Činohra Národního divadla Brno představila minulý týden svoji novou premiéru, když v nastudování mladého slovenského režiséra Pavola Juráše uvedla drama Františka Hrubína (1910-1971) ze samého (hodně temného) počátku minulého tisíciletí Oldřich a Božena. Výpravnou a nákladnou inscenací v Brně připomenuli sté výročí básníkova narození. Představení však prý divadlo nestálo téměř nic, protože se našla řada mecenášů a opulentní kostýmy byly pořízeny za peníze z veřejné sbírky. Pavol Juráš dosud pracoval především na velkých netradičních scénách (prostor bývalé továrny), ale Oldřich a Božena je první jeho celovečerním režijním v klasickém divadelním prostoru. Odtud patrně trochu nepřehledný až přebujelý kompars, ale také některé překvapivé nápady: sokolník s živým výrem nebo sokolem, vyzvánění opravdového zvonu. Scéna sugeruje románskou architekturu – fresky připomínající spíše i jsou však pochopitelně umělé. Podstatné však je, že všechny zdařilé invence nepřekrývají několik výrazných hereckých kreací. Z výpovědí jednotlivých postav je cítit, v jaké míře byl František Hrubín více lyrický básník než brilantní konstruktér dramatických dialogů. Básníkově apoteóze slovanského „pozemšťanství“ Oldřichovi, poskytuje Martin Sláma velice věrohodný lidský support. Protikladem má být samozřejmě přísnost přicházející ze Západu, již reprezentuje kněz Guntr (Petr Bláha), ale koneckonců i Oldřichova žena Juta. Monika Maláčová propůjčuje postavě přesvědčivou sílu především v místech, kde se zapuzená dcera císařova pokořuje před svým mužem, ve snaze si uchovat či spíš znovuzískat možovu lásku. Slabošský Kaplan (Jakub Šafránek) je jako představitel církve – patrně po východním vzporu - oblíbenou hračkou v rukou vládce, a to téměř doslova: po jeho smrti si s ním Oldřich pohazuje jako s plyšovou opičkou. Ale ve chvíli, kdy v nohách kněžíkova úmrtního lože sedí živý sokol a chřestí svými kroužky, dotýká se nás zcela bezprostředně mystérium smrti. Při Bořivojovu křtu nás ovane vůně skutečného kadidla a v jeho oparu spatříme – poprvé a naposledy - celou v stříbrném jeho matku Boženu.

Národní divadlo Brno, Mahenova činohra – František Hrubín: Oldřich a Božena. Režie: Pavol Juráš. Úprava: Martin Dohnal, Pavol Juráš. Dramaturgie: Martin Dohnal. Scéna a kostýmy: Hudba: Pavol Juráš, Martin Dohnal.
Psáno z premiéry 17. prosince 2010.
Hodnocení 70.

(Recenze vyšla v MFDNES 27. prosince 2010)