Prý spravedlivé daně svítí na mne pořád oranžově odevšad. Erudovaný právník co po opuštění školních škamen se stal ekonomickým expertem to vylepšuje dokonce výkřikem Vyšší zdanění bohatým. A nad tím dohlíží moudrý Pastýř. A oranžovoovce radostně bučí. Bééé, oberemééé bohatééé.

Jak libě jim zní tato oranžová zlodějna. Nedochází jim totiž, že ten zlý a odporný továrník, jehož mají hluboko v srdci vykresleného od autorů Kukryniksy je vlastně živí. A když daňově zničí hnusného modrokošilatého vykořisťovatele, skončí na ulici. To už jim ekonomičtí experti Lidového domu neříkají.

A protože jsem svého času působil v týmu připravujícím Modrou šanci, s níž jsme sice vyhráli volby, ale pak jsme to pod vedením bratra Kalouska promrhali, mám pár poznámek k daňovým oranžovoslibům či oranžovovýhrůžkám (jak pro koho).
Pozn.: Ve slově promrhali je vskutku po r písmeno h.

Náš daňový systém není systém, ale džungle. Abstrahujme od sněmovní aritmetiky a otázek politické průchodnosti. Co potřebujeme nejvíc. Potřebujeme zlikvidovat všechny výjimky ze zákona o dani z příjmů. Nevím jak je tomu v současné době, ale v době kdy jsem se účastnil prací na Modré šanci existovalo 235 typů příjmů, které nebyly předmětem zdanění anebo jsou od daní osvobozeny, dále pět sazeb paušálních výdajů odlišných podle předmětu podnikání, dále čtyři režimy výpočtu daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období. Kromě toho zákony udávají 34 typů nákladů, které nelze daňově uznat, 10 typů položek snižujících základ daně, čtyři typy položek odečitatelných od základu daně, čtyři režimy odepisování a devět verzí výpočtu daňového základu. To ještě není všechno: následuje 34 zvláštních sazeb daně, 27 slev na daních, dvě varianty výpočtu minimální daně a osm dalších daňových předpisů.

Nabízí se otázka, co by se stalo, kdyby někdo vzal do ruky červenou tužku a celou tuto daňovou džungli radikálně seškrtal. Zhroutilo by se národní hospodářství? Vypukla by masová nezaměstnanost a sociální nepokoje? Zkrachovaly by veřejné finance?

Nikoliv. Drtivá většina úprav zákonů definujících daňový základ směřuje k jeho zmenšení. Ta či ona zájmová skupina přesvědčí politickou reprezentaci, že její kauza představuje veřejný zájem. Tak se například stavebním spořitelnám podařilo získat státní podporu, penzijním fondům jakbysmet. Stát daňově podporuje manžele, děti, hypotéky, umělce, včelaře, vinaře, církve, bioplyn, a dokonce – světe div se – i loterie. Jsou výsledkem lobbistických tlaků, přesvědčování, a mnohdy i osobních vztahů mezi poslanci a příjemci daňových výhod. Podstatné je, že čím jsou lobbisté vlivnější, tím složitější je daňová legislativa. A podepsaní jsou pod tím jak modrobýčci, tak oranžovoovce.

Tlustého „magické číslo“ 15 procent nebylo nijak nemožné. Nízká rovná sazba daně by zároveň zlepšila daňovou disciplínu. Díky tomu, že daňová optimalizace by se přestala vyplácet (anebo by přestala být možná), by bylo realisticky možno očekávat zvýšení daňového inkasa, přesně podle Lafferovy křivky.

A proto navrhuji pro oranžovoovce i modrobýčky tento program:
Nižší a spravedlivé daně ve výši 15 procent pro každého, spravedlnost je ve stejné sazbě při rozdílných základech.
Jednodušší a přehledný daňový systém bez komplikovaných výjimek .
Zrušení nespravedlivých daní, jako jsou daně darovací, dědické, z převodu nemovitostí, z kapitálových příjmů a z úroků.
Zamezení dvojího zdanění u právnických i fyzických osob .
Snížení DPH na15 procent.
Jedno místo pro výběr daní, sociálního a zdravotního pojištění .
Daňové prázdniny pro každého živnostníka na období jednoho roku.
Zrušení zbytečných byrokratických předpisů, jejich soupis někdy jindy.

A nebude třeba vymýšlet pastelkovné, šrotovné, porodné, skočné, kolotočovné a jiné podobné hovadiny. Modrobýčci budou zaměstnávat oranžovoovce a všichni budou spokojeni.

Jenom pana Jiřího asi nikdo nebude potřebovat. Alespoň si bude moci udělat pořádek na pracovním stole. Po těch Pandurech tam má nějaký nepořádek.