MF DNES

Právě dnes slaví Petr Nečas dva roky od chvíle, kdy prezident Václav Klaus na Hradě jmenoval jeho vládu. Z původní sestavy zbyla jen třetina. Ostatní politicky nepřežili. Pragmatický premiér v rozhovoru pro MF DNES popisuje, co jsou pro něj úspěchy, co neúspěchy a k jakému cíli hodlá za další dva roky dojít.

Nevím, jestli jste pověrčivý, ale poločas vašeho vládnutí připadá zrovna na pátek třináctého. Nevidíte v tom jistou symboliku: poločas nepříliš šťastného období? 

V žádném případě! Nejenže nejsem pověrčivý vůči nějakým číslům sahajícím někam na počátek 14. století k templářům, ale poločas vládnutí za nešťastné období nepovažuju. Vláda má za sebou velký kus práce, pozitivní výsledky, v tuto chvíli je splněno více než šedesát procent našeho programového prohlášení. 

To, co říkáte, se od premiéra tak nějak očekává. Ale řekněte mi upřímně: jste vážně spokojený na sto procent s výkony, které podáváte? 

Na sto procent nejsem spokojený ani s fungováním vlády, jejích členů, ani sám se sebou. Vždycky vím, že mám rezervy a že se někde musím zlepšit. Ale nezapomínejme, že vláda nastoupila v nesmírně komplikované ekonomické a společenské situaci, kdy se v rámci Evropské unie rozlévala rozpočtová krize. Tehdy bylo na seznamu problematických zemí Řecko, dneska je tam Řecko, Portugalsko, Irsko, Španělsko, Itálie, Kypr... Když vláda vznikla, byl v Česku reálný předpoklad dvouprocentního ekonomického růstu, skutečností je, že růst byl výrazně slabší, někdy to byl dokonce pokles, jako to bude zřejmě letos. 

Chcete říct, že jste se z objektivních důvodů dostali do složité situace, kterou nešlo na sto procent ustát? 

Projevila se jistá ekonomická únava společnosti, která žije vlastně už od posledního čtvrtletí 2008 v období buď ekonomického poklesu, či stagnace. To pak logicky vede k určitému pesimismu nejen domácností, ale i českých firem. A projevuje se i komplikovaná společenská nálada – v tomto případě si to zaslouží pojem blbá nálada. 

K té však vaše vláda dost napomohla. 

Ano, obraz neustále rozhádané, hašteřící se vlády, která netáhne za jeden provaz, neustále se vlekoucí vládní krize, to bylo něco, co veřejnost právem vnímala velmi negativně. Vláda vzbudila velká očekávání a ne vždy je byla schopna a někdy i ochotna plnit. Takže ano, připouštím: umělecký dojem velmi špatný. Ale když se na to všechno podíváte racionálně, tak reálné výsledky jsou výrazně pozitivní. 

A já vám zmíním tři věci z posledního půlroku, kde ani tohle neplatí. Nový systém vyplácení sociálních dávek – přišly zmatky. Druhým rokem se konaly státní maturity – zmatky byly ještě větší než loni. Nový registr vozidel – nefunkční. I podle toho lidé posuzují, jak je vláda schopná řídit stát, nemyslíte? 

Média logicky vypíchnou spíš to negativní. Kdybych použil události z posledních týdnů, tak vláda efektivně zafungovala při řešení tragické nehody našich turistů v Chorvatsku. Osud našich občanů nám není lhostejný, okamžitě jsme tam vyslali vojenské letadlo. 

To je jistě chvályhodné, pane premiére... 

No, média nás nepochválila. Berete to jako samozřejmost. 

Jsem rád, že jste se v takové situaci o občany postarali, nicméně tím nemůžeme zakrýt problémy s projekty, které jsem zmínil. To lidem zasáhlo výrazně do života. 

Ale mě to taky nesmírně zlobí. Také to příslušní ministři pocítili. V případě vyplácení sociálních dávek do toho vstoupila dodávka nového počítačového systému, což bylo vědomé manažerské rozhodnutí vedení ministerstva práce a sociálních věcí, za které musí přijmout politickou odpovědnost. A nese ji. 

A jak se to projevuje? Pan ministr Drábek je dál ministrem. 

S panem ministrem to intenzivně řešíme. On ode mě slyšel, že jakýkoliv další lapsus kolem informačních technologií už těžko rozchodí. Vyčerpal jistý kredit, který má každý člen vlády, když se něco ne úplně dobře daří. On to ví. Já to vím. Stejně tak ministr dopravy teď musí na základě analýzy problémů s registrem vozidel vyvodit personální odpovědnost u lidí ve svém resortu. 

Když si k různým nefunkčním projektům přidáte ještě slova, která znějí z úst člena vlády – "žijeme v policejním státě" – tak to může u leckoho vyvolat dojem zcela nekompetentní vlády. 

Vystupování pana prvního místopředsedy TOP 09 Kalouska v kauze CASA považuji za mimořádně nešťastné a neříkám to poprvé. 

Neříkáte, to je pravda. Jenže to nefunguje. Ve středu, když měla Sněmovna hlasovat o vydání Vlasty Parkanové ke stíhání, prohlásil: "To si říkáte právní stát? Že se nestydíte!" To byl apel na lidi, kteří ji chtěli vydat. Tedy i na vás. Zvláštní: ministr školí svého premiéra. 

Pan první místopředseda TOP 09 se nechal velmi emotivně unést. Koneckonců nejen on. Situaci, kdy byl každý dopředu rozhodnutý, jak bude hlasovat, a přesto to vedlo k pětihodinové debatě, ve které vystupuje jeden morální gigant za druhým včetně pana Grebeníčka, považuju za hodně ujetou politickou sezonu. Zasloužilo si to mnohem klidnější atmosféru. I když i já si myslím, že některé kroky policie v této věci vzbuzují otazníky, ale věřím, že se při standardním řízení orgánů činných v trestním řízení za velmi důsledného postupu státního zastupitelství, případně působením nezávislého soudu, vysvětlí. 

Ať je inventura posledních událostí, které zneklidnily veřejnost, kompletní, zmíním nedávné odvolání ministra spravedlnosti Pospíšila. Už jste veřejně uznal, že jste nepostupoval takticky, když jste dlouhou dobu své výhrady říkal jen jemu a neinformovaná veřejnost pak nechápala souvislosti. Co byste dělal jinak? 

Pro mě bylo hlavně hlubokým zklamáním šíření lživé informace, k čemuž se snížil sám Jiří Pospíšil a jeho nejbližší spolupracovníci (údajná Nečasova snaha zabránit jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní – pozn. red.). To byl od počátku lživý argument. Na druhou stranu i pro mě je to poučení, že má loajalita a kolegialita vůči ministrům má mít jisté meze. Velmi jsem se snažil minimalizovat ventilování kritického pohledu na toho či onoho ministra. Řešil jsem to mezi čtyřma očima, nikoliv na širším plénu, nebo dokonce přes média. Zpětně to musím vyhodnotit jako postup mediálně chybný. Usnadňuje odvolaným hrát překvapené, přestože celé měsíce ode mě slyšeli velmi tvrdé komentáře. Pan Pospíšil nebyl první, kdo tuto etudu sehrál. 

Z původní šestnáctičlenné sestavy ministrů zbývá v poločase šest jmen: deset lidí jste už buď odvolal, nebo šli sami. Důkaz špatného personálního rozhodnutí na začátku? 

Že ministři odcházejí, se u nás považuje za neobvyklé, ale ve světě je naprosto standardní, že se konce volebního období nedožije třeba polovina, někdy i většina vlády. 

Prostě jsou slabí, nezvládají resort, tak jdou? 

Ano, ano. 

V tom případě ty nejschopnější lidi do vlády vyslala nikoliv vaše ODS, ale TOP 09. Z jejich původních čtyř odešel jeden, z vašich původních šesti odešli čtyři. 

Jsme v polovině volebního období. 

Máte pravdu, už jste mluvil o tom, že ministr Drábek je v jakési podmínce... 

Takhle jsem to neřekl. Jsem velmi trpělivý a houževnatý člověk, tak si počkejte, jaké bude skóre jednotlivých koaličních stran na konci našeho vládnutí. 

Počkám, ale teď z toho TOP 09 vychází nejlépe. 

Neřekl bych, že vychází nejlépe. Může to například pramenit i z toho, že někdo má větší sebereflexi a odejde sám, než aby se pořád držel ministerské židle. 

Dobře. Kteří ministři odejdou v druhém poločase, mi neřeknete. Řekněte tedy, čemu se už chcete se svým týmem vyhnout, respektive co chcete zvládnout líp? 

To, jak o některých nepopulárních opatřeních mluvíme s veřejností. V tom máme všichni, i já osobně, velké mezery. Prostě některé rozpočtové věci, otázky kolem reforem důchodového systému, zdravotnictví a podobně musíme umět vysvětlit lidem mnohem lépe. 

Aby se neopakovala situace, kdy jste nepříznivými ekonomickými prognózami vystrašili veřejnost natolik, že domácnosti i firmy přestaly utrácet a ekonomika se zpomalila ještě víc? 

Jedna věc je férově informovat a říct, že ekonomika je v trablech, a proto děláme ty a ty kroky. A druhá věc je používat zbytečně expresivní výrazy. Byly situace, kdy jsem musel některé členy vlády okřiknout, aby tu černou prognostiku nepřeháněli, protože to má důsledky, o kterých mluvíte. Fungování reálné ekonomiky je do značné míry psychologická záležitost založená na náladách, na pověsti. 

Zkuste tedy lidem náladu zlepšit: k čemu se mají upnout, když ekonomika vážně neroste? 

Ano, ekonomika neroste, ale podívejme se na ekonomická data: tato země má šestou nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. A šlo to dolů od provedení reforem sociálního systému v roce 2007. To mimo jiné ukazuje, že reformy mají smysl. Máme sedmý nejnižší deficit veřejných financí. Vím, že na to lidi můžou říct: Co si za to koupíme? Ale plyne z toho, že máme důvěryhodnou politiku, která vede k nižším cenám českých dluhopisů, což šetří daňovým poplatníkům desítky miliard na dluhové službě... Navíc v druhé polovině volebního období se chceme zaměřit na povzbuzení konkurenceschopnosti české ekonomiky, abychom viděli to světýlko na konci tunelu. 

Opozice se těší, jak na podzim zúčtuje s vládou v krajských a senátních volbách. Berete je taky jako test, jak si vláda u lidí stojí? 

V žádném případě. Ve standardních demokraciích to bývá tak, že ve volbách, které jsou uprostřed vládního cyklu, zaznamenává úspěch zpravidla opozice. 

Tedy počítáte s prohrou ODS? 

Počítám, že to budeme mít těžší než opozice. 

A počítáte s tím, že s vámi pak budou chtít někteří kolegové v ODS na kongresu zúčtovat? 

Kdo chce psa bít, hůl si najde. Kdo mě politicky nemusí, tak si vždycky najde záminku ke kritice nebo k vyvozování zodpovědnosti. Pokud by ale ODS připustila nastavení sebevražedného algoritmu, že vždy v polovině volebního období mají o osudu vedení strany, potažmo premiéra, rozhodovat krajské volby, tak už nikdy nic neuděláme. Vždycky bychom měli na všechno jen dva roky – než přijdou krajské volby. 

Otázka odjinud: vy a dovolená? 

Bude velmi omezená. 

Jedete do zahraničí? 

Ne. 

Nechcete o tom mluvit? 

Ne. Chráním své soukromí. (směje se) 

(Autor: Jiří Kubík)