Neexistuje jeden jediný důvod, proč by se zrovna tři dny před volbami měla na veřejnoprávní obrazovce producírovat ausgerechnet manželka předsedy ČSSD. Zvláště pak, když jako jediná z manželek lídrů všech politických stran, co kandidují, se otevřeně – coby politická aktivistka – angažuje v předvolební kampani svého manžela a jeho politické strany.

Také si myslíte, že kroužkování je skvělá věc? Tak schválně, jestli vám to nadšení vydrží až do konce tohoto článku. Jste si jisti, že opravdu víte, jak kroužkování vlastně funguje a co také způsobuje? Úplně každý, s kým jsem si o tom v posledních dnech povídal, na konci našeho rozhovoru nevěřícně kroutil hlavou.

Nová vládní koalice chce státu nasadit redukční dietu. Stejnou dietu si zaslouží i přebujelá veřejnoprávní média. Český rozhlas má v současné době 21 stanic, Česká televize čtyři. Ale podívejme se na věc popořádku a systémově.

Nejprve je třeba si položit otázku, zda veřejnoprávní média vůbec chceme. Dá se předpokládat, že přes všechny výhrady, které opakovaně zaznívají, většinová odpověď bude znít, že rozhlas a televizi ano, ČTK nikoli, ta může být zprivatizována.

Tak prý tu proběhla kroužkovací revoluce, jež změnila politické klima v zemi. Opakovaně o tom píší slovutní komentátoři, tvrdí to různí politologové, pochvalují si to i další lidé, nedávno v MF Dnes třeba také Pavel Kohout, ten spisovatel, nikoli ekonom. Opravdu? Revoluce? A ještě k tomu kroužkovací? Ale vůbec ne! Spíš platí jiná teze: Lidé chtějí být klamáni, a proto také klamáni jsou. Metoda? K příčinám jsou přiřazovány jiné důsledky a důsledkům falešné příčiny.