Dnešní česká média bez jakékoliv konzultace převzala informaci z britského tisku o údajném odchodu europoslanců ODS z frakce Evropských konzervativců a reformistů (EKR) v Evropském parlamentu. Rád bych zde jasně a ihned oznámil, že to NENÍ PRAVDA. Jsme svědky mediální manipulace, jejímž cílem je poškodit před parlamentními volbami britskou Konzervativní stranu i ODS v České republice. Je politováníhodné, že tento útok přichází od generálního tajemníka Evropské lidové strany v době, kdy v Evropě panuje smutek nad tragickou smrtí polského prezidenta Lecha Kaczynského - zakladatele polské strany Právo a spravedlnost, která je rovněž naším důležitým spojencem ve frakci EKR.

Bydlí se ženou, která je  na mateřské a malým dítětem v menším okresním městě ve zděděném rodinném domku. Ještě nedávno pracoval jako systémový analytik u místního výrobce telekomunikačního softwaru, vydělával slušné peníze, žena dostávala mateřskou a docela hezky a spokojeně si žili.

Jednou z nejčastěji pokládaných otázek v dnešní době zní: "Má stát dost peněz, aby překonal současné ekonomické potíže nás všech a směřoval k lepší budoucnosti?". Odpověď není vůbec jednoduchá.

Výroba v podnicích již naštěstí neklesá, ale zlepšení je velice pomalé a vše ukazuje, že bude delší dobu trvat, než se výroba dostane v podnicích na úroveň let 2007 a 2008. Nezaměstnanost stále narůstá, dnes se pohybuje kolem 10 procent a takovou výši již dlouho nepamatujeme.

Někteří místopředsedové (Gandalovič, Vodrážka a Bendl) hlasovali proti Ivanu Langerovi. Znamená to rozkol ve vedení strany?

Není to hlubší rozkol ve vedení. Je to projevení názoru v konkrétní politické otázce, ve vysoce soutěživém prostředí politické strany.

Celou dobu jsem se snažil, i když je mi vyčítán opak, o zlepšení politické kultury v ČR. Můj odchod do politického důchodu k takovým krokům zcela jistě nepatří. Nic na tom nemění fakt, že jsem ho předvídal, a to již na kongresu v loňském roce, kde jsem ve svém snu o velrybách a velrybářích použil větu: Atmosféra byla dusná jako v knize Garcíi Márqueze Kronika ohlášené smrti. V této knize je od první strany jasné, kdo, jak a kým má být zavražděn. Je smutné, když se strana nedokáže vypořádat se svým lídrem standardním způsobem a musí ho nestandardně popravovat. Naposledy to dělaly některé zaostalé kmeny v Africe. Politik odchází, když prohraje. To je standardní, na tom trvám.

Stalinský masakr a triumf pravdy je knižní debut Allena Paula, amerického politologa, publicisty a poradce řady komisí Kongresu Spojených států amerických. Jeho kniha o katyňské tragédii se setkala s pochvalnými ohlasy v americkém i polskojazyčném tisku. Přináší pohnuté svědectví o nebývalé schopnosti lidí přestát ty nejnesnesitelnější formy tyranie.

Motto: Nikdo vám nedá tolik, jako my vám slíbíme. Konečně zvítězí obyčejní lidé, zavládne klid a mír a všichni budou spokojeni. Tak přeji Všem slunce v duši. Ale jedno je jasné. Tady se dál vykořisťovat nebude.

Čas dozrál. A to právě dnes.

Myslel jsem na to už dlouhou dobu. Vydělávání peněz mě už přestalo bavit. Ani moje rozsáhlá vila, ani luxusní byt v New Yorku, dokonce ani moje nové lamborghini už mi nepřináší žádnou radost. Všechny tyhle věci člověka omrzí. Dokonce i skotačení s milenkami ve vyhřívaném bazénu.

V prezidentských volbách, které proběhly na přelomu roku, zvítězil kandidát pravicové koalice Sebastián Pińera. Předvolební průzkumy věštily, že hlavní boj se povede mezi kandidátem pravicové Koalice pro změnu Pińerou a křesťanským demokratem reprezentujícím levicovou Koalici stran pro demokracii Eduardem Freiem Ruiz-Taglem. Bez šancí nenechávaly ani nestraníka a bývalého člena socialistické strany Marca Enríqueze-Ominamiho, přezdívaného MEO.

Je to téměř sedmnáct let od chvíle, kdy začal nejdéle trvající obchodní spor Evropské unie, a přibližně měsíc, co se jej podařilo do jisté míry zažehnat. Jádrem sporu, který vedly státy Latinské Ameriky s Evropskou unií a který určitým způsobem také charakterizoval jejich vzájemné vztahy, nebylo nic prozaičtějšího než banány.