Více než opožděná anotace knihy Pierra Manenta
Václav Klaus

Kontexty 4/2014, 23. září 2014.

Slovo anotace, uvedené v názvu tohoto textu, nebylo zvoleno náhodně. Nejedná se ani o „book-review“, ani o „review-article“. Nabízí čtenáři pouze stručný pokus o uvedení myšlenek zajímavého autora do našeho myšlenkového kontextu a své zamyšlení se nad nimi. Už jejich výběr je výrazem mého postoje či zamyšlení, to není možné zakrývat.

S trochou sebekritiky se přiznávám, že nijak intenzivně nesleduji francouzskou společensko-vědní literaturu. Částečně proto, že jsem se nikdy pořádně neučil francouzštinu (a vím, že se překladem mnohé ztrácí), částečně proto, že považuji francouzské společensko-vědní myšlení – přinejmenším od dob Francouzské revoluce v konci 18. století (konec konců, už i před ní byl merkantilista Colbert a colbertismus něco jiného než Adam Smith) – za prapříčinu dnešních problémů Evropy.

Je to vlastně pořád stejné. Pořád chtějí jistí lidé Evropu homogenizovat a unifikovat. Pierre Manent ve své knize[*] cituje čtvrttisíciletí stará slova Jean-Jacque Rousseaua: „Dnes už není nic takového jako Francouz, Němec, Španěl nebo dokonce Angličan – jsou jen Evropané. Všichni mají stejné chutě, záliby, zvyky“ (str. 73). Tento citát mi ukázal, jaké mám neznalosti! Jak je vidět, francouzští intelektuálové už i v éře Ludvíka XV. uvažovali stejně jako v současnosti vidí Evropu Jacques Delors a jeho následovníci.

S výjimkou unikátního příspěvku Frédérica Bastiata jsem nebyl výrazně ovlivněn ani francouzskou ekonomickou literaturou (ač bych neměl opomenout, že jsem první velký kontakt se skutečnou ekonomií dostal v polovině 60. let, když jsem s chutí studoval – jako povinnou literaturu v Graduační škole Ekonomického ústavu ČSAV – rozsáhlou knihu Historie ekonomického myšlení, kterou v roce 1955 v Paříži vydal Emile James). Pár „montpelerinců“ (neboli členů Montpelerinské společnosti) ve Francii samozřejmě existuje, ale jsou ostrůvkem v moři úplně jiného uvažování. Prof. Jacques Garello z univerzity v Marsaille a Aix-en-Provence je naprostou výjimkou. Prof. Pascal Salin v Paříži také.

O nic lepší pocit jsem v posledním čtvrtstoletí neměl ani z francouzských politiků. Pravice klasického typu – čistě a jasně uvažující – tam zcela absentuje. Z jedné strany ji brzdí rezidua gaullismu, z druhé ničím neodstranitelné a nevyvratitelné zbožštění státu francouzskými intelektuály všech politických zaměření. Nejvíce jsem zažíval prezidenty Chiraka a Sarkozyho a na stejné straně barikády jsem se s nimi necítil. Jenom byli trochu méně socialističtí než Hollande. (Své spory s pány Attalim a Kouchnerem radši ani nebudu zmiňovat.)

Poněkud jsem o oprávněnosti svého apriorismu zapochyboval, když jsem v roce 2013 objevil anglickou verzi knihy Pascala Brucknera „The Fanaticism of the Apocalypse“ (viz moje recenze v Lidových novinách, 4. 12. 2013). Autor je sice příslušníkem levicové „nouveaux philosophie“, ale hned na str. 3 své knihy říká, že „pro ekologisty je příroda pouze holí, kterou používají, aby pomocí ní mohli tlouci lidské bytosti“. Postoje ekologistů (já říkám environmentalistů) Pascal Bruckner označuje za nový „antihumanismus“.

S o to větší radostí jsem četl Manentovu knihu, kterou do angličtiny skvěle přeložil Paul Seaton, profesor University of Baltimore. Ve svém „úvodu překladatele“ národní stát považuje za „vynález moderní Evropy“ a za „evropskou zvláštní cestu“ (Europe’s Sonderweg), což je od Američana pěkné. Manentova kniha má tři části, resp. hlavní text a dva rozsáhlé appendixy:

- Smysl národů

- Demokracie bez národů?

- Co je to národ?

Ve všech těchto třech případech nevím, zda překládat anglické „nation“ jako národ či jako národní stát, myslím – z celkového kontextu knihy – že spíše platí to druhé. Manent ve svém úvodu říká, že se v knize zabývá „erozí – ne-li likvidací – politické formy, která v Evropě po staletí chránila člověka. Zabývám se the nation“ (str. 4). Říká-li toto, je evidentní, že se zabývá „politickou formou“, čili národním státem. A dodává, že tato „politická forma není lehkým převlečníkem, který je možné kdykoli svléknout nebo obléknout“ (tamtéž).

Pierre Manent obhajuje národní stát, toto „politické těleso“, oproti vizi „sjednoceného světa“, která nechce vzít na vědomí jakékoli „kolektivní diference“ (str. 7). V tomto smyslu nepřijímá „americkou politiku globální demokratizace“ a je zděšen z toho, jak rychle „byl v Evropě ztracen smysl a význam demokratického národního státu“ (str. 9). Velký moment obratu vidí v roce 1968 – kdy byl – „ve jménu demokracie zásadně zpochybněn suverénní národní stát“ (str. 15). Od té chvíle se „demokracie aktivně a agresivně obrací proti státu“ (str. 17) a tím ho delegitimizuje.

Stačí uvádět jeho teze a zajímavé formulace. „Městský stát ve starém Řecku a národní stát v moderní Evropě jsou jediné politické formy, které byly schopné – ve svých demokratických obdobích – spojit civilizaci a svobodu“ (str. 31). Bez těchto dvou uspořádání byly různé civilizace, ale bez svobody. Dnešek Manent hodnotí tak, že je „stát méně a méně suverénní a vlády méně a méně reprezentativní“ (str. 33). Příčinou je

- „Evropa, resp. konstrukce Evropy“, čili prohlubování evropské unifikace;

- vznik a převládnutí státu blahobytu.

Výsledkem je, že se „vrátila doba osvíceného despotismu“ (str. 40), neboť „procedurální demokracie zbavila demokracii jejího původního smyslu“ (str. 41). „Když je národní stát oslaben, rámec, ve kterém demokracie funguje, je také oslaben“ (str. 76). Proto chce Manent o národním státu „uvažovat v politickém smyslu, nejen jako o kulturní identitě“ (str. 80).

To podle Manenta dnes lidé nedělají. Místo toho, aby přemýšleli o národním státu, „většina politologů studuje nacionalismus s nadějí, že se tím dostávají k samotné podstatě národa a státu“ (str. 89), což je velmi přesný postřeh. Stát není těmito lidmi chápán jako racionální politická forma a proto není hájen.

To všechno jsou velmi ostré a obohacující formulace. Mám přesto některé otázky:

1. Na str. 90 Manent říká, že přes všechno to, čeho jsme svědky, „naše národní státy zde ještě nějakou dobu zůstanou“. Tvrdí to i přes to, že současně dodává, že tyto státy „budou jen stíny toho, čím byly dříve“. Jsou tyto dva výroky kompatibilní? Resp. bude možné tyto „stíny“ ještě považovat za státy? Nebudou to už pouhé regióny či provincie? Zaslouží si ještě název stát?

2. Na mnoha stránkách své knihy se zabývá náboženstvím, nejen křesťanstvím, ale i islámem a židovstvím, a nejen to. Mimořádně silně zdůrazňuje historickou roli křesťanských králů. „Evropské národy vznikly jako produkt poslušnosti ke křesťanským králům“ (str. 97). Ti vytvořili na určitém prostoru nezbytnou formální jednotu. To způsobilo, že se Evropa přestala organizovat na bázi měst nebo impérií – na rozdíl od zbytku světa. To je zajímavá teze.

3. Manent zásadně odmítá dnešní proces evropského rozšiřování (myšleno rozšiřování EU, resp. přibírání dalších členů) a probíhající vývoj hodnotí jako „slepý proces nekonečné extenze“ (str. 42). Proto obhajuje „první Evropu“, „malou Evropu“ (původních šesti zemí), neboť jedině tato úzká „komunita měla společný cíl“. Obává se proto, že jsme se v Evropě dostali do „nemožné situace“, a ví, že jsme se do ní dostali sami. Myslí si, že by to de Gaulle a Konrad Adenauer nikdy nedopustili. To je pro mne inspirativní pohled. Já jsem vždy vítal „rozšiřování“ EU, protože jsem si myslel, že není slučitelné s „prohlubováním“, které nechci. Francouzi, jako „founding fathers“, to logicky vidí jinak. Vede mne to k opačné úvaze: měli jsme vlastně někdy šanci, že nás do té jejich „malé Evropy“ nevezmou?

4. Osvícenství způsobilo „prvotní homogenizaci Evropy“, říká Manent, a tím i začátek oslabování národních států. Francouzská revoluce a napoleonské války v tom usilovně pokračovaly dále, ale „díky neúspěchu napoleonských válek partikularity posílily, a to způsobilo, že byly evropské státy znovuzrozeny“ (str. 79). Přestaly být státy v pasivním smyslu, začaly znovu „chtít existovat jako národní státy“.

To je výzva do budoucnosti. Může vzniknout nějaký nový mechanismus, který by k tomu evropské národní státy mohl dnes motivovat? Jaká tragédie musí nastat? Co musí selhat? Dnešní, pro mnohé z nás zcela evidentní selhání Evropské unie asi nestačí. Jak velké by toto selhání muselo být, aby to lidi v Evropě probudilo? Můžeme se toho dožít? Na to nám Pierre Manent neodpovídá, ale jeho kniha nám k tomu poskytuje spoustu podnětných myšlenek. Stojí za přečtení.

[*] Pierre Manent, Democracy Without Nations? ISI Books, Wilmington, Delaware, 2007, 109 stran.

Václav Klaus, Kontexty 4/2014, 23. září 2014.

Pokrytecke je na tom to, ze

Pokrytecke je na tom to, ze pro vsechny by nejlepe zglajchsaltovali skolstvi a maji plnou pusu toho, jak napriklad vicete gymply prilis selektuji deti, a sami pritom sve deti vydeluji uz od materske skolky.

Víte, že dnes je

A nedám si pokoj - to jenom

A nedám si pokoj - to jenom blogerka si vzpomene na MNICHOV 1938 ?

Gardnes, plechová kavalerie,

Gardnes, plechová kavalerie, jom, Verča a jiní "demokrati" by si měli zapamatovat už konečně KDO nás zradil!!!! Francie a Velká Británie!!! Kdo zradí jednou zradí VŽDY!!!

A čímpak nás zradili? Co měli

A čímpak nás zradili? Co měli chudáci dělat, když jim Hitler předložil analýzu, podle které více jak 90 % obyvatel Sudet jsou Němci, kteří si přejí stát se součástí Říše. A že tak tomu na tomto území je dlouho, co odešli Keltové. On věděl Hitler jak má argumentovat, přiučil se i Putin při anexi Krymu. Dokonce nebyl ani tak solidní jako Hitler, žádnou schůzku s velmocemi nesvolával a s nikým se nedohadoval. Zabral a hotovo.

vám ta anexe furt nejde z

vám ta anexe furt nejde z makovice.....???? Jasně budeme tomu říkat anexe, i když to bylo přání 87% obyvatel.....(sic)
PS. ....vždyť je to celému světu již stejně jedno, tak by mohlo být i nám....n-tssss

Kdybyste měl něco jako právní

Kdybyste měl něco jako právní vědomí, byla by pro Vás ruská anexe cizího území základním aktem porušující mezinárodní právo. Tak jak Hitler napadl Polsko, později Sovětský svaz, Putin Gruzii,. Argumentujete jakýmsi paskvilem na referendum, tro však musí splňovat základní pravidla vč. mezinárodní kontroly na území s kontroverzními podmínkami, kde část obyvatelstva nemá dánu možnost hlasování, musí být vyřešeny majetkové poměry atd. Pokud jde o Sudety a přidělení Říši, bylo tedy vše v poořádku, protože tam bylo daleko větší % Němců a ještě navíc vše odsouhlasily velmoci. Když spravedlnost, tak každému stejně. Referenda ve Skotsku, Quebecu, Švýcarsku splňují daná pravidla, o tom krymském víte něco Vy, ale jinak nikdo. V tom Katalánsku jsem zvědav na výsledek, když podle ÚS Španělska je nelegální. Takové referendum v Rusku, to by se pěkně zaplnily věznice.

Gardnesi, nelámu nad Vámi

Gardnesi, nelámu nad Vámi hůl, protože se vlastně mýlíte POUZE v otázce Ruska/Ukrajiny/politiky am. neokonů apod. Zbývá ještě několik bodů, v kterých se stále shodujeme. Na pálení omunikačních mostů je stále ještě dost času. Zdravím. :-))

mezinárodní právo si

mezinárodní právo si uplatňujte doma na dvorku.....jak vidíte, tak se jím svět stejně neřídí??!! Ale když si něco přeje lid, to je něco jiného a má to jasnou prioritu ......n-tssss

Tak leda v Kocourkově,

Tak leda v Kocourkově, vrbenský poděsi.

A kdo nam poskytnul

A kdo nam poskytnul "bratrskou pomoc", poskytne nam ji taky VZDY, tovarisc jirzik ?

Proboha, o čem to básníte? Vy

Proboha, o čem to básníte? Vy nevíte, že šlo o tzv, Brežněvovu doktrinu, že Kreml nikdy nepřipustí změnu režimu ve státech, které jsou ve sféře jejich vlivu. Kdo zde jednal s našimi představiteli? Nějaký Bulhar, Rumun, Dederon? Nikoliv, jen Kosygin a Brežněv. To, že se napadení zúčastnila vojska loutkových vlád vazalských států z vlastního popudu si může myslet jen komunistický vykladač dějin.

Zejména naivním U.I. je

Zejména naivním U.I. je určeno Klausovo zamyšlení "měli jsme vlastně někdy šanci, že nás do té jejich „malé Evropy“ nevezmou?" ////

Předpokládám, že hodně aktuální je to dnes ve vztahu k přijetí EURa, ať už kritéria splníme nebo ne. Až nám EURo vnutěj, péčí nějakého uplaceného Kalouska nebo debilního Vondry, jistě budou U.I. také vytrubovat, že to bylo "ze svého rozhodnutí". ////

Proboha, cožpak všechny ty debilní bruselské směrnice (banány, zákaz přechovávání informací, žárovky, vysavače) přepracované na české zákony tady CHCEME? Cožpak je přijímáme "ze svého rozhodnutí"?!?! ////

Už to 2 předsedové vlád

Už to 2 předsedové vlád zkusili, a to ještě nepřímo - jeden mluvil o referendu k nařízeným úsporám a druhý k prospěšnosti Eura pro jeho zemi - a pak předsedovali ještě cca týden.
V tom prvním případě rozhodl o novém předsedovi vlády v Řecku francouzský občan Sarkozy a v tom druhém případě byl dokonce žádán o pomoc s odstraněním Berlusconiho americký ministr financí.

K 1.případu např. zde: http://www.ft.com/intl/indepth/how-euro-was-saved
(Autorem je vedoucí bruselské kanceláře Financial Times, redakce, o níž je známo, že jejich recepcí ještě nikdy žádný euroskeptik neprošel).

Mluvili jsme o odchodu z EU,

Mluvili jsme o odchodu z EU, pak jste to posunula na Euro. Británie a Dánsko má dojednaný opt-out, my ne. Samozřejmě, kvůli hopodářskému bahnu, v němž se eurozona momentálně topí, bude nyní tlak na splnění legislativní povinnosti přijmout Euro těmi, kteří opt-out nemají dojednaný ...menší.

Jaký řeči? Snaha si zajistit pomoc amerického ministra financí v odstranění Berlusconiho
je známý a nikým nepopíraný fakt a jeho současná pozice na italské politické scéně s tím nemá vůbec co do činění. .

Dánská měna má kurz

Dánská měna má kurz dlouhodobě (od r. 1999) pevně navázaný na euro (ERM II).

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b5/DKK-EUR_1999-.svg

Je to v současné době (ale i

Je to v současné době (ale i v minulosti) dobrá obrana před tím, aby dánská měna nevystřelila směr sever.
Mírně podobným způsobem se brání dnes i Švýcaři.
Ale podstatný rozdíl je v tom, že Dánové mají vlastní Centrální banku.
¨

Mají, ale nepotřebují.

Mají, ale nepotřebují.

to my také ....a co má být

to my také ....a co má být ????

Od loňského podzimu tomu tak

Od loňského podzimu tomu tak fakticky je (naštěstí). Ale je to z vůle bankovní rady ČNB, bez oficiálního politického rozhodnutí o vstupu do ERM II.

přesto i to ERM dovoluje

přesto i to ERM dovoluje oscilaci plus-minus 15% ....takže to pevné bych dal do uvozovek

Pevně ... no ...

Pevně ... no ...

Co americký velvyslanec

Co americký velvyslanec udělal mi není známo, nic jsem o něm nepsal, ale americký ministr financí je poslal do háje s tím, že "nechceme mít Berlusconiho krev na svých rukou". Co se Vám do té Vaší demagogie nehodí - jsou zřejmě trapné řeči, pak je besídka ztrátou času.

No, samozřejmě nikdo nebude

No, samozřejmě nikdo nebude vládu nutit, aby přijala Euro, vláda, která by se tomu bránila, se prostě vymění. Vhodný Quisling se vždycky najde. EU praxe, jak píšu výše.
Na referendum tu věří už jen p. Zeolit.

"je to výsledek našich poměrů

"je to výsledek našich poměrů a našeho rozhodování" -- Veškeré rozhodování kolem EU a NATO "je výsledek našeho rozhodování" asi stejně, jako je řádění majdanistů v Kievu výsledkem rozhodování separatistů v Doněcku a Luhansku. Neboli, stejně jako separatisté ani v nejmenším neovlivní dění v Kievu, stejně tak obyvatelé Česka neovlivní chování eurohujerských vlád v Praze. ////

Kontrolní dotaz: on někdo z vás virtuálníků podporoval krádež Kosova? Co voliči knížepána? Plechová kavalerie? ////

Eurozóně se

Eurozóně se dařilo....
Vlastně jsem nikdy v té velké ekonomii nepochopil, proč se vůbec publikují čísla o růstu HDP bez čísel charakterizujících růst/pokles celkového zadlužení. Najdu -li sponzora, který mi bude pořád půjčovat a nikdy se nebude se ptát, kdy začnu splácet - předvedu Vám na HDP ekonomický zázrak.

Co je to dluh? Když si ode

Co je to dluh?

Když si ode mne půjčíte 100 Kč na 1000 procentní úrok (běžná krátkodobá sazba) a zapomenete na ten pakatel (a já vás opravdu nebudu upozorňovat), za pět let je to 10miliónů. Dlužíte v tom případě opravdu 10milionů?

V reálu je to se "státními dluhy" trochu jiné, ale v zásadě podobné. Podstatnou část "dluhu" tvoří úroky.

Na nich je založeno veškeré finančnictví.

to řekněte nějakému

to řekněte nějakému exekutorovi....finančníku.......n-tsssss

Máte recht, lepší je na

Máte recht, lepší je na vysoký úrok půjčovat, a mít vytloukače "dluhů", vše podle zákona, ovšem.

Jo, na to krymský, vo

Jo, na to krymský, vo anšlusu.

Az na to, ze rec byla o

Az na to, ze rec byla o vstupu do NATO...

že se ta Verča nedala radši

že se ta Verča nedala radši na tu politologii.....??!!!
PS. ..jmenuji se Anežka Lídlová a již pátým rokem učím na zdejší devítiletce ....n-tssss

Co to melete.... kdyby byla

Co to melete.... kdyby byla naplněna vůle signatářů Mnichovské zrady... Francie, VB, Německa a Itálie, tak by nikdy v budoucnu už žádné Československo neexistovalo a VY se ani nenarodila..... to si pamatujte!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Sudety Německu, Krym Rusku!

Sudety Německu, Krym Rusku!

Neadekvátní - Český stát má

Neadekvátní - Český stát má svoji více než tisíciletou historii, a to odjakživa v hranicích dnešních. Pokud v historii kdy expandovala panovníkova (Česká) moc do jiných územních celků, vždy to bylo v "lenních" vztazích středověku. Němečtí kolonisté byli vždy pouze kolonisty. Nikdy netvořili teritoriální entity - a do 18. století se nejednalo o Němce, ale o Sasy, Bavory, Prusy, ...

Krym Rusku? - samozřejmě ... pokud byl "slovanský" - tedy už několik staletí - byl vždy Ruský ... a i "Kyjevská Rus" byla vždy ruská, ivouši.

Sudety po Mnichovu patřily

Sudety po Mnichovu patřily Německu, ale pak přišla WWII a Německo prohrálo. Československo bojovalo na straně Spojenců a Sudety si vybojovalo. (Kdyby někdo nevěděl jak - letci v bitvě o Anglii, atentát na Heydricha, Tobruk, Sokolovo, Kyjev, Dukla, Dunkirk, atd.) ////

Jestli se někomu - Majdanistům nebo Bruseli - nelíbí, že Krym patří Rusku, stačí, aby dotyčný rozpoutal válku a v té válce porazil Rusko. Ujišťuji dotyčné Majdanisty a/nebo Brusel, že potom jejich vlastnictví Krymu nebudu zpochybňovat. ////

Československo (!) si Sudety

Československo (!) si Sudety nevybojovalo, fakt ne, to nemyslíte vážně.

Aby bylo jasno, nemyslím si, že Krym "patří" Rusku, a Sudety Německu.

Aňo?

Aňo?

Vy, Verčo, mé reakci

Vy, Verčo, mé reakci nerozumíte?

Tak to musím napsat fest: Sancta simplicitas!

A já reaguji na váš výrok, že

A já reaguji na váš výrok, že se tu cosi stalo "z našeho rozhodnutí". ////

Ne cosi, ale vstup do NATO.

Ne cosi, ale vstup do NATO.

vy byste radši tři erekce

vy byste radši tři erekce ....????

To neni zadna protiruska

To neni zadna protiruska debata, ja se jen ptal jirzika, zda kdyz ma tak neodolatelne prisna kriteria na to, co nejake zapadni zeme udelaly v roce 38, zda je i ma na udalost o 30 let mladsi.

Ze tam byly do poctu i dalsi sovetsti vazalove ma jako menit zasadne co ?
Ale koho se ptam, snad ne toho, kdo srovnava VS a NATO a SSSR s USA. Takoveho trouby se ptat na nic nema cenu.

doufám, že to Petr Robejšek v

doufám, že to Petr Robejšek v ČT všem tmářům a pravdoláskařům vysvětlil......hlavně však to byl krásný vzkaz do Bruselu.....a Mařákovi do Alsaska!!!
PS ......to nejpodstatnější řekl jasně : ...EU se do Ukrajiny neměla vůbec montovat...!!!!

Jestlipak jste alespoň se

Jestlipak jste alespoň se ozdobil černou smuteční stuhou gaspadin petrof, když Vám dnes padl v Charkově k zemi Lenin a údajně největší, mnohametrový? Prý už 180. v řadě za nadšeného potlesku Ukrajinců, že jde o zloducha, kterého oslavují nejen ruští bolševici ale celé Rusko a Ukrajina s ním nemá nic společného. Jen popletený poděs z Vrbna stále tvrdil, že ho na Ukrajině oslavují stejně jako v Rusku.

a není vám náhodou divné,

a není vám náhodou divné, proč ta ukáčka, kteří údajně Rusy tak nenávidí, si tam doteď nechávali tolik sádrových revolucionářů.......?????
PS. ...vy už jste jak ta naše ČT .....také z toho mají vánoce.....n-tssss

a něco k myšlenkám a názorům

a něco k myšlenkám a názorům pana Robejška nemáte ??? ....že jsem se vůbec ptal....n-tssss

víte kolik padlo Sadámů a jak

víte kolik padlo Sadámů a jak to dopadlo? V těch sochách to fakt není.

Neni to podminka dostacujici,

Neni to podminka dostacujici, ale skoro bych rekl ze nutna, aspon z duvodu dusevni hygieny, nestavet na odiv nadzivotni sochy gauneru.

ano, nestavět a hlavně nikoho

ano, nestavět a hlavně nikoho nezbožšťovat, nikdy. Nebo budeme periodicky z písmenek lít kulky a z kulek písmenka.

___________________________________________________________________________________