Ruská ekonomika a vítězství Vl. Putina
31.03. 2018
Martin Slaný
Stanovisko IVK ke dni 21. 3. 2018
Napsat dnes cokoli neutrálního (tj. nikoli a priori negativního) o Rusku, natož o prezidentu Putinovi, znamená, že má člověk velkou šanci na to, aby byl hned označen za agenta Kremlu či jeho komentář za fake news. Nicméně stručně uvedu několik vybraných základních ukazatelů o ruské ekonomice (zdroj dat převážně Světová banka):
- Průměrné tempo růstu reálného HDP od nástupu Vladimíra Putina do prezidentského úřadu v roce 2000 je 4 procenta, což je zhruba stejný průměrný růst, jaký dosáhl středoevropský premiant Slovensko;
- Míra nezaměstnanosti je aktuálně 5 procent a dlouhodobě se udržuje v rozmezí 5 až 7 procent, tedy níže než je dlouhodobý průměr v EU a méně než v 90. letech, kdy míra nezaměstnanosti v Rusku byla přes deset procent;
- Míra inflace se v posledních letech usadila na jednociferných hodnotách, vyjma roku 2015 s inflací 15 procent (k růstu došlo kvůli zdražení dovozu oslabením rublu a částečně působením sankcí), což je v příkrém protikladu zejména s počátkem 90. let, kdy hyperinflace de facto znehodnotila veškeré úspory Rusů z komunistické éry (např. v roce 1992 byla roční inflace 1526 %, o rok později 874 %!);
- Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly (základní ukazatel ekonomické vyspělosti země) se zvýšil od roku 2000 o tři čtvrtiny ze 14 tisíc na více než 24 tisíc dolarů (což odpovídá ekonomické úrovni ČR zhruba před 15 lety). To je více, než se zvýšila životní úroveň u nás (i zde však o vysokých téměř 50 procent) a podstatně více než průměr za celou Evropskou unii (růst o 20 procent), neboli Rusko ekonomicky dohání nejvyspělejší země;
- Počet lidí na hranici chudoby je v Rusku stále relativně vysoký, nicméně od roku 2000 výrazně poklesl z 25 na 14 procent;
- Emise oxidu uhličitého na HDP (v paritě kupní síly) klesly o 60 procent (z 0,76 na 0,46 kg);
- Délka života měřená nadějí dožití při narození, jeden ze základních demografických ukazatelů, je stále výrazně nižší než v Evropě či u nás, přesto i ta se od počátku milénia výrazně zvýšila z 65 na 71 let;
- V Rusku během Putinovy éry vzrostla i ekonomické svoboda. Při vší kritičnosti a omezené vypovídací schopnosti měkkých ukazatelů to dokládá třeba Index ekonomické svobody, který sestavuje kanadský (!) Fraser Institute. V loňském žebříčku bylo Rusko na úrovni Jižní Afriky či Indie. Pozitivní vývoj v Rusku kontrastuje s vyspělým Západem, kde v posledních letech Index ekonomické svobody stagnuje či se dokonce mírně zhoršuje.
- Průměrné tempo růstu reálného HDP od nástupu Vladimíra Putina do prezidentského úřadu v roce 2000 je 4 procenta, což je zhruba stejný průměrný růst, jaký dosáhl středoevropský premiant Slovensko;
- Míra nezaměstnanosti je aktuálně 5 procent a dlouhodobě se udržuje v rozmezí 5 až 7 procent, tedy níže než je dlouhodobý průměr v EU a méně než v 90. letech, kdy míra nezaměstnanosti v Rusku byla přes deset procent;
- Míra inflace se v posledních letech usadila na jednociferných hodnotách, vyjma roku 2015 s inflací 15 procent (k růstu došlo kvůli zdražení dovozu oslabením rublu a částečně působením sankcí), což je v příkrém protikladu zejména s počátkem 90. let, kdy hyperinflace de facto znehodnotila veškeré úspory Rusů z komunistické éry (např. v roce 1992 byla roční inflace 1526 %, o rok později 874 %!);
- Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly (základní ukazatel ekonomické vyspělosti země) se zvýšil od roku 2000 o tři čtvrtiny ze 14 tisíc na více než 24 tisíc dolarů (což odpovídá ekonomické úrovni ČR zhruba před 15 lety). To je více, než se zvýšila životní úroveň u nás (i zde však o vysokých téměř 50 procent) a podstatně více než průměr za celou Evropskou unii (růst o 20 procent), neboli Rusko ekonomicky dohání nejvyspělejší země;
- Počet lidí na hranici chudoby je v Rusku stále relativně vysoký, nicméně od roku 2000 výrazně poklesl z 25 na 14 procent;
- Emise oxidu uhličitého na HDP (v paritě kupní síly) klesly o 60 procent (z 0,76 na 0,46 kg);
- Délka života měřená nadějí dožití při narození, jeden ze základních demografických ukazatelů, je stále výrazně nižší než v Evropě či u nás, přesto i ta se od počátku milénia výrazně zvýšila z 65 na 71 let;
- V Rusku během Putinovy éry vzrostla i ekonomické svoboda. Při vší kritičnosti a omezené vypovídací schopnosti měkkých ukazatelů to dokládá třeba Index ekonomické svobody, který sestavuje kanadský (!) Fraser Institute. V loňském žebříčku bylo Rusko na úrovni Jižní Afriky či Indie. Pozitivní vývoj v Rusku kontrastuje s vyspělým Západem, kde v posledních letech Index ekonomické svobody stagnuje či se dokonce mírně zhoršuje.
Ruská ekonomika se potýká s mnoha strukturálními problémy. Tím hlavním je stále velmi vysoká závislost ruského exportu i veřejných rozpočtů (a potažmo celé ekonomiky) na ropě a zemním plynu. Výrazný pokles cen ropy v letech 2014-15 stáhl ruskou ekonomiku do recese, ze které se dostala v loňském roce (a odhady na nadcházející roky počítají s růstem kolem 2-3 procent). Nicméně dlouhodobě se ruské ekonomice v historickém i geografickém kontextu velmi daří. V posledních patnácti letech vzrostla životní úroveň Rusů tak jako nikdy před tím v minulosti. I tento ve skrze pozitivní ekonomický vývoj – mimo jiného – přispěl k tomu, proč má prezident Putin v zemi takovou popularitu a proč jasně vyhrál prezidentské volby.
-
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Verze pro tisk
Pan Pávek řekl, po žních.
Pan Pávek řekl, po žních. Tady to bude dřív. Kam se Gardnes, Občasník, Konzerva přestěhují? V podstatě je mi to fuk. Smutno mi po nich nebude. Sbohem a šáteček.
náhodou mně bude Gardnes
náhodou mně bude Gardnes chybět ....protože tak hloupé snad nejsou ani ženské u nás na vesnici ...??!!
Tuhle si jedna stěžovala té druhé : představte si, ten můj chce, abych mu ho kouřila ??
No, a co , povídá ta druhá .....ať si ho pomaže marmeládou, nebo čokoládou a uvidíte, že vám to bude chutnat.
Druhý den se potkají ....tak co jaké to bylo ??
Já nevím, děti byly rychlejší ......