Boj proti svobodě volby, podporovaný nesmyslnými a vágními argumenty, nabírá na obrátkách. Pocit Ministerstva zdravotnictví České republiky, že by nám – daňovým poplatníkům – mělo být s blížícími se volbami o zas trochu víc užitečné, je tím nejhorším, co se nám mohlo stát. V souvislosti se zákonem je hojně citován průzkum agentury Ipsos. Její materiál lze označit za cokoliv, jen ne za objektivní analýzu… Viz provokativní titulek tohoto článku, který vychází ze stejných dat jako závěry výzkumné zprávy Ipsos.
Příkazy majitelům restaurací, co mohou ve svém podniku dovolit a co ne (kouření), šikanování majitelů restaurací za to, že si rodiče nedokážou ohlídat vlastní nezletilé ratolesti a umožňují jim trávit volný čas v hospodách, absurdní cenová regulace... To je ve zkratce návrh zákona o ochraně před škodami působenými návykovými látkami, který se po vnějším připomínkovém řízení dostane v červnu letošního roku na stůl vládě. Pokud vše půjde „hladce“ a resort spravovaný TOPkou normu protlačí, vejde v účinnost od ledna 2014.
Nebudu se znovu (po kolikáté už?) pouštět do vysvětlování, jak je to skutečně s právy kuřáků, nekuřáků, majitelů restaurací a legitimitou státních zásahů v tak zvaném veřejném zájmu. Jen bych opakoval to, co skvěle vyložili moji kolegové v TÉTO STUDII. Nebudu se věnovat ani naivitě (mírně řečeno) přesvědčení, že milionové pokuty pro majitele restaurací ochrání nezletilce před alkoholem (pokud vás zajímá, vysvětlení je ZDE). Zaměřím se na jinou věc – materiál, kterým se autoři a podporovatelé zákona zaklínají.
Průzkum
Dle zastánců zákazu kouření v restauracích je tato regulace v zájmu veřejnosti. Veřejnost zákaz chce, my (politici) to musíme udělat. 78 % obyvatel je proti kouření v restauracích. Atd. Toť argumentace, jejíž základ má společného jmenovatele – výsledky průzkumu agentury Ipsos z května roku 2012.
Doporučil bych všem, aby si přečetli více než nadpis výzkumné zprávy, případně více než výtah zaslaný do tiskových agentur. Ideálně celý materiál! Jakmile totiž někdo někde argumentuje objektivním průzkumem veřejného mínění, měli bychom být stejně ostražití jako senior, když ve schránce nalezne pozvánku na prezentaci spotřebního zboží s obědem zdarma a zabijačkovou výslužkou návdavkem! Přesně toto je ten případ.
Vzorek dat
Autoři by se nemohli živit psaním detektivek: Od prvního řádku materiálu Ipsos je totiž jasné, kdo je vrah.
Průzkum agentury Ipsos, cit.: „byl proveden na nezvykle velkém počtu 8488 respondentů, a je proto mimořádně reprezentativní pro populaci ČR“. Odvážné konstatování hned v prvním odstavci. Vzorek dat je vždy menší než populace, to je samozřejmé, nicméně je nutné si uvědomit omezení v aplikaci výsledků vzorku na celou populaci. Ač větší než u jiných anket, i v tomto případě vzorek dat činí méně než jednu desetinu procenta obyvatel České republiky. Jak byl vybírán? Kdo jej tvořil? Jak si představit osobní dotazování pracovníky agentury? Byli oslovováni lidé na ulici? Podle jakého klíče? A kde? V poledne v parku u dětského hřiště? Večer v centru města před diskotékou? Jaké procento vzorku je z jakého regionu ČR? Nevíme. Pod větou „Výzkum byl plně reprezentativní pro populaci ČR starší 18 let.“ si lze totiž představit cokoliv.
Věda jménem statistika je možná nuda, ale nabízí vyčerpávající způsob, jak určit spolehlivost měření užitím náhodných vzorků. Jakoukoliv zmínku o rizicích interpretace v textu postrádám.
Klíčová otázka č. 1 - „Vadí Vám kouření v hospodě, restauraci, kavárně a baru?“
To se ukáže jako klíčová věc při hodnocení otázky „Vadí Vám kouření v hospodě, restauraci, kavárně a baru?“, která je alfou a omegou celého průzkumu. Závěr vypadá neprůstřelně: „Více než polovině Čechů vadí kouření v restauraci“ vyplývá z výsledků. Jenže…
Ona polovina je tvořena součtem odpovědi VELMI VADÍ (29 % respondentů) a SPÍŠE VADÍ (23 % respondentů). Pokud by průzkum zpracovával jiný autor, napsal by třeba „Bomba: Navzdory mediálnímu tažení kouření v restauracích nevadí téměř polovině populace“ nebo „Jsme liberální společnost, kouření v restauracích velmi vadí jen necelé třetině obyvatel“. Pokud by průzkum interpretoval objektivní autor, napsal by k výsledkům následující: VELMI VADÍ 29 %, SPÍŠE VADÍ 23 %, SPÍŠE NEVADÍ 22 %, VŮBEC NEVADÍ 25 %. Nic víc, nic míň.
Mimochodem, počítáte správně. Ona „více než polovina“ činí přesně 52 %. Zbytek logicky činí 48 %. Rozdíl pouhé čtyři procentní body. Kdyby průměrný student prvního semestru vysokoškolské statistiky dostal u zkoušky otázku, zda by na následujícím výsledku průzkumu postavil tak dramatickou legislativní změnu, asi by se „obtížnosti“ otázky zasmál – jeho interpretace, a tudíž i odpověď, by byla správná; diametrálně odlišná od odpovědi autorů výzkumné zprávy Ipsos.
Klíčová otázka č. 2 – „Vyjádřete svůj postoj k zákazu kouření v restauracích?“
Další zajímavost, která se objevila v agenturní zprávě, a tudíž ji bez ověření převzala všechna česká média (čest případným výjimkám, o kterých nevím), je následující tvrzení: „78 % lidí je pro zákaz kouření v restauracích“. Jasné a výstižné, lidi mají rádi zkratku. Otázka zněla také jednoduše: Vyjádřete svůj postoj k zákazu kouření v restauracích? Jenže… Je zde opět několik nejasností.
První je ta, že zatímco v předchozí otázce se autoři ptali na hospody, restaurace, kavárny a bary, v této otázce se z mně neznámého důvodu ptají pouze na restaurace. Pokud by se i v druhé otázce ptali na všechny typy zařízení (Vyjádřete svůj postoj k zákazu kouření v restauracích a HOSPODÁCH a BARECH a KAVÁRNÁCH), výsledky plynoucí z odpovědí by mohly být jiné. Zákaz kouřené v restauraci? Ok. Zákaz kouření v restauraci, hospodě, baru a kavárně? V restauraci ok, ale proč v baru nebo kavárně? Ač nekuřák, cítím mezi typy zařízení dramatický rozdíl. Co vy?
Ještě horší je pohled na data, tj. skutečné odpovědi na otázku: ROZHODNĚ BYCH TO (zákaz) UVÍTAL/A 28 %; SPÍŠE BYCH TO UVÍTAL/A 51 %, SPÍŠE BYCH TO NEUVÍTAL/A 10 %; ROZHODNĚ BYCH BYL/A PROTI 12 %. Ano, čtete správně… Oněch 78 % je opět tvořeno součtem rozhodných a rozhodnutých kritiků, kterých je však jen 28 procent, a pak „měkkými“ odpověďmi respondentů ze středu škály (spíše ano), těch je 51 procent.
Tak tvrdý závěr NIKDY nelze stavět na 51 procentech odpovědí tzv. měkkého středu (tedy neutrálnější odpovědi "spíše ano" nebo "spíše ne"). Jistě, je pochopitelné, že titulek „Zákaz kouření v restauracích rozhodně podporuje jen něco málo přes čtvrtinu obyvatel ČR“ není tak sexy…
Absurdity…
Podobnou analýzu napravující naprosté selhání při práci s daty, které lze familiérně označit jako „přání otcem myšlenky“, bychom mohli dělat u každé otázky průzkumu. A byla by to zábava. Všeho moc škodí, proto vybírám „pouze“ absurdní pasáže z kategorie „ČEHO SE VYVAROVAT, CHCETE-LI PŮSOBIT OBJEKTIVNĚ“. Bez důkazů a ověřitelných výpočtů se jedná o pouhá kouzla a čáry se slovy, která mají nepozornému čtenáři vnuknout myšlenku autorů:
- „Velmi působivým dodatečným zjištěním pro všechny, kteří chtějí být úspěšní, je skutečnost, že ve skupinách s nejvyššími příjmy – mezi vrcholovými manažery, řediteli a vysokoškolsky vzdělanými odborníky je jen velmi malé procento kuřáků (cca 6 %).“
- „61 % Čechů se domnívá, že kuřáci omezují svobodu nekuřáků, opět se tak vyjádřilo více žen než mužů. Nekuřáci tolerují kouření jen ze zvyku a také proto, že jim nic jiného nezbývá.“
- „Po započtení výrazného nárůstu návštěv restaurací u nekuřáků v případě zavedení zákazu kouření a analýzou důležitosti motivátorů pro návštěvu restaurací pro kuřáky, kde kouření je zcela okrajové a doplňkové, jsme došli k predikci, že po zavedení zákazu kouření lze očekávat 3–6% nárůst návštěv v restauracích.“
- „I u nás lze po zavedení zákazu kouření očekávat v prvních zhruba třech měsících drobný, zhruba tříprocentní pokles tržeb v restauracích, kavárnách a barech, který bude velmi brzy vystřídán růstem tržeb. Tento jev bude způsoben dočasným odlivem kuřáků, a také nekuřákům bude nějakou dobu trvat, než si zvyknou, že se v restauracích nekouří.“
- „Dobrou zprávou pro majitele restaurací, kaváren a barů je, že mohou počítat s nárůstem obratů. Pro celý trh restaurací by zákaz kouření mohl v tržbách přinést až 6 miliard Kč. Tyto propočty vycházejí z údajů Českého statistického úřadu. Je pravděpodobné, že tato částka bude vyšší, protože v tomto segmentu je i velké množství nepřiznaných příjmů.“
- "Česká republika je v podstatě již jednou z posledních zemí v Evropě, která nemá omezeno kouření v restauracích. Zákaz kouření v restauracích nepřekvapí v zemích jako je Anglie, Francie nebo Německo, ale je nutné upozornit, že je běžný také v zemích, jako je Řecko nebo Turecko." Poznámka: Řecko má také skvělé atributy fiskální politiky, je to dobrý vzor.
ZÁVĚR
Často bývá kritizováno, že návrhy tuzemských zákonodárců nejsou podložené tvrdými daty. Že jsou výsledkem práce lobbyistických skupin, nebo jsou, chcete-li, vycucané z prstu. Pokud ovšem mají být jako podpůrné materiály používány studie, analýzy a průzkumy stejné kvality, jako je výše uvedená, bude snad lepší, když se zákonodárci opět při tvorbě a přijímání zákonů spolehnou na svůj vlastní úsudek. Horší to být nemůže…
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka autora:
Opakovaně jsem byl dotazován, proč neustále kritizuji návrh zákona o ochraně před škodami působenými návykovými látkami a zda jsem placen tabákovou lobby? vysvětlení svého postoje proto uvádím rovnou zde:
S tabákovou firmou nespolupracuji já ani Liberální institut; finanční ani jiný příspěvek jsem od žádné takové firmy nedostal. Své názory utvářím a články píši ze svého přesvědčení, založeném na klasických hodnotách „free to choose“, „Laissez faire, laissez passer“ a „rule of law“; nikoliv účelově za peníze.
Nejde mi o prosazování kouření nebo užívání alkoholu jako bohulibých aktivit. Nechci zlevňovat cigarety ani alkohol, nechci ospravedlňovat jejich konzumaci, nechci je rozdávat dětem, abych zvýšil obrat tabákových nebo alkoholových producentů. Nevím, jestli zákaz kouření v restauracích bude pro tabákové firmy prodělečný (bude se kouřit méně?), nebo výdělečný (když už jde někdo na cigaretu, vykouří dvě cigarety místo jedné?), a – upřímně – ani mě to nezajímá. Kouření i pití alkoholu má samozřejmě negativní důsledky na lidské zdraví. Normální je nekouřit a nepít alkohol. To ví každý, i já.
Mně vadí úplně jiná věc. A sice že si úředníci a politici plodící byrokratickou šikanu bohorovně myslí, že dokážou svými zákazy a příkazy "přebít" užitkové funkce jednotlivců. To není a nikdy nebude možné! S užitky plynoucími z uspokojování potřeb, chtíčů a chutí jednotlivých obyvatel nemůžete hrát legislativní válku. Nebo můžete, ale vždy pro vás skončí fiaskem. Třeba tak, že se tito jednotlivci budou přesouvat mimo restaurace (parky, domácnosti...), nebo přímo do šedé ekonomiky, v níž dochází k daňovým únikům a spotřebě neregulovaných (nekvalitních) statků (pančovaný alkohol, pašované cigarety, atd.). Platí jednoduchá rovnice: Čím více příkazů a zákazů, tím větší motivace pro obě strany trhu přesouvat se mimo zorné pole regulátora. Z pohledu ekonomie jde naprosto racionální a přirozené chování.
___________________________________________________________________________________
A on nekdo nekomu zakazuje se
A on nekdo nekomu zakazuje se ozrat, prezrat, nehejbat se a nebo se zhulit ?
Rozdil je jen v tom, ze ty prvni tri cinnosti delate jen sobe, tu ctvrtou z povahy veci i tem kolem.
Je to jako kdybyste si dal spek a bechera (vase vec) a pak jeste tim spekem druheho umastil a becherem polil (uz i vec toho druheho).
P.S. nez zase nekdo neco podsune: Proti soukromym podnikum deklarovanym vyslovne jako kuracke nic nemam. Mluvime o vsech ostatnich pripadech, kdy na verejnosti prichazi kurak do styku s normalnimi lidmi (slovo nekurak je absurdni uz samo o sobe, asi jako heterosexual)
Zdá se, že stát stále ještě
Zdá se, že stát stále ještě tak trochu toleruje soukromí, takže provozovatelé hospod své podniky přemalovávají na privátní kluby. Tím zabíjejí nejméně dvě mouchy, neboť vyřeší nejen problém ochrany "slabších" nekuřáků, ale i problém se vstupem žíznivých nepřizpůsobivých. ////
I já jsem pro pravidla, ale v případě hospody soudím, že tato pravidla by měl primárně stanovovat majitel. Samozřejmě, že nebude klamat zákazníky a svůj podnik řádně označí jako kuřácký. Ale pak by také žádný nekuřák neměl klamat hospodského tím, že mu do kuřácké hospody vleze a pak si stěžuje. Jednou jseš nekuřák, tak pěkně zůstaň venku a dýchej si ten SVÚJ čistý vzduch. ////
Paní Verča vymyslela skvostnou věc, to s tím klamáním spotřebitele. Chtělo by to založit policejní útvar, který tohle bude sledovat a pachatele odchytávat. Začít by mohli politikama. Sliboval jsi nezvyšovat daně? Klameš spotřebitele - hybaj do chládku, Nečasi! ////
Tu analogii nemáte dobře.
Tu analogii nemáte dobře. Dobráčci by zakázali tu koninu prodávat, když se s ní někde šidí.
Seděli jsme na zahrádce, dva
Seděli jsme na zahrádce, dva kamarádi na pivu, před každým z nás ležela krabička cigaret a zapalovač. Přišly dvě paní, jestli si můžou přisednout. Dovolili jsme jim to. Přisedly si a po chvilce, když jsme si s kamarádem zapálili, začaly špačkovat, jak jsou ti kuřáci bezvohlední! Neposlala byste je do prdele? :-)
Je pěkné vyžadovat slušnost od kuřáků, ale uvědomte si, jak hnusní bývají lidi obecně. Takový militantní nesnášenlivý nekuřák nelituje námahy, aby se k člověku dostal a mohl si na něm něco dokazovat.
Problém vesnických hospod a jejich provozovatelů - myslím, že se jedná o klasický vztah zákazníka a prodejce. Pokud budete vyžadovat, aby hospoda byla nekuřácká, určitě bude mít Váš hlas větší váhu, když tam budete každý den chodit na šest rumů než když si tam jednou za rok na výletě dáte šálek čaje. Hospodský přirozeně vychází vstříc těm, kteří mu tam víc utrácí.
Klapka, Smutna prihoda z
Klapka, Smutna prihoda z koureni po ctvrrrrrte... :-)
No jo, tak jsme u toho. Takže
No jo, tak jsme u toho. Takže Vy očekáváte, že jakmile někam vstoupíte, ostatní se okamžitě přizpůsobí Vašim požadavkům. Mě připadá přirozenější, že když někam chci (sednout k cizímu stolu nebo vlézt do cizí hospody), měl bych naopak já akceptovat pravidla, jaká tam panují. Když tam například bude z televize hrát hlasitě stanice Šlágr TV, mám na výběr ze dvou možností. Buď do té hospody chci natolik, že to přetrpím, nebo do ní nejdu. Nemůžu ale požadovat, aby ty hrůzy ztlumili, protože tam mají mě a já si nechcu zkazit sluch.
O kouření nebo nekouření v
O kouření nebo nekouření v tomto případě ani tolik nejde. Ale o tu slušnost, o které jste mluvíte jinde. Když si sedáte ke stolu ke kuřákům, musíte počítat s tím, že budou kouřit. Jinak máte volbu sednout si jinam, případně úplně odejít. Zatím na mě působíte jako netolerantní agresivní primadona, která očekává, že kamkoli vejde, všichni budou skákat podle toho, jak ona pískne. A až se budete chtít posadit k mému stolu, počítejte s tím, že je obsazeno. Beztak používáte nějakou voňavku nebo parfém a to je mi hodně nepříjemné - když se to přežene, tak až k zblití.
Je vidět, že se máme až móóc
Je vidět, že se máme až móóc dobře, kdybyste musela se štoudví 10 km pro vodu, jako soudružky v Bangladéši, tak byste na vysedávání v hospodách neměla čas a spor kuřák - nekuřák, by ustoupil do pozadí-nebo vstoupil.
Nechci se pouštět do
Nechci se pouštět do zbytečných debat, ale "slušný člověk neví, jak se má chovat a proto potřebuje zákony"?
V poho..
V poho..
Představa, že v jediné
Představa, že v jediné hospodě na vsi štamgasti okamžitě típnou cigára a vyvětrají, jakmile se dovnitř přijde schovat před deštěm nějaký lufťák, to je vynikající drastická ilustrace práva nekuřáků na čerstvý vzduch. Ač nekuřák, musím na to reagovat: nasrat! ////
Doveďme tuto ilustraci dále. Co když nekuřácké výletníky zastihne déšť poblíž prasečáku? Bude majitel muset hbitě vyhnat čuníky, odstranit kejdu (ze širokého okolí) a vybílit lokál? A co válcovna či jiný hodně hlučný provoz? Bude třeba kvůli vzácné návštěvě zastavit stroje? ////
No jo. Projevil jste se ve
No jo. Projevil jste se ve své socialistické nahotě. Proč by neměl majitel restaurace určovat, jestli se mu tam bude kouřit nebo ne? Proč to má být ve všech restauracích zakázáno?
Podsunout a nasledne
Podsunout a nasledne rozcupovat, stara znama metoda.
Ve vsech ne, at klidne existuji specialne jako "kurarny" deklarovane podniky, knajpy, kurarny a zarizeni vseho druhu.
Nesouhlasím s vámi, centrální
Nesouhlasím s vámi, centrální zákazy a příkazy jsou, podle mne, nepřípustným vměšováním do soukromého práva vlastníků podobných zařízeních. Nikde neexistuje zákaz ( a ani nemůže ) investovat a stavět zařízení, kde by se zkrátka nekouřilo vůbec.
Zákaz kouření beru jako cestu dobra, končící zlem. Nikdo nenutí nekuřáky navštěvovat podniky, kde se kouří...... a mimochodem, kouření je staré jako lidstvo samo...
Zároveň vás upozorňuji, abych nebyl zbytečně obviňován, že restaurační zařízení navštěvuji jen sporadicky, a jako slabý kuřák si vybírám ty, kde se v době oběda nekouří..... je to jen a jen můj výběr, ne státního ouřady, kterého si, bohužel, až bohatě platím ze svých daní.
Zpíváte v každém příspěvku
Zpíváte v každém příspěvku jinou písničku, popleto.
Nevnímá a nechápe nejen to,
Nevnímá a nechápe nejen to, co píší jiní, ale ani to, co sem nacintá on sám. To jste si dosud nevšimnul? ////
Ale všimnul. A doufám, že si
Ale všimnul. A doufám, že si jednou všimne i superguru megakajan.
Souhlas. Reci o svobode jsou
Souhlas. Reci o svobode jsou v totmot pripade "falesne".
Normalni slusnost a vychova by mela kuraky vest automaticky k tomu, aby nikdy nevyfukovali svuj smrad, kour a skodliviny do tvare nikomu, kdo si to nepreje a koho se pred tim nedovolili. Pokud si kuraci navykli, ze toto delat nemusi, a berou sve vyfukovani toho vseho druhym pod nos jako sve "pravo", pak je jim nutno pripomenout, ze zadne takove pravo neexistuje.
Jinak jsem se musel smat tomu, jak autor clanku licil, jak to "skončí fiaskem. Třeba tak, že se tito jednotlivci budou přesouvat mimo restaurace (parky, domácnosti...)".
Nejak nevim, kde autor vidi to fiasko, proti kurakovi kouricimu doma nebo ve volne prirode nikdo nic nenamita, tak at se zhuli treba do nemoty. Ale sami, ostatni at do toho netahaji.
Opět jste navodil extrém -
Opět jste navodil extrém - foukání kouře někomu do tváře, jako základní důsledek kouření. Přece tam, kde nedochází k újmě jedné skupiny a majitel objektu si stanoví svá pravidla, nejde o žádné porušení práva. Protože jste ještě před rokem kouřil a nyní jste extrémním bojovníkem proti jako milovník svobod Boris, bude zde platit zřejmě známé úsloví "poturčenec horší Turka." Když nekouřím já, třeba ze zdravotních pohnutek, tak nechť nekouří nikdo, ani ten, co zdravotní problémy nemá.
To jste se asi přehlédl.
To jste se asi přehlédl. Jediný, kdo v této diskusi napsal, že byl kuřákem, jsem já. A žádný hysterický militantní antikuřák se ze mě nestal - být v přítomnosti kuřáků mi nevadí. Taky vím, že kouření není zdaleka tak škodlivé jako výfukové zplodiny aut. Nejškodlivější na pasivním kouření je pro nekuřáky jejich vlastní psychika - agresivní klamavá protikuřácká kampaň ve spojení se vztekáním a pesimističtější psychikou, dokáže nějakou hnusnou chorobu účinně vsugerovat. Případně těm nejhorším vzteklounům praskne žilka.
S konzervou je to těžký takhle bájí furt. Včera abolice osvobodila lidi, kteří byli osm let ve vazbě, dneska zase kuřáci schválně foukají kouř do ksichtu...
Opravdu jsem to popletl, když
Opravdu jsem to popletl, když ze zkušenosti vím, že největšími bojovníky za úplný zákaz kouření jsou bývalí kuřáci. Když ne Konserva, tak tedy Kajan.
Jediny kdo tady baji jste vy,
Jediny kdo tady baji jste vy, ted jste mi treba pribajil sluvko "schvalne", aby se me vam lip pomlouvalo a vubec lehceji "argumentovalo".
A nechovejte se jako hasteriva zenska, ktera nez by argumentovala primo a hned na miste (to by ale musela nejake argumemnty mit), pak dodatecne vytahuje udajne minule vyroky (nalezite upravene) z nejake drivejsi a jine debaty - mozna spolehate na to, ze ta minula debata uz tady neni na ocich.
Mozna vic ctete co pisu a co
Mozna vic ctete co pisu a co ne:
1) Majitel deklarovane kurarny at si stanovi co chche, to mi nevadi. (psal jsme vyslovne dvakrat)
2) Jde o situace na verejnosti, kde kurak fouka svuj kour na druhe, proti jejich vuli, tam kde kouri sam a nikoho neobtezuje to nikdo neresi.
2) Pred rokem ani nikdy pred tim jsem nekouril a nejsem odnauceny kurak, tedy pada i vas poturcenec a vse co z toho vyvozujete, nevim, jak jste na to prisel.
To je základ - obyčejná
To je základ - obyčejná lidská slušnost. A týká se to nejenom kouření - člověk by se měl chovat tak, aby ostatní neobtěžoval. Řešením nejsou zákazy, ale výchova. Když jsem kouřil (už je to bezmála rok, co jsem přestal), tak jsem se snažil být ohleduplný a neřídil jsm se ani tak zákazy, jako spíš momentální situací. Když někde byli lidé, šel jsem raději do ústraní, i když se na tom místě kouřit smělo. Naopak v noci, když jsem tam stál sám, jsem si zapálil třeba i na zastávce, přestože je to přísně zakázáno.
Ohledně socialistických zákazů všeho možného jsem svůj názor psal jinde.
Tyhlety osobni kurakovy
Tyhlety osobni kurakovy pribehy z nataceni jsou hezke, ale k nicemu, tema je to asi prave proto, ze se vyrazna cast kuraku takto nechova a zvyklo si na sva kuracka "prava" to druhym bez dovoleni cudit pod nos.
Vychova je pekna a dulezita, ale tam kde selhava, nastupuji holt bohuzel zakazy, ne socialisticke, ale uplne bezne: Normalni lide jsou vychovani k tomu, aby nevrazdili, neznasilnovali, nekradli, nepodvadeli a ... ani druhe neobtezovali svym kourem. Pro ty druhe, nevychovane, plati pak holt zakazy, co s nima taky jineho.
Mícháte hrušky s jabkama.
Mícháte hrušky s jabkama. Zločin je to, co má být v případě porušení postihováno. Nikoliv činnost, která nikomu nevadí. Každý zákaz činnosti, která se dá provozovat, tak že nikomu nevadí, je zbytečné omezení svobody.
S kuřáckými prasaty je to jako s jinými prasaty. V šalině mi nevadí ani tak, když se na mě ve špičce namáčkne kuřák, jako spíš zapocený neumytý sportovec, který se vrací z tréninku nebo chcrlající matróna, která se svým kuckáním až dáví. Zakažte jim jezdit šalinou.
Legracni, jak horecne snasite
Legracni, jak horecne snasite a vymyslite jeden priklad za druhym, tu babka, tu nemyty sportovec, jen abyste nejak okecal to, co kazdy vi, a co pry vy slusne a sam od sebe dodrzujete, i kdyz vzhledem k tomu co z vas leze vedle, o tom zacinam pochybovat.