Evropa se v současné době potýká s řadou problémů. Jedním z nejzávažnějších je rostoucí míra nezaměstnanosti, a to zejména mezi mladými lidmi. Nejvíce se tato skutečnost projevuje mezi státy jižní Evropy. V Portugalsku a Itálii dosahuje míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi 30% a ve Španělsku pak dokonce 50%. Naopak relativně nízká míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi je v Rakousku, Nizozemsku či Německu. V Německu je nezaměstnanost mezi mladými pouhých 7,8% a zároveň i celková nezaměstnanost je zde nejnižší za posledních 20 let.

V České republice došlo v současnosti, díky sezonním pracím, k mírnému poklesu nezaměstnanosti na 8,2%. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je nezaměstnanost v České republice relativně nízká a to i v době krizí ovlivněnou ekonomikou a stále poměrně málo flexibilním trhem práce. Nebezpečí vysoké míry nezaměstnanosti mezi mladými lidmi však hrozí i České republice, kde dosahuje téměř 20%.

Nezaměstnanost mezi mladými lidmi je v Evropě nejvyšší od roku 1980. Mladí lidé řeší nezaměstnanost tím, že raději studují, než by se potýkali s nezaměstnaností na trhu práce. Je tedy třeba se podrobněji podívat na systém vzdělávání a více propojit studium s praxí v konkrétním podniku. Právě prostřednictvím systému duálního vzdělávání, který propojuje školy s podnikovou praxí, Německo úspěšně bojuje s nezaměstnaností mezi mladými lidmi. Po větším propojení škol s podnikovou praxí dlouhodobě volají i české firmy. Systém duálního vzdělávání poskytne firmám ideální možnost vyškolit si své budoucí zaměstnance během studia s nižšími náklady. Tento přístup se jeví jako ideální v době, kdy firmy škrtají a méně investují do svých zaměstnanců. Vždyť právě kvalitní a zkušení zaměstnanci jsou základem úspěchu každé firmy.

Vedle investic do zaměstnanců je nezbytné podpořit i pohyb pracovní síly. K pohybu kapitálu mezi firmami či státy dochází rychle a nepřetržitě. Tento tlak po rychlosti a pružnosti je vyvíjen i na práci. Pracovní síla je však specifickým výrobním faktorem. Nikdy nebude schopna reagovat tak pružně a rychle jako kapitál. Přesto je třeba alespoň trochu potlačit nechuť Evropanů stěhovat se za prací, alespoň v rámci jednotlivých národních států. Zde se nachází příležitost právě pro mladé Evropany, kteří jsou aktivnější a flexibilnější než předchozí generace.  

Mladé lidi je třeba nasměrovat do nových a perspektivních odvětví. Nastupující pracovní síla bude muset do budoucna počítat s vysokou mírou konkurence a častější nutností rekvalifikace.  Identifikovat se s prací tak bude pro nastupující generaci mnohem obtížnější. Spolu s měnícím se světem kolem nás je však přirozené, že určitých změn doznává i pracovní trh.

Evropa  jako kontinent stárne. K dispozici je tak stále méně práceschopného obyvatelstva. Zároveň však není pro aktivní mladé práceschopné lidi dostatek pracovních míst. Bude-li tento trend pokračovat, tak brzy v Evropě nebude pracovat opravdu nikdo.  Přitom základem stability jakéhokoli systému je stabilní trh práce. Pouze kvalitní a zkušená pracovní síla v expedujících a perspektivních odvětvích nám může zajistit trvale udržitelnou budoucnost.