám se, nechci se tím nijak chlubit, pouze chci zdůraznit, na jaké straně jsem stál a stojím. A jaká témata jsem považoval za důležitá pro naši společnost. O to víc mě Vaše neadekvátní reakce šokovala. Exhumace těla P. Toufara  není neetická. Je to vyústění dlouholeté snahy jeho příbuzných a číhošťské farnosti (od roku 1968 se o to pokouší) svého strýce a kněze exhumovat a současně snahy církve tohoto mučedníka komunismu blahoslavit, k čemuž dle kanonického práva je třeba exhumovat tělo kandidáta a ohledat. Jestli bylo na tomto případu něco neetického, tak to bylo jednání Státní bezpečnosti a zrůdnost, jakým způsobem nevinného člověka zavraždila a zahrabala. O tom je třeba před veřejností nahlas mluvit!!  Důležité je také dodat, že k potupnému zahrabání této oběti se nám podařilo v posledních měsících nalézt několik důležitých dokumentů a svědectví, které u jiných obětí, zakopaných na ďáblickém hřbitově, nejsou k dispozici, neboť byly po 21. srpnu 68 zničeny. Dovoluji si k tomuto listu pro Vaši informaci přiložit studii, která vše objasňuje.

    Exhumace P. Toufara není postavená proti jiným obětem totalitního režimu, ani je nesnižuje, ba naopak – poukazuje na zločineckou podstatu komunistické ideologie na exemplárním případu a současně ukazuje na její surovost a cynismus, se kterým se vyrovnávala se svými ideovými protivníky.     

A pak – v šachtě, kde se tělo P. Toufara pravděpodobně nachází, není nikdo další z politických obětí. Pochopitelně jsem pro, aby i další oběti komunistického řádění byly exhumovány a jako lidé důstojně pohřbeni (o tom jsem ostatně také hovořil s paní Mašínovou i paní Musilovou), ale to je přeci možné jen v případě důkladné přípravy, existence archivní dokumentace, žijících blízkých příbuzných, aby mohla být zkoumána DNA (ne u všech je to dnes možné) a aby představitelé státu či reprezentace města takovou akci finančně podpořili. 
   
    Víte, patřím stále ještě k mladé generaci, která se pokouší alespoň některé křivdy, které se tu před rokem 1989 i po roce 1989 staly, odčinit. A mezi ně patří rehabilitace zavražděného Josefa Toufara a odčinění toho, že byl jako zvíře potupně zahrabán a pomluven. Vložil jsem do této snahy dvě desetiletí života a jsem přesvědčen o tom, že se tento příkladný a oblíbený kněz vrací do naší společnosti jako vzor čestnosti a hrdinství. Právě v době, kdy se naše nedávná minulost relativizuje, a zlehčují se hrůzy minulého režimu - komunistickými i levicovými politiky a historiky. A především:  komunistům - jak jsem měl možnost i osobně poznat, vše pozitivní, co se děje kolem rehabilitace P. Toufara, kolem připomínání jeho umučení StB a jeho znovu zpřítomnění - vše tohle jim nesmírně překáží a irituje. Viz jejich reakce v Haló novinách  či diskuze komunistické mládeže. Je proto pro mne velmi smutným zjištěním, že se vaše Sdružení bývalých politických vězňů stává touto reakcí paradoxně spojencem KSČM, jejich příznivců, včetně žijících bývalých příslušníků StB (např. soudruha L. Máchy, spoluvraha P. Toufara, který má na svých rukou jeho krev). I on, i oni nesouhlasí s exhumací, nazývají ji podobně jako Vy „neetickou a nehumání“ a navrhují nechat „mrtvého minulosti“. Domnívám se, že Vaše reakce je nešťastná a vnáší do již tak nemocné české společnosti další zmatek. Titulek internetového článku na iDnes je bohužel smutně výstižný: „Bývalí muklové protestují proti exhumaci kněze, kterého umučila StB.“ Až tam jsme to dospěli 25 let po pádu komunismu. 

S pozdravem

Miloš Doležal
spisovatel a publicista,

Plně souhlasím s článkem a

Plně souhlasím s článkem a názorem pana Doležala.

kdybyste se raději starali o

kdybyste se raději starali o živé....!!! Např. paní Mašínová by vaši pomoc jistě potřebovala, neboť se zjevně schyluje ke střetu mezi odbojovým a státním terorem.
PS. ..každý nechť si odpoví, co je pro něj lepší.....n-tssss

Uveřejnění otevřeného dopisu

Uveřejnění otevřeného dopisu bez tiskové zprávy, na kterou se pan Doležal odvolává, je nonsens.
Po jejím přečtení se zdá, že pan Doležal při vší úctě notně přestřelil !
Panu Doležalovi vůbec nedochází, že by se měl chovat uctivě k těm, kteří pietní místo v Ďáblicích vydupali ze země, doslova ze smetiště u hřbitovní zdi. Členové SBPV nezpochybňují právo na důstojné pohřbení ostatků P.Josefa Toufara, ale pouze připomínají, že stejné právo mají i ostatky dalších politických vězňů, kteří se na hromadném pohřebišti v Ďáblicích a jinde nacházejí. Upozornili včas, že exkluzivní exhumace chvatně prohlasovaná v Radě Hl. m. Prahy, která opomíjí ostatní oběti uložené do hromadných hrobů, je unfair a neetická. Nikdo jim na jejich neveřejné upozornění neodpověděl. Proto vydali tiskovou zprávu: Bude-li špatný záměr prosazován diskreditací bývalých politických vězňů, jak ukazuje pan Doležal, když je přirovnává ke komunistickým zločincům (sic!), je to nešťastné a církev by měla říct panu Doležalovi, že koná medvědí službu, která se ve svém důsledku obrací proti církvi samé. Komu ku prospěchu?

Text TZ SBPV:
Sdružení bývalých politických vězňů SBPV protestuje proti zamýšlené neetické exhumaci na Čestném pohřebišti popravených a umučených politických vězňů v Praze - Ďáblicích. Pokud by se konala exhumace jedné z obětí, musí se zároveň přistoupit k exhumaci, identifikaci a pietnímu uložení ostatků všech osob i v ostatních hromadných hrobech, aby nedošlo k degradaci piety ostatních obětí komunismu.

Sdružení bývalých politických vězňů SBPV se seznámilo z médií se záměrem Rady hl. m. Prahy exhumovat ostatky umučeného kněze římskokatolické církve P.Josefa Toufara v areálu Čestného pohřebiště politických vězňů III. odboje na Hřbitově Ďáblice.
Připomínáme, že pietní místo bylo zřízeno úsilím našeho zemřelého předsedy Stanislava Stránského, dalších politických vězňů a doc. ing. Jiřího Nedomy, CSc., po roce 1990, jako symbolické místo odpočinku našich sester a bratrů popravených a umučených komunistickým terorem v 50. letech.
Vzhledem ke skutečnosti, že exhumace ostatků Otce Toufara bude vyžadovat manipulaci s dalšími lidskými ostatky, mezi nimiž je také řada zavražděných komunistickým režimem, nelze k exhumaci přistoupit bez souhlasu příbuzných těchto obětí. Byl by to neetický, necitlivý a velmi politováníhodný čin a naše organizace je tímto záměrem velmi pobouřena. Pokud by se konala exhumace jedné oběti, musí se zároveň přistoupit k exhumaci a identifikaci lidí v ostatních hromadných hrobech, aby nedošlo k degradaci významu ostatních obětí komunismu.
Žádáme proto upustit od záměru exhumace a nerušit klid zde odpočívajících nebo provést kompletní exhumaci všech obětí pohřbených v hromadných hrobech. Jejich ostatky identifikovat a vrátit jejich rodinám nebo pietně individuálně pohřbít. Taková celková exhumace by se měla financovat z finančních prostředků bývalých členů KSČ, která tato zvěrstva prováděla, monopolizovala si moc ve státě a nese tak plnou odpovědnost.
Ladislav Bergmann
Předseda
SBPV – sdružení bývalých politických vězňů
Na Bělidle 34, 159 00 Praha
info@politicti-vezni.cz

Tiskova zprava tu byla jeste

Tiskova zprava tu byla jeste driv a je tu stale.

A pan Dolezal to napsal a pojmenoval naprosto spravne, jeste je tu takovych lidi aspon par. Bohuzel jen par.

Nonses? Kdybyste se podíval

Nonses? Kdybyste se podíval lépe, tak uvidíte, že tisková zpráva SBPV je uveřejněná o několik článků níže a nemusel jste trapně tapetovat komentáře. JD

Netušil jsem, že dění na

Netušil jsem, že dění na Virtually pečlivě sledujete, vážená paní JD. Využívám této příležitosti, abych vám doporučil nějaké zpřísnění pravidel diskuse na Virtually. I bych chápal, kdyby podstatná část těch přísnějších pravidel v praxi zůstala pouhými doporučeními, neboť nemáte kapacitu jejich dodržování kontrolovat a vymáhat. ////

Přeji vám, aby vám provozování serveru Virtually přinášelo něco pozitivního. ////

Kocourku, Vám to začíná pěkně

Kocourku, Vám to začíná pěkně harašit.

Jste nějaký barvoslepý,

Jste nějaký barvoslepý, Karle. Kocourek je hnědý, rudý jste přece vy.

Mea Culpa, vážená paní

Mea Culpa, vážená paní Dědečková,
omlouvám se, nevšiml jsem si, nejsa soustavným čtenářem Vašeho webu, reagoval jsem pouze na otevřený dopis pana Doležala, který by si zasloužil alespoň redakční perex s odkazem na dříve publikovaný text, aby nemuselo docházet k takovým nedorozuměním.

Pan Miloš Doležal, jehož díla si jinak velmi vážím, svůj otevřený dopis napsal v hněvu a nesprávně.
Jeho výzvy za "právo na důstojné pohřbení ostatků P.Josefa Toufara" zcela jednostranně papouškovala většina médií včetně Reportérů ČT. Nechápu, proč žádný z kriticky myslících redaktorů mu nekladl otázky, které položili pisatelé naléhavých dopisů představitelům města a církve paní Zdeňka Mašínová, doc.ing. Jiří Nedoma, CSc., představitelé SBPV a další, jejichž blízkých se takový záměr na otevření hromadného pohřebiště bezprostředně dotýká. Podobné otázky kladou i pisatelé zdejších komentářů na Vašem webu. Mohl si je položit i Miloš Doležal, když se věnoval bádání o Ďáblicích a tvrdí, že s paní Zdeňkou Mašínovou, Annou Musilovou a dalšími hovořil. Exhumace z hromadného pohřebiště není jako vyzvednutí ostatků z rodinné hrobky, kde si rodina zpravidla píše jména uložených osob i s daty narození a úmrtí rovnou na žulové desky.
Nikdo soudný právo na důstojné pohřbení ostatků P.Josefa Toufara nezpochybňuje, ale stejné právo mají i další oběti komunismu a nacismu, které leží ve stejném hromadném pohřebišti, ale i v dalších hromadných hrobech ve Strašnicích, Jáchymově, v Plzni a jinde. Nevím, jaké zkušenosti s exhumacemi hromadných hrobů má pan Doležal, nebo Vy sama(?), která se domníváte, že pan Doležal napsal svůj dopis správně? Netuším, proč pan Doležal ve svých článcích a rozhovorech nikdy nezmínil, že vyzdvižení ostatků uložených v jedné ze šachet v poloze druhá odspodu se po 64 letech zemních pohybů, propadů a navážení další zeminy nutně dotýká i dalších osob a jejich blízkých. A to vše za předpokladu, že by se podařilo otevřít rovnou tu správnou šachtu. . .
Za logický a oprávněný požadavek SBPV se mj. staví i historik PhDr.Petr Blažek, PhD., který připomíná a odkazuje na polské zkušenosti v zeměpisných šířkách zemí nám blízkých -
http://zipnews.pl/201407013411-ipn-ekshumacja-ofiar-bezpieki-na-warszaws...

http://wiadomosci.dziennik.pl/historia/artykuly/463372,sledztwo-ipn-ofia...

Zamlčování důležitých skutečností, neodpovídání na slušně psané dopisy, opomíjení práv ostatních potomků a blízkých není dobrou cestou, jakkoliv si blahořečení i svatořečení P.Josefa Toufara přejeme stejně vroucně jako Miloš Doležal.

Milý pane M.V. , jak můžete

Milý pane M.V. ,
jak můžete vědět co já se domnívám? Nikde jsem ani slovem nekomentovala ani tiskovou zprávu, ani text pana Doležala.

"Nevím, jaké zkušenosti s exhumacemi hromadných hrobů má pan Doležal, nebo Vy sama(?), která se domníváte, že pan Doležal napsal svůj dopis správně?"

To stanovisko je

To stanovisko je rovnostarstvim az za hrob, doslova, a Dolezal to popsal velmi velmi dobre a navic vi coby autor te uzasne knizky o cem mluvi jako malokdo. Zaplatpanbuh za takove lidi, zvlaste mlade.

Kdybyste mel pribuzneho nekde zahrabaneho estebaky v hromadnem hrobe a vedel kde, nechtel byste ho pohrbit dustojne ? A co byste asi rekl tem, kteri si ho berou za rukojmi ostatnich mrtvych, mnohdy bohuzel neidentifikovatelnych. Takove to kdyz nemuzou tihle, tak to nepovolime i tomu kde by to slo je fakt trapne.

Uz to tady bylo dvakrat, daval jsem to sem pred casem ja, nedavno plechovka, ale dam to sem ted proto, abyste se soustredil na posledni 2-3 odstavce a zejmena na posledni vetu:

http://lucieamaliesulovska.blog.idnes.cz/c/380541/a-jedinymi-nekrvavymi-...

Slova, slova, slova.

Slova, slova, slova.

Vážený pane Doležale, prosím

Vážený pane Doležale,

prosím o uvedení konkrétního kánonu nového Kanonického práva, podle kterého je nezbytností pro blahořečení mučedníků existence ostatků.

Dovoluji si upozornit na případ dvou kněží umučených a spálených v Osvětimi Aniceta Kopliňského a Josefa Jankowského, jejichž ostatky nebyly nalezeny a přesto byli 13.6.1999 papežem Janem Pavlem blahořečeni. A takových případů je více.

Dokonce svatá Anežka Česká byla prohlášena za blahoslavenou papežem Piem IX. již roku 1874 aniž byly nalezeny její ostatky. Ty byly nutné až pro dokončení kanonizace svatořečením.

To nic nemění na tom že si pan Toufar si za své mučednictví zasluhuje všeobecné úcty, což církev katolická vyjadřuje výrazem "Ctihodný" a pokud byl již zahájen proces kanonizace výrazem "Služebník boží".

Podle Vašeho vyjádření patrně usilujete o to, aby pan Toufar byl prohlášen za svatého, tedy na úroveň sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Cyrila a Metoděje, sv. Jana Nepomuckého a aby mu byly případně zasvěceny kostely.

Vážený vvenci, žijeme v ČR,

Vážený vvenci,

žijeme v ČR, kde platí české a ne církevní zákony. Pokud nebudou porušeny české zákony o vlastnictví ostatků zemřelého (nevím jak proběhlo dědické řízení) a o exhumaci, tak ať si církev katolická dělá co chce.

Ale v žádném případě není existence ostatků nutná pro blahořečení mučedníka, jak se pan Doležal snaží namluvit.

Ve snahách o blahořečení jsme za Poláky nejméně tři koňské délky pozadu.

Presne tak!!!!!!

Presne tak!!!!!!