Zamyšlení nad knihou Nicholase Wapshotta „Keynes – Hayek“
Václav Klaus

Každá velká ekonomická porucha vyvolá diskusi, při které se připomenou minulé spory na stejné téma. Cílem je maximálně se z nich poučit, i když – jak dokazuje i tato kniha – lidé poučitelní nejsou. Krize let 2008–2009 nemohla mít osudy jiné. Anglický žurnalista a historik (ale i mimořádně kvalitní ekonom) Nicholas Wapshott využil této chvíle k napsání čtivé, prameny velmi dobře podložené, v každém případě kvalitní knihy o sporu Keynese a Hayeka, sporu, který – jak je uvedeno v podtitulu – „definoval moderní ekonomii“. Toto téma mu umožnilo velmi plasticky vylíčit ekonomickou historii posledních devadesáti let a roli, kterou v ní sehráli Keynes a Hayek, resp. jejich myšlenky. Čtenář jistě ví, že Keynes obhajoval roli státu, Hayek roli trhu.

Kniha je napsána tak, že ji může číst „poučený laik“, ale s chutí si ji přečte nejen obecný ekonom, ale i ten, kdo se zabývá stejným tématem – úlohou trhu či státu v zabezpečování ekonomické stability a růstu. Pro mne je právě toto celoživotním tématem, ale i já jsem si v ní našel věci, které jsem neznal, resp. kterým jsem nevěnoval dostatečnou pozornost. Kdo chce opravdu pochopit makroekonomii, nejen její učebnicové zúžení na několik grafů a matematických rovnic, ten se z knihy dozví mnoho užitečného. Dozvědí se z ní něco i zaslepení stoupenci Keynese i Hayeka. Ti v ní najdou i leccos, co by o svých idolech raději snad ani nevěděli.

Kniha je psána nikoli tematicky, ale postupuje s časem. Každá z jejích 18 kapitol odráží určité, jasně definované historické období, jeho hlavní ekonomická témata a vliv Keynese i Hayeka právě v té či oné chvíli. Hayek byl o 16 let mladší než Keynes (narodil se v roce 1899, Keynes v roce 1883) a přežil ho o 46 let (Keynes zemřel v roce 1946, Hayek v roce 1992). Hayeka jsem krátce viděl v roce 19681, Keynese jsem nejenom vidět nemohl, ale ani neznám nikoho, kdo by se s ním setkal (možná Josef Goldman či Jaroslav Habr, moji starší kolegové v Ekonomickém ústavu ČSAV v 60. letech).

Třetím velikánem ekonomie 20. století byl nepochybně Milton Friedman. I o sporu Keynes–Friedman by se dala napsat neméně zajímavá kniha, což konec- konců i N. Wapshott naznačuje tím, že v závěrečné kapitole cituje hlavně Friedmana, který Hayeka přežil o 14 let (zemřel v roce 2006)2.

Keynes s Hayekem byli asi stejně mimořádní, stejně ambiciózní, ale i stejně nedůtkliví. Po většinu jejich životů byl úspěšným a slavným člověkem jen daleko barvitější Keynes, a ne šedivější a uzavřenější Hayek. Ten žil převážně mimo centrum společenského dění a mimo pozornost médií, což není žádnou náhodou. Hayek psal ekonomickou teorii pro ekonomické teoretiky a vždy se držel daleko od politiky, Keynes vytvářel snadno čtivou a snadno aplikovatelnou teorii a v politice byl nepřetržitě. Už v roce 1918 byl v Paříži na Versaillské mírové konferenci a jeho velmi kritická kniha o výsledcích a potenciálních důsledcích této konference Ekonomické důsledky míru byla během dvou let přeložena do deseti jazyků. Hayek naopak strávil rok 1918 ještě jako důstojník rakousko-uherské armády na italské frontě. Hayek uměl anglicky (ač mu to dlouho dělalo potíže) a Keynese četl, Keynes neuměl německy a Hayekovy práce dlouho vůbec neznal, stejně jako – „po anglicku“ – neznal žádné další kontinentální autory, a už vůbec ne „rakouskou školu“. Oba velcí ekonomové se prvně setkali v roce 1928 v Londýně, ale nerozuměli si (i kvůli Hayekově špatné angličtině). Wapshott mluví o „rudimentary spoken English, albeit of a fractured nature“.

Své ekonomické názory začali oba budovat již ve 20. letech. Keynes nejdříve bojoval s Churchillem, když ten chtěl vrátit libru na její úroveň z roku 1914, a když tento souboj prohrál, napsal svůj největší bestseller Ekonomické důsledky pana Churchilla (1925), v němž ukázal deflační účinky tohoto kroku. Wapshott píše, že ve 20. letech byl „kurs libry centrálním bodem ekonomické diskuse“ (s. 31). Dnes tomu tak v Evropě už není. Dnešní euro, resp. evropská měnová zóna, není ničím jiným než pokusem zbavit se „na věčné časy“ měnových kursů, této snad nejvýznamnější ekonomické veličiny vůbec.

Hayek v té době zformuloval první verzi své teorie hospodářského cyklu s důrazem na odlišení „přirozené úrokové míry“ a „tržní úrokové míry“ (což Rakušané přejali od Wicksella) a chtěl, aby shoda velikosti obou těchto úrokových měr vedla k neutralitě peněz a k nevyvolávání hospodářského cyklu ze strany peněz.

Keynes stačil napsat Tract on Monetary Reform (1924) a A Treatise on Money (1930), kde začal odlišovat mechanismus utváření dvou klíčových ekonomických veličin – úspor a investic. Hayek rozvíjel svou teorii peněz a na Keynese ostře zaútočil, když v roce 1931 recenzoval jeho Treatise, jeho Pojednání o penězích. Šlo o osobní útok, v němž se to hemžilo výroky typu „je to tak nejasné, že si člověk nikdy nemůže být jist, že ví, co měl pan Keynes na mysli“. Keynes odpověděl stejně prudce: „Hayek nečetl mou knihu s dostatečně dobrou vůlí, aby ji mohl pochopit.“ Tak to více méně zůstalo, až do Keynesovy Obecné teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936), která obletěla svět a přehlušila všechno předcházející.

Všichni čekali na Hayekovu odpověď, ale ta nepřišla. Jedinou Hayekovou odpovědí – píše Wapshott – bylo „mlčení“ (s. 153). Přiznám se, že právě to pro mne bylo nejzajímavější částí knihy. To bylo něčím, co jsem nedoceňoval, co jsem si tak silně neuvědomoval. Hayek si byl svého mlčení vědom a až po desetiletích přiznal, že to byla jeho největší životní chyba. Nikdy ale neřekl, proč se to stalo. Z Wapshottovy knihy (zejména kap. 12) vyplývá, že Hayek k dispozici žádné silné argumenty neměl, zůstal-li by na půdě Keynesovy makroekonomie. Hayek proto udělal krok vedle. Argumentoval, že celá makroekonomie je omyl (což – spěchám dodat – je názor, který nesdílím, a v tom se v tomto trojlístku velikánů ekonomie přikláním nejvíce k Fried­manovi) a myslel si, že stačí, když odpoví nepřímo, když odpoví nějakým svým velkým průlomem v oboru mikroekonomie.

Pomalu a s přestávkami pracoval na rozsáhlém díle The Pure Theory of Capital, které však při svém vydání v roce 1941 žádnou velkou „díru do světa“ neudělalo. Milton Friedman o této Hayekově knize dokonce řekl, že „se nedá číst“. Klíčovým přínosem Hayeka se stalo něco jiného – jeho práce o nezastupitelné roli cen v ekonomice, zejména Economics and Knowledge (1936) a hlavně The Use of Knowledge in Society (1945), které – zejména pro nás – při naší snaze pochopit důsledky pokusů o eliminaci cen (a o jejich manipulování) za komunismu byly zcela zásadní. Hayek však ustoupil ještě dále „vedle“, tedy mimo ekonomii, svou knihou The Road to Serfdom (1944), která se – jako pamflet proti totalitární společnosti – velmi rychle stala světovým bestsellerem.

Z neznámého profesora se stal slavný autor, ale ekonomická akademická sféra ho díky tomu na zbytek života fakticky odmítla. Hayek sám přiznal, že ho – zejména v Americe – „tato kniha profesionálně zcela zdiskreditovala“. (Keynes knihu v osobním dopise Hayekovi pochválil, ale trval na tom, že v „jeho“ Anglii státní intervencionismus k otroctví vést nemusí.) Diskreditace Hayeka byla tak veliká, že ho slavná University of Chicago neudělala profesorem na katedře ekonomie, ale pouze na katedře „společenských a morálních věd“.

Hayek mezitím – v zoufalství nad poválečným nástupem socialismu – založil Montpelerinskou společnost a začal psát obecnější společenskovědní texty, ale celá následující desetiletí byla „érou Keynese“ (kap. 15). Přesto nakonec, v roce 1974, dostal Hayek Nobelovu cenu za ekonomii.

Hayek se – spolu s Friedmanem a v politice s Gold­waterem, Reaganem a Thatcherovou – znovu dostal do centra diskusí až po roce 1970, v období stagflace, která vypadala jako definitivní popření Keynese. Definitivním nebylo. Do hry se znovu vrátil po krizi let 2008–2009.

Wapshott nesmírně zajímavě popisuje spousty detailů, dalších osobností a témat, ale výrazně nikomu nefandí. Na s. 285 cituje Friedmana (z roku 1966), že „v jednom ohledu jsme už dnes všichni keynesiánci, v druhém už keynesiáncem není nikdo“ a na s. 287 ho cituje znovu (z roku 2000), že „není sporu, kdo vyhrál intelektuální argument… Spornější je, kdo vyhrál argument praktický. Svět je dnes daleko socialističtější, než byl v roce 1947.“ Čili první vyhrál Hayek, druhé Keynes. Wapshott přesto končí tím, že „dva roky po Obamově stimulačním balíčku [keynesiánského typu, VK] není sebemenší důkaz, že byl tento balíček úspěšný“ (s. 283).

Kniha za přečtení stojí, jejích 382 stran se dá přečíst jedním dechem. Přinesla mi spoustu podnětů k dnešním diskusím.

Poznámky

1. Viz můj letošní projev o Hayekovi na University of Richmond, „Hayek and My life“, Conference on Friedrich von Hayek, Richmond, Virginia, USA, 12. dubna 2013, http://www.klaus.cz/clanky/3345.

2. Viz můj projev na smuteční mši na University of Chicago, „Remarks at Milton Friedman Memorial Service“, Rockefeller Chapel, Chicago, Illinois, USA, 29. ledna 2007, http://www.klaus.cz/clanky/133.

Text původně vyšel v časopise Kontexty 4/2013.

Kajane, ekonomové tomu říkají

Kajane, ekonomové tomu říkají štěkající miliardy .....
- Češi utratí za psy 2,5 - 3 mld/rok
- ca. 150 mld. utratí ročně za sázení ( jen Sazka )
- další emise státních dluhopisů vykoupená po 5 dnech ( 15 mld.)

To vše ukazuje, že jsme opravdu zchudlý stát a lidé jsou totálně zbídačeni...??!!

...pokoušeli jsme se

...pokoušeli jsme se dopátrat.....Kálenský je totální magor!!!
http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/za-co-si-vaclav-klaus-vyslouzil...

Jakoby tato "recenze"

Jakoby tato "recenze" vyjadřovala deziluzi pana Profesora nad osudem a "prohrou" von Hayeka v souboji s národohospodářským politikem a guru většinových akademických užitečných profesorů, Keynesem. Dav /veřejné mínění/ přece vždycky vyhrává, protože sleduje "většinové" cíle. I když jde o dav universitních vzdělanců a autorit - poddansky konformních vůči státu. V tomto smyslu von Hayek skutečně prohrál; nedokázal totiž svoje výsledky "prodat" politikům, ti mají vždycky utilitární soukromé zájmy. Státníků mezi nimi, kteří fungují ve vyšším zájmu, je nekonečně málo.
Já chápu tuto knihu jako oslavu von Hayeka a porážku Keynese - zvláště ve světle (nejen ekonomické, ale především morální) krize 2008 až dosud.

(ostatně - nostalgie pana Profesora je oprávněná - i on prohrál souboj s havlismem a užitečnou Většinou)

I Don’t Recommend Nicholas

I Don’t Recommend Nicholas Wapshott’s Keynes Hayek: The Clash that Defined Modern Economics
BY GREG RANSOM, ON DECEMBER 20TH, 2011
The first thing to say about this book is that much the most of it is a fantasy.

But there are bigger problems with the book that that.

Nicholas Wapshott grew up as a British journalist and his approach to truth and objectivity and getting the story right unfortunately reflects that worst of that dubious background. The ethic Wapshott brings to material is the ethic Mark Twain brought to the Western story — reality never gets in the way of the demands of the tale he is determined to tell.

But it’s even worse than that. The text is marred by all sorts of basic factual mistakes: John Bates Clark, we are told, was a German and a socialist; lecturers at the LSE who cut their teeth studying with British or German economists are described as “Hayek pupils”; Keynes is credited as the originator of econometrics; John Hicks is characterized as an unknown economist made famous by his work on Keynes; Thomas Wolfe’s “Me” Decade is transplanted from the 1970s to the 80s & 90s; GOP efforts to modestly slow the growth of Federal spending in the 1990s are described as “massive cuts” … these items are essentially picked at random — I could extend the list indefinitely.

And, irritatingly, a number of the footnotes and even short passages in the text read like a high school students cut and past borrowings straight out of Wikipedia. (I won’t embarrass the author by providing examples here, but anyone with a copy of the text can check for themselves, simply compare the short bios of important figures in the footnotes against what is written in Wikipedia.)

More later.

For now I leave you with this from economist Herbert Gintis’ Amazon review of the book:

“Read this for fun, dear reader, the same way you read People magazine. Don’t think you will get some deep insights in the the nature of modern political economy. You won’t.”

And this from another Amazon reviewer:

“I picked up this book in the hope that it would clarify the issues between the so-called Keynesians and the conservatives who frequently cite Hayek. Unfortunately, beyond a few oft-repeated cliches, there is no explanation in any detail of the similarities and differences between the apparently competing views. Technical terms are scattered throughout with little or no attempt to include the layman. We are told about sexual preferences, styles of dress, and the reactions of various groups to presentations, but the economic and philosophical content of this book is very weak. Who was the intended audience?”

- See more at: http://hayekcenter.org/?p=5167#sthash.8QomyQVl.dpuf

Tak jste se panáčkové

Tak jste se panáčkové vyblinkali a teď si zkuste tu knížku přečíst.

VK píše skromně o třech

VK píše skromně o třech velikánech ekonomie 20. století.....ale my tady na virtually, však víme mnoho i o tom čtvrtém......ano, je jím sám autor této recenze.

A závidí mu i Jů a Hele/bez

A závidí mu i Jů a Hele/bez prdele/...

ano, od toho má svého

ano, od toho má svého Plancheta.....tlačenkového Budhu Zemana!!!!
On se musí zabývat daleko větším úkolem . stmelením pravice....do května příštího roku moc času nezbývá..??!!

Navrhuji vrátit pana Havránka

Navrhuji vrátit pana Havránka a recenzi vrátit do archivu IVK/b/ Dejvic...

Občasníku, Vy to budete

Občasníku, Vy to budete vědět. Pročpak sem paní D. nadává pana Havránka? Dík za ev. info.

Prý příliš provokoval

Prý příliš provokoval obšourníka, Kocourka a Peteho. O Vás nebyla řeč.

Pan Havránek se odmlčel sám,

Pan Havránek se odmlčel sám, páč nesouhlasil se skladbou článků, jak jsou vkládány p.Dědečkovou, event. redakcí.

Myslíte, že odešel, aby tu

Myslíte, že odešel, aby tu skladbu zlepšil? ;-)

Vyrozuměl jsem z toho, že se

Vyrozuměl jsem z toho, že se jednoduše nasral.

Škoda...

Škoda...

No a co s tím dál? Co nám

No a co s tím dál? Co nám toto filozofické teoretické poznání přináší.? Znám jediného znalce kompostovky snad dokonce v celé Evropě, který se účastnil prvních osobních voleb v životě do českého Senátu a vyhořel jak papír. Neuplatnil nastudované filozofické úvahy a teorie, či uplatnil a na voliče neměly vliv?

Správně uplatněná kompostovka

Správně uplatněná kompostovka překoná vše, i rudý obvod. Někde jste udělal chybu a nebo opravdu, ale opravdu kompostovka v praxi je totálně nevyužitelná, takže se jeden diví, proč tu s ní stále do zblbnutí opruzujete.

Mils říká, že jste na zem

Mils říká, že jste na zem spadlý kominík z největšího komína v ČR. A ten Vás moc dobře zná!
Už nevíte roupama co by? Asi jste zapomněl, že příští měsíc se na Vás přijede "podívat" jom!!

To jste tomu dali! Zase se

To jste tomu dali! Zase se tady začali pošťuchovat giganti :-)

Tojste tomu dali: Jurase jste

Tojste tomu dali:
Jurase jste mezi sebe
nekooptovali!

vlastní tvorba nebo cintát?

vlastní tvorba nebo cintát? Abych věděl, jestli pochválit veršotepeckou zručnost nebo paměť :-)

 

 

Ano, i Kajan, chovanec ústavu

Ano, i Kajan, chovanec ústavu pro choromyslné, by mohl.

Cizopasníku Kajane, mé názory

Cizopasníku Kajane, mé názory jsou ty, že každý by se měl o sebe postarat sám. Na druhém místě by měla pomoci rodina a až v nezbytných případech stát.

Kajane, vy tlučhubo svazarmovsko-komoušská, vždy jsem se o sebe a svou rodinu dovedl postara sámt, státu jen platím vyoké daně jak přímé, tak nepřímé. Platím i na Vás, vy jedno netáhlo, přes dvacet se jen flákáte jako prvotřídní nicnedělák. Jenom denně agitujete, jakej jste pravičák, ale jste obyčejnej vyžírka, jako většina odeesáckých darmožroutů.

Ještě by bylo dobré, když už kálíte svá hovna na tento pravicový server, abyste citoval alespoň nějaký můj marxistricko-leninský názor. Protože nemůžete, uchylujete se jen k obecným floskulím typu "soudě podle vašich názorů", což jen dokazuje vaší ubohost a argumentační prázdnotu.

Jak to řekl Cibulka? "Kajane, ty jseš ale prase !"

milsi, zaujal mě váš výkřik,

milsi, zaujal mě váš výkřik, že platíte (vyoké !) nepřímé daně....(sic)
Mohl byste pojednat, jak to děláte???
Také bych chtěl státu nějak přispět, ale nevím, jak na to....krom DPH, a spotřební v benzinu a cigaretách jsem zatím na nic nepřišel!!! Prosím poraďte......

Já to věděl. Takže jako vždy,

Já to věděl. Takže jako vždy, nic konkrétního o názorech. Ty vaše jsou však jako vždy sockomoušské. Např. v debatě o kouření jste se projevil jako čistokrevný komouš.

Příživníku !

Kajan to tak určil Největší

Kajan to tak určil
Největší komouš Čurčil

Trocha poezie, truhlante.

Trocha poezie, truhlante.

Pokud to není v Hayekovi,

Pokud to není v Hayekovi, nečti to, Kajane. Ukousneš ze stromu poznání a vykopnou tě z ráje. Rovněž by si zkazils kádrový profil absolutního kajana.

Koupím si Hayekovu kajanskou

Koupím si Hayekovu kajanskou bibli svatou. Fakt, ale na hedvábným papíře. Budu si s ní vytírat prdel, Kajane.

S výjimkou hry Lemmings

S výjimkou hry Lemmings

Ani slovíčko o SŘLI....jak

Ani slovíčko o SŘLI....jak tohle mohl autor opomenout....

No právě, zda se, že autor

No právě, zda se, že autor (ale ani recenzent) s vrbenskými myslitelem nekonzultovali. Dostali by z něj směrodatný impuls, recenzent v pořadí již druhý. Škoda propasené příležitosti.

Jsem přesvědčen, že Wapshotta

Jsem přesvědčen, že Wapshotta inspirovaly - www.klaus.cz./clanky, zejména ten smuteční...Ahoj Tesáku.
Kajane, už máte rozečteno a autor zase něco poplet?

vidím Klausův článek a 1

vidím Klausův článek a 1 komentář. Že on to bude občasník ? A taky , že jo... A co Mateřídoušku, už jste si dnes přečet.?

___________________________________________________________________________________