Lidové noviny, 03.09.2012

Od počátku finanční krize v roce 2007 až do konce léta 2012 platilo a platí, že krize se netýká českých bank. Zatímco Francouzi, Belgičané, Nizozemci, Němci a většina ostatních zachraňovali problémové banky z peněz daňových poplatníků, české banky zůstaly ostrovem stability. Fungovaly, jako kdyby se ve světě nedělo nic zvláštního. Dobrá práce ČNB České banky si po květnu 1997 prožily vlastní bankovní krizi, kterou museli zaplatit čeští daňoví poplatníci. Banky byly pak prodány francouzským, belgickým a rakouským finančním skupinám v naději, že vyspělý Západ odstraní zdejší postkomunistický marasmus a nastolí zdravé bankovnictví. Fungovalo to. Peníze začaly proudit do ekonomiky a nastalo zotavení: během let 2000 až 2008 nominální hrubý domácí produkt vzrostl o 70 procent. V eurovém vyjádření dokonce více než o 140 procent.

I v průběhu evropské finanční krize jsou české banky zdrojem stability. Vkladatelům lze s klidným svědomím sdělit: "Nemusíte mít obavy. Ačkoli vlastník vaší banky může mít doma problémy, jeho česká pobočka je akciovou společností podle českých zákonů, nad níž vykonává dohled Česká národní banka. Ne, není možné, aby zahraniční vlastník z banky vysál hodnotná aktiva a nahradil je třeba řeckými dluhopisy. Vaše peníze jsou v bezpečí."

Tak tomu bylo a stále je. České pobočky zahraničních bank jsou v bezpečí díky tomu, že ČNB se od roku 2000 ukázala být lepším regulátorem než většina západoevropských úřadů, které mají na starosti dozor nad bankami. Ale je zde i další důvod.

Západní Evropa to s dluhy přehnala. Teď trpí drogovou závislostí. Hodně se mluví o státních dluzích, ale ty tvoří jen menší část zadlužení. Agregovaný objem bankovních úvěrů nefinančnímu sektoru (podnikům a domácnostem) dosahuje v rámci eurozóny téměř 200 procent HDP. Konsolidovaný údaj (tj. po odečtení možných vzájemných závazků) je o něco méně otřesný – přes 130 procent HDP –, ale stále varovný.

Ukazuje se, že ekonomika evropského Západu byla přinejmenším od doby zavedení eura chorobně závislá na dluhu. Od ledna 2000 do července 2012 přibylo v eurozóně bankovních dluhů v celkovém agregovaném objemu přes 8213 tisíc miliard eur.

Jedná se o systémovou chybu kapitalismu? Co svět světem stojí, komerční banky vždy poskytovaly tolik úvěrů, kolik jim okolnosti dovolily. Ty okolnosti nyní vytvářejí Evropská centrální banka, regulatorní orgány a zákony jednotlivých členských států eurozóny, které daňově zvýhodňují podnikání a život na dluh. Jde tedy společně a nedělitelně o chybu komerčních bank, centrální banky i států v rámci eurozóny.

V české ekonomice představují bankovní úvěry soukromým subjektům jen něco kolem poloviny HDP. Zatím nevznikla zhoubná závislost na tvorbě úvěrů. Díky tomu české banky mají malou zátěž špatných úvěrů a jsou velmi stabilní. To se však může brzy změnit. Evropská komise intenzivně tlačí na prosazení celoevropského bankovního dohledu. Podle některých představ by měl krýt všechny členské státy EU.

Do bankrotářské unie ne Co by to znamenalo pro českou ekonomiku? V krajním případě by mohla nastat situace, kdy zahraniční vlastník odčerpá ze své pobočky tolik peněz, že vznikne nebezpečí pro stabilitu české ekonomiky. Může se stát, že pro záchranu "matky" bude obětována "dcera".

Hrozba to není pouze teoretická. Již byly pozorovány snahy odčerpávat likvidní prostředky z českých bank a nahrazovat je rizikovými dluhopisy. Tyto pokusy ovšem narazily na Českou národní banku. V případě zapojení do celoevropské bankovní regulace bychom ztratili tuto bezpečnostní pojistku. Celoevropská bankovní regulace by dále mohla způsobit nejistotu, odliv kapitálu, a dokonce i fronty klientů před bankovními pobočkami ve snaze vybrat si vklady, dokud je čas.

Také Slováci si uvědomují riziko. "Kriticky hodnotíme vytvoření režimu dohod o podpoře v rámci skupiny. (…) Skupinový zájem může vyústit do situace, že záchrana bankovní skupiny bude mít přednost před záchranou jedné její části, například dceřiné společnosti," sdělila deníku Pravda mluvčí Národní banky Slovenska Jana Kováčová.

Samozřejmě že dohody o skupinovém zájmu prosazují státy, kde sídlí významné a rizikové finanční skupiny. Košile je bližší než kabát.

V sobotu 1. září večer francouzská vláda oznámila, že zachrání banku Crédit Immobilier de France. Ačkoli tato banka nemá českou pobočku, její pád ukazuje, že západoevropská bankovní krize není zdaleka u konce. Ukazuje se, že eurozóna má problém prostě proto, že má příliš mnoho dluhů.

Příliš mnoho dluhů nejen státních, ale i soukromých. Další prohloubení evropské integrace může způsobit jediné: rozšíření problémů i tam, kde doposud nejsou. I ten největší fanoušek evropské integrace musí uznat, že integrovat své finance s bankrotáři není rozumné.