rozhlas.cz/plus

Zpráva o tom, že Saúdská Arábie již od září na svých dlouhých hranicích s Irákem staví dobře vyzbrojenou zeď proti islamistům, je velmi pozoruhodná, neboť odkazuje též k samotným kořenům současné debaty o islámu a islamismu.

Saúdská Arábie je jedním z nejvíce konzervativních či nejvíce teokratických režimů na světě. Jde o islámskou absolutistickou monarchii, ústavu představují korán a sunna a zdrojem práva je šaría. V zemi se nacházejí dvě nejposvátnější místa islámu, Mekka a Medína.

Ženy zde například nesmějí řídit automobil, dosti omezené povolení jezdit na kole získaly celkem nedávno. Funguje tu rovněž Výbor pro podporu ctnosti a bránění neřesti, tedy jakási náboženská policie, která přísně dohlíží na dodržování náboženských předpisů.

Nebudu zde dále vypočítávat další a další jemně řečeno odlišnosti Saúdské Arábie od situace nejen v západních zemích, ale i ve většině zemí obývaných převážně muslimy. Zhruba řečeno, saúdskoarabské poměry se mnoho neliší od poměrů na území Islámského státu, samozřejmě kromě vyvražďování jinověrců, což je však patrně dáno i tím, že Islámský stát představuje čerstvou a nastupující moc, kdežto saúdské království moc starobylou a usazenou.

Proč se ale Saúdská Arábie chce separovat od svého ideového de facto blížence? Stavbou zdi dělá dokonce něco, co by si žádná západní země, třeba vůči nějakému převážně muslimy obývanému a zradikalizovanému sídlišti, asi netroufla, neboť by byla v mžiku obviněna z islamofobie.

Islámský stát je aktuálně největším nepřítelem Západu, Saúdská Arábie jeho letitým, byť problematickým spojencem. Prodává mu ropu a za stržené peníze od něj nakupuje moderní zbraně, tamní vládnoucí elita si pak užívá pohádkového luxusu.

Saúdská Arábie ale též investuje značné částky do šíření své, notně konzervativní verze islámu a je dokonce obviňována z financování islamistických teroristických organizací.

Mimochodem, každý, kdo jezdí autem, tak nepřímo podporuje buď Putina, nebo islám, což je pravda, kterou budou mnozí z českých protiislámských horlivců skousávat dost těžko. Vztahy Saúdské Arábie se Západem lze přesto charakterizovat jako dlouhodobý vzájemně výhodný obchod, nejen s ropou, zbraněmi či luxusními automobily, ale hlavně s mocí.

Radikální islamisté považují Saúdy za zrádce, kteří se zaprodali zkaženému Západu. Islámský stát si nepokrytě činí nárok na obsazení Arabského poloostrova a ovládnutí svatých míst islámu, Mekky a Medíny. Loni na podzim své příznivce přímo vyzval k boji proti saúdské dynastii, kterou přirovnal k hadí hlavě, již je nutné useknout.

O co tedy v této válce vlastně jde? O šíření práva šaría? To přece v Saúdské Arábii platí a tamní režim navíc investuje objemné částky do podpory islámu ve světě. Odpověď na položenou otázku tudíž není a nemůže být jednoznačná.

Touhy po moci, po zdrojích, z nichž dosud těží někdo jiný, je ale v pozadí konfliktu s Islámským státem asi mnohem víc než kulturně náboženských sporů.