Přebytkový rozpočet za rok 2016
Martin Slaný

Analytický komentář IVK č. 37

Rekordní přebytek státního rozpočtu za rok 2016 ve výši 61,8 mld. korun (což je dle předběžných odhadů +1,3 % HDP) je zajisté dobrou zprávou. Je to po dvaceti letech – od vlád Václava Klause – poprvé, kdy státní rozpočet skončil v přebytku. Data státního hospodaření ukazují:

- Zarážející rozdíl mezi plánovaným rozpočtovým saldem a skutečností. Rozpočet na loňský rok byl plánován jako deficitní ve výši 70 mld. korun. Rozdíl mezi skutečnou a plánovanou bilancí ve výši téměř 132 mld., což představuje téměř 11 % skutečných rozpočtových výdajů, je bezprecedentní. Větší rozdíl mezi plánovaným a skutečným saldem byl jen v roce 2009 (tehdy rozdíl s opačným znaménkem 154 mld. korun), kdy naše ekonomika byla zasažena euro-americkou finanční krizí, tedy výlučně exogenním a nepredikovatelným faktorem. Situace roku 2016 však taková zdaleka nebyla (růst HDP odpovídal odhadům). Ve fázích hospodářského růstu nikdy nebyl rozdíl mezi plánovaným a skutečným rozpočtovým výsledkem tak vysoký.

- Platí, že nižší míra nezaměstnanosti a zejména vyšší míra zaměstnanosti, než bylo Ministerstvem financí (ale i dalšími analytickými institucemi) předpokládáno, pozitivně ovlivnily rozpočet. Nicméně ekonomická výkonnost za loňský rok dle posledních odhadů nebyla lepší, než vláda předpokládala při schvalování rozpočtu (aktuálně Ministerstvo financí odhaduje růst reálného HDP v roce 2016 přibližně stejný, na jakém byl rozpočet postaven, růst HDP v běžných cenách – což je klíčové pro výběr daní – bude dokonce dle posledních odhadů dokonce nižší, než vláda předpokládala).

- Roste výběr daní (rychleji než HDP) a částečně i efektivnost jejich výběru, což je zajisté pozitivní informace. Daňový výběr roste dokonce rychleji než ekonomika a než vláda při schvalování rozpočtu předpokládala, přitom však – dodáváme naštěstí – absolutní změna inkasa daní včetně pojistného byla menší (+68 mld.), než dle posledních odhadů změna HDP v běžných cenách (+148 mld.).

- Růst ziskovosti firem se projevil i v nad očekávání dobrém výběru firemních daní, lepší situace na trhu práce ve výběru daní z příjmů fyzických osob a pojistného. Naopak DPH, tedy daň, kde se měl efekt zaváděných kontrolních hlášení a zpřísnění kontrol projevit nejvíce, roste přibližně stejně jako maloobchodní tržby, a výrazně podprůměrně vůči ostatním daním (a dokonce o něco málo méně, než ministerstvo očekávalo).

Výrazně se zhoršuje možnost predikovat a plánovat rozpočtové příjmy i výdaje, zejména kapitálové výdaje (tedy rozpočtovou složku, která má největší makroekonomický multiplikační, ale i demultiplikančí účinek) kvůli evropským dotacím. Do rozpočtu se dostalo z fondů EU o více jak 60 mld. více, než bylo plánováno, naopak investice i díky kofinancování poklesly. Evropské fondy jsou dominantním destabilizujícím faktorem nejen rozpočtu samotného, ale rostou i jejich destabilizační makroekonomické dopady. To by mělo být předmětem vážné hospodářskopolitické diskuse.

- Pozitivní zprávou je pokles běžných výdajů, méně pozitivní je pokles výdajů kapitálových. Příčina není v rozpočtu samotném, ale zejména v celkovém ekonomickém prostředí zatíženém zbytečnými regulacemi, nadměrnou byrokracií a negativním působením lobbistických a zájmových skupin (v první řadě ekologických NGO). To společně s vysokým podílem mandatorních výdajů paralyzuje rozpočtovou a makroekonomickou politiku vlády.

- Lepší rozpočtový výsledek je dle ministra financí způsoben i levnou obsluhou dluh – zápornými úrokovými sazbami z vládních dluhopisů. Ty ale nejsou zásluhou vlády. Byly vyvolané spekulativní sázkou investorů na ukončení devizových intervencí. Jejich efekt na celkové saldo je marginální.

- Vláda vybrala na daních více, než kolik umí sama investovat. To vytváří prostor pro snížení daní, zejména těch, které máme v porovnání s ostatními zeměmi vysoce nadprůměrné – zejména odvody zaměstnavatelů na pojistném zabezpečení.

Z jednoho hlediska se dá říci, že je výsledek rozpočtu pozitivním překvapením. Rozpočet ale není jen účetní výkaz, je to významný makroekonomický faktor. Tak vysoký rozdíl mezi očekáváním a skutečností je výrazný destabilizující prvek v našem hospodářství a musí být podroben kritičtější analýze.

Martin Slaný, 4. ledna 2017.

V te analyze par veci chybi

V te analyze par veci chybi chybi. A ja bych rekl ze zasadnich. Za druhe, srovnavani techto vysledku s vysledky "Klausovo vlady," je nejen zcestne, ale politicky detinske a z hlediska treba ucetnich (ne ekonomu) naprosto amaterske. "Vyjimecne polozky" nemohou byt soucasti analyzy, proto jsou vyjimecne, polozky, ktere se pravidelne neopakuji a nemozeme s nimi do budoucna pocitat. Mluvim o privatizaci a "prijmech/vstupech" z privatizace.

Co v teto analyze tedy chybi? Macro aspekt.
1) Prebytek za rok 2016 byl 61,8 miliard korun. Zapamatujte si toto cislo.
2) Rozdil mezi skutecnou a planovanou bilanci byl 132 miliard, skoro 11% rozdil.
3) Danovy vyber roste ;-))) K tomu chybi pridat negativni urokovou sazbu, coz je dusledek politiky centralnich bank, a NE investoru ci spekulantu, jak se mylne domnivate; negativni urokova sazba je DALSI FORMA DANE !!!

Stale vam ale chybi pekne tucna castka v tech propoctech? Odkud se vzalo, ze HDP narusta, inflace se priblizila k 1%, platy se zvysily, nezamestnanost klesla a vpodstate je zrejme nejnizsi v EU? Zopakuji vam to jeste jednou, to o cem jsem psal v roce 2013 tady, na podzim, kdyz jsem oponoval clanku Klause a nazorum Zemana ohledne CNB cilovani na 2%, intervence CK, a psal o nebezpeci "monetarni deflace" a monetarni deflacni spraly, na rozdil od Klausova pojeti "deflace," o kterou vubec neslo.

Ctete se mnou --

"Nákupy za půl bilionu, 12.2.2016
Loni Česká národní banka nakoupila při intervencích eura za 243 miliard korun. Letos v lednu následoval nákup za dalších padesát miliard korun. Celkově banka od listopadu roku 2013, kdy začala zasahovat, vydala na oslabování koruny téměř 500 miliard korun. To ovšem zdaleka není konec."

------

Vy nevidite spojitost mezi "necekanym" uspechem vlady v otace rozpoctu, 61,8 miliard v plusu, atd., a NAKLADY na intervenci a nakupy Eura, a zvyseneho vyberu dani ze zvyseneho narustu HDP a zamestnanosti, a z exportu do zahranici s Ceskou korunou po intervencich?

Najdete si ty prispevky z konce roku 2013, kdyz Klaus i Zeman intervenci kritizovali, vcetne kritiky guvernera CNB. Jak to, ze novy guverner CNB, kun Zemana, pokracuje dal v intervencich, zatim co Zeman a Klaus se uz davno venuji kritice jinych problemu? Ja bych rekl, ze ta intervence opravdu zapracovala jak jsem predpokladal, i kdyz ty intervence nelze delat do nekonecna. A navic, s intervenci jsou spojene jeji naklady, ktere je nutne take nejak "umorit," takze -- vlada by si nemela myslet, ze toto je vysledek jeji prace a zaroven prostredky k "nakupu" volebnich hlasu. meli by je drzet stranou jako rezervu, protoze jednou budeme muset i my ty dluhy splacet.

PS: kdyz vam diky oslabene korune a zvysene hospodarske aktivite (a zvysujicich se platech) narustaji take ceny realnych nemovitosti, nedochazi take ke zvysenemu vyberu dani z realnych nemovitosti? Kolik je u nas dan z novostaveb, 20%...? Anyway, pri zvysene hospodarske aktivite a zaroven spotrebe, pochopitelne ze pri techto spotrebnich danich, DPH ci co, narusta danovy vyber... ale stale tu mate ty naklady spojene s intervenci koruny.

Depreciace koruny je - v

Depreciace koruny je - v současných, nepřirozeně ovlivněných podmínkách celé ekonomiky a výsledné deformaci za ty tři roky "nominálně" - 10 a plus %. V "nezregulovaných" kriteriích je odhadována na procent 20 a více. Už tato deformace zcela znehodnocuje jakékoliv ekonometrické analajzy.
Navíc, tzv. státní rozpočet (peněžně, v číslech) není žádná ekonomická a finanční kategorie, která by ukazovala, jak si Lid vede, ale jenom sestava příjmů a vydání - tedy obyčejná "pokladna"; proto dosažený výsledek má pouze informační význam o tom, jak to souzi s příjmy a výdaji vedou. Proto výsledek neznamená nějaké skutečné peníze a pokud něco na Silvestra přebejvá, měli by přebytek vrátit - a vysvětlit (soudhryzi v "rezortech", nikoliv Babiš) proč tak a ne jinak. Na ministru financí pak je, Kam s ním ... podle mého názoru by měl o ten "přebytek" okamžitě resortně zkrátit rozpočet na rok následující.
Nevím, co byste v podmínkách nezávislosti ČNB dělat - navíc, centrální bankéři pochopitelně nevědí, jak ztohoven.

Centrální bankéři si v první

Centrální bankéři si v první řadě hrají na organizátory nezorganizovatelného, tedy lidského světa, socani zapráskaní... Dzp.

táhnidoprdeleidiote

táhnidoprdeleidiote

Obscaný, co tu pohledáváte ve

Obscaný, co tu pohledáváte ve 4.45 hod. Vám fakt jebe ? Já myslel, že to jen hrajete, Lesniaku... Dzp.

Obesraný debily vyhledávám a

Obesraný debily vyhledávám a kopu v prdel celý život, "ve dne v noci, republice ku pomoci!"

Mlátíte je tou prázdnou

Mlátíte je tou prázdnou makovicí ? Obscaný Lesniaku ? Dzp.

to je těžké pane viki ...ono

to je těžké pane viki ...ono záleží, jako téměř vždy, na úhlu pohledu.
Klaus to kritizoval, protože je makroekonom a pro něj tisk peněz na nákup Eura a jako vedlejší efekt umělé přehřívání ekonomiky, je těžko zkousnutelné.
Obchodníci to naopak přivítali , na druhé straně pár lidem to zdražilo dovolenou.
Obecně to pak asi o něco zdražilo importované zboží .....ale zvýšení inflace bylo cílem.

Co však já ČNB zazlívám, ...že místo dnes již skoro mrtvého Eura měla nakupovat zlato.

Jedna z mála pozitivních

Jedna z mála pozitivních vlaštovek, která se snaží objektivně zanalyzovat příčiny jinak neskutečného rozdílu mezi plánovanou a dosaženou finanční efektivitou, což zcela spontánně dokazuje, že hospodaření ČR šlo zcela mimo vliv vlády.
Trapně pak vyznívá, když vládní strany zneužívají výsledku za rok 2016 ( kupodivu zcela zvláštně zjištěného málem již na Silvestra?) ke zcela nezasloužené sebechvále a ještě demagogicky úspěchy nafukují porovnáváním např. s Topolánkovou vládou za rok 2006, když se HDP zvýšil o 7 % při zvýšení st.dluhu o 111 mld. jak tvrdil mile se usmívající předs.posl.klubu ANO Faltýnek (dříve z prostějovské ČSSD). Že se nestydí, takto hloupě oblbovat veřejnost v Událostech,komentářích, když dobře ví, že první Topolánkova vláda (4.září 2006 - 9.1.2007) nezískala důvěru, ačkoliv po volbách měla 81 poslanců,tj. 40,5%, tudíž na vývoj hospodaření neměla vůbec žádný vliv, ani negativní na dluh, ani pozitivní na růst HDP a do srpna 2006 tu byla vláda Paroubka. To jsou jen typické vylhané socialistické kejkle Babiše a Sobotky, které kupodivu moderátor nechal v případě Faltýnkova lhaní klidně nést do veřejného prostoru. Asi na lhaní nebyl připraven.

To vy jste pozitivní ukecaný

To vy jste pozitivní ukecaný socan... Dzp.

Přebytek rozpočtu 2016 je

Přebytek rozpočtu 2016 je výsledek práce amatéra a zločince. A ten trouba Slaný pozitivuje jako všichni socani... Dzp.

proč musíme být ve všem první

proč musíme být ve všem první ??? Když už máme první na světě tu dálnici D8, co jezdí sama, nyní máme zase přebytek, který ale fakticky neexistuje ?? ....Oooouuuu

___________________________________________________________________________________