Tak nám zruší poplatky ve zdravotnictví. Prý jsou sociálně neúnosné. Z poplatků už vycouvala i TOP09 a jediná strana, která by je v určité podobě zachovala, je ODS.  

Neplacení poplatků podle představ komunistů i socialistů však bude znamenat výpadek příjmů zdravotnických zařízení až o 6 miliard korun ročně. Z jakých prostředků bude tento výpadek hrazen, levice neprozradí. Vlastně nepřímo ano. Buď se zvýší zdravotní pojištění (samozřejmě ta část, kterou hradí zaměstnavatel!) nebo se budou hledat jiné cesty přesunů mezi položkami rozpočtu. Vážně se navrhuje zvýšení plateb zdravotního pojištění za pojištěnce státu. Ale to není nic jiného, že na tyto prostředky vezme stát tím, že zvýší daně (plány komunistů a socialistů jsou naprosto jasné) nebo o tuto část zvýší vláda deficit státního rozpočtu. Tak to prostě je.

Jasně se tak ukazuje, že volby jsou živnou půdou pro korumpování voličů ve velkém. Říká se tomu eufemisticky „předvolební sliby“ a není to nic jiného než další a další slibování něčeho, na co česká ekonomika nemá. Že těmi největšími  slibovači jsou komunisté a v těsném závěsu za nimi socialisté, není se co divit.  Ale dobře nakročeno v rozdávání slibů mají i strany tak zvaně „nové“ či staronové, jako zelení a lidovci.

Sečteno a podtrženo -  účet za zrušení poplatků zaplatí s největší pravděpodobností firmy, a to tím, že se zvýší ta část zdravotního pojištění, kterou za své zaměstnance platí zaměstnavatel. Tím samozřejmě stoupnou náklady práce a firmy budou velmi vážit, zda přijmou či nepřijmou nové zaměstnance a hlavně, jaký novému zaměstnanci dají nástupní plat.  Na nějaké velké zvyšování mezd v soukromém sektoru to nevypadá a soukromý sektor tak nebude schopen řešit pro politické strany tak důležitý parametr jako nezaměstnanost.  Takže přijme nějakých sto padesát tisíc lidí sektor státní?  Bojím se to fakt domyslet. Ale jedna zkušenost s vládou ČSSD tu již byla. Byl to Vladimír Špidla, který sliboval snížení zaměstnanců ve státním sektoru.  Ten slib nesplnil, a když byl na to v Senátu tázán, pravil, že by propuštění zaměstnanci státní správy skončili na úřadech práce (to bylo v době ekonomického růstu!) a on tím, že je nepropustí vlastně „šetří peníze státního rozpočtu v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí na prostředky pro výplatu dávek v nezaměstnanosti“.

Faktem je, že zaměstnanost ve státním sektoru klesla výrazně teprve po nástupu pravice. Nyní, po letech šetření ve  státním sektoru plánuje už současný ministr financí Fischer v demisi zvýšení mezd státních zaměstnanců o 2%. To je samozřejmě pořádný zásah do státního rozpočtu, a tudíž je to další akce, po níž zůstanou ve státním rozpočtu jenom další dluhy. Ale nevolte je, ty zemanovce, když nám přidají. A to ještě neřekly své poslední slovo ČSSD a KSČM. Ty půjdou možná na tři nebo čtyři procenta, neboť, jak pravil klasik Vladimír Špidla, „zdroje jsou“.

Těch šest miliard dá schopný levicový ministr financí (ať už se bude jmenovat Mládek nebo Dolejš) do kupy levou zadní. A když na to přijde, maastrichtská kritéria deficitu státního rozpočtu pod 3% HDP také nejsou žádné tabu, zcela jistě pro komunisty.

Pokud máte obavu, a zcela oprávněnou, že to naši levičáci chtějí našim dětem a vnukům pořádně „osolit“ – protože dluhy se přes všechno, co komunisté a socialisté říkají – platit musí a budou, pak je jednoduše nevolte.  Pokud nás bude u voleb alespoň 51%, jejich rozhazovačné sliby neprojdou.

www.janbarton.cz