Schopné ženy se prosadí samy, ty neschopné prosadí kvóty
Jana Dědečková

Dnešní titulek dokonale navozuje výsledek soutěže, kterou jsem pro chytré čtenáře vyhlásila před čtrnácti dny. Výherce správné odpovědi nebylo potřeba losovat, jak jsem se zprvu nadějně domnívala. Ta správná byla totiž jediná. A také jediná s ženským podpisem ze sto třiceti soutěžících. O čem tento stav vypovídá? Jistě ne jen o tom,  že muži jsou prostě hravější. Jak je však patrné z výsledku soutěže, schopné ženy se proti mužské převaze opravdu prosadí samy, ty neschopné prosadí kvóty.

Správná odpověď na soutěžní otázku zněla :


Ukázka je z knihy Dějiny 20. století , jejímž autorem je Paul Johnson

Jedinou správnou odpověď poslala paní Hedviga Klepáčková, čímž získává i věcnou výhru. Blahopřeji a jistě se k mé gratulaci s radostí připojí i čtenáři Virtually.


Pro zájemce, kteří knihu nečetli, ale mají zájem mít jí ve své knihovně uvádím pár drobných informací a také, že v současné době je možné jí zakoupit zde


Johnsonovo dílo DĚJINY 20. STOLETÍ je strhující příběh tohoto úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Knížka vzbudila velký rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu, všem levicovým intelektuálům tak nepohodlnou. Všude, kde se prosadil ideologický stát, vládne korupce myšlení, útlak, teror. Všude, kde stát zasahuje do tržního mechanismu či se dokonce stává neosobním "majitelem" hospodářství, vládnou úplatky, demoralizace a bída. Johnson si neklade žádné meze, jde-li o fakta. Rudá nit teroru se odvíjí v Africe, Asii i Latinské Americe za nepřežitého potlesku západních intelektuálů. Podstatu zla však vidí autor v morálním relativismu, který po celá desetiletí brání liberální demokracii, aby zvítězila. DĚJINY 20. STOLETÍ, jež vydáváme v mistrném překladu Jana Čulíka, jsou nepostradatelnou učebnicí moderní historiografie.

 

 

Nová soutěžní otázka

Nová soutěžní otázka bude neméně náročná, ale vzhledem k tomu, že se nacházíme na webu, který má velmi vzdělané a bezesporu náročné čtenáře, ani tomu nemůže být jinak.
Prosím, abyste do své odpovědi uvedli jméno muže, o němž vám prozradím několik informací:


Tento muž je  přední český historik, mimořádná osobnost české historiografie moderních dějin. V cizině je nejznámějším českým historikem 20. století a je bezkonkurenčním znalcem československých dějin v období, na které se specializuje, tedy mezi koncem druhé světové války a Pražským jarem.
Tento historik, přišel po okupaci sovětskými vojsky o zaměstnání, byl vyloučen z KSČ a počátkem roku 1972 dokonce zatčen. V roce 1976 vycestoval do SRN a publikoval ve světě archivní materiály, které se podařilo z Československa vyvézt.  Od svého návratu v roce  1990 pokračuje v publikační práci. Je autorem desítek knih vydávaných nejen u nás, ale i v Belgii, Francii, Itálii, Izraeli, Maďarsku, Německu a USA.


Který z čtenářů bude znát jméno tohoto historika?


Věcnou cenu poskytnul Knižní klub a výherce se může těšit na knihu Hape Kearkelinga

Tak já teda jdu

Své odpovědi na soutěžní otázku zasílejte na soutez@virtually.cz

Vážená paní

Vážená paní Dědečková,

vybíráte příliš lehké otázky. Nepočítáte někdy s podrazem, že by někdo jméno hledané osoby zveřejnil přímo na Virtually a znehodnotil tak Vaše užitečné úsilí?

S přátelským pozdravem

Pane Hrbku, proč by to ten

Pane Hrbku, proč by to ten někdo dělal? Přiznávám, že tato otázka patří mezi lehčí, ale nehovořte v množném čísle. Tato otázka je teprve druhá a na minulou přišla jediná správná odpověď, což rozhodně nevypovídá o jednoduchosti.

Jen tak mimochodem, už jste složil hold dámě, která odpověď znala?

Vážená paní

Vážená paní Dědečková,

Minulou soutěžní otázku jsem nepostřehl, omlouvám se. Pokud správnou odpověď znala pouze jedna osoba, a to dáma, tak skutečně všechna čest.

Ale abych si trochu rýpl - mezi nejtěžší úkoly v mém životě patřilo vždy rozdělit zbývajících 100 Kč prémií mezi tři dámy, a to na celé desetikoruny.

S přátelským pozdravem

Také gratuluji a kloubouk

Také gratuluji a kloubouk dolů a palec nahoru.

Ke své hanbě se musím přiznat, že jsem marně přemýšlel, odkud by ten citát mohl být.

Gratuluji paní Klepáčkové.

Gratuluji paní Klepáčkové.

___________________________________________________________________________________