Dobrý kšeft!
Jan Suchánek

Premiér si za nachytaným dalším svým místopředsedou a ministrem stojí, dokud mu orgány činné v trestním řízení nic neprokáží, že se dopustil něčeho nekalého. Teď mne napadá, že premiér taky studoval tu fyziku na plzeňských právech, když mu stovky miliónů sem tam nepřijdou prokázané jen z aplikace prosté matematiky, kterou by jako vyštudovaný fyzik na rozdíl od právníků měl znát. Ale jako v případě Čunka, stabilita vlády je zcela nad logikou, počty i právem. Proto nějaký bakalář práv či něco takového podobného mezi policisty má za úkol zajistit beztrestnost ministra obrany a pokračování této protikorupční, rozpočtově odpovědné vlády.

Aby nedošlo k riziku, že pověřený vyšetřovatel zjistí, že existuje trestný čin „porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti“, který je trestným činem i když ministr svěří cizí majetek k prošustrování úředníkovi bez politické odpovědnosti, pochopí, že rozpočtové prostředky jsou vládě a jejím ministrům svěřeny k hospodárnému nakládání a že patří ne jim, ale nám všem, kteří jsme současně jednáním pana ministra poškozeni, pak to musí jistit prokurátoři a soudci. Vyšetřovatel musí uvěřit, že ministr volbou či jmenováním není pověřen k hospodárnému nakládání s rozpočtovými prostředky, musí uvěřit, že ministr to má legitimně za odměnu, za podporu stranického vůdce a pouze k marketingové podpoře vlastní strany. K případnému využití funkce pro sbírání prostředků na sociální zajištění straníků a, když zbyde, tak i pro pokrytí nákladů další volební kampaně, ministrovi strana pošle vhodné poradce. Kdyby některý z policajtů měl na to, tohle dokázat rozkrýt a logicky jen dokumentovat, tak je tak chytrý, že policajta nedělá ani náhodou.

A těm zabezpečujícím prokurátorů a soudcům musí vládnoucí politici nějak zaplatit. A taky platí. Prokurátoři mohou nekontrolovatelně obchodovat s beztrestností zločinců a soudci mohou beztrestně inkasovat od konkurzní mafie, která má právo podnikat mimo jakoukoliv zákonnou regulaci, vedení účetnictví, placení závazků, soudních poplatků a daní. A je zřejmě mnoho jiného, s čím já, oběť justiční konkurzní mafie, vůbec nepřijdu do styku. Ale jen z toho, co někdy vyprávějí mladí koncipienti advokátů ze sdílené zkušenosti se spolužáky na prokuraturách a soudech, nejsou v tomhle státě meze korupce vůbec žádné. Dokonce od nich znám podrobně praktiku, kterou s naší justicí využívala italská mafie k praní špinavých peněz. Ale osobní zkušenost je nejlepší a o té zas budu referovat.

Jeden soudce, který říkal, že je nejchytřejší na tom okresním soudě, spolu se zástupcem ministra nespravedlnosti zas předvedli, jak zákony v této zemi naplatí a už vůbec žádné právo na spravedlivý proces. Ten soudce, když začal se značnými prodlevami řešit žalobu na škodu způsobenou konkurzním soudcem, tak na něj hned poslali ministerskou kontrolu, aby mu dala potřebné instrukce. Od té doby se řízení stalo sporem mezi okradeným konkurzním věřitelem a soudcem za kontrolní asistence zástupce ministerstva nespravedlnosti, jako jinak zcela nečinného žalovaného. V tom svém nezákonném poslání ale soudce za neustálého opakování, že neplatí čl. 10 Ústavy a nejsou pro něj závazné evropské úmluvy o korupci, udělal spoustu chyb.

Nejvýznamnější jeho chyby si nechám do odvolání, ale ten soudce provedl ve své desorientaci všechny navržené důkazy korupce a nezákonného jednání konkurzního soudu, na věci účastněné prokuratury a berního úřadu a zástupce ministerstva nespravedlnosti nic nerozporoval a žádný důkaz, že by ten žalovaný konkurzní soud za deset let udělal něco dle zákona, nepředložil. Takhle to dospělo k rozsudku, který samozřejmě žalobu odmítl. Zástupce ministerstva nespravedlnosti se bránil v závěrečné řeči mimo několika demonstrativních lží stejně jako pan premiér. Jestli prý tam byla korupce a trestné činy, tak se tím musí zabývat nejdřív policie. Že někde chybí stovky miliónů, to musí říct policie, účetnictví na to nestačí!

To, že se tím policie a prokuratura zabývala tak, že dlouhá léta ve prospěch organizovaného zločinu stíhala zástupce poškozeného žalobce dle jako důkaz provedeného rozsudku nezákonným způsobem, popřela. Tohle soud nemohl do zdůvodnění rozsudku použít, když naopak desetiletou nečinnost policie k ochraně vlastnických práv žalobce je nesprávným úředním postupem státu, který měl odůvodnit rozsudek ve prospěch žalobce, tak si vymyslel, že k posuzování nezákonného jednání konkurzního soudce není kompetentní, že k tomu je kompetentní jen odvolací a dovolací soud v konkurzním řízení. Taky dělal, že v souvislosti s neodvoláním správce odvolací soud odvolal samotného soudce pro fatální chyby. A vymalováno. Provádění důkazů byl jen takový podvod na žalobci, zas jen k promlčení všech těch nezákonností.

Tohle je dobrý výsledek pro mezinárodní arbitráž, protože žalobce je vlastněn ze zahraničí a vlastník je tedy chráněn svým právním státem na rozdíl od nás. Ten soudce je tak pitomý, že ani neví, že v konkurzním řízení žádný odvolací ani dovolací soud ve vztahu k nezákonnému jednání soudce vůbec neexistuje. To je ze zákona žalovatelný nesprávný úřední proces, který po dlouhých letech zajišťujících promlčení i trestných činů správců a po rozkradení konkurzní podstaty skončí pro nedostatek majetku, proti čemuž není se na co a jak odvolávat. Jeden ministr spravedlnosti a jeden premiér zdánlivě pravicové vlády to kdysi veřejně přiznali a určitě se již zkorumpované justici mnohokrát za to omluvili. Jak poznamenal Ústavní soud, my se práva dovolat nemůžeme, takže právo proti zkorumpovaným našim stáním orgánům může uplatnit jen cizinec v arbitráži.

Pikantnost tohohle případu je v tom, že když legalizovali před soudem dlouho a důkladně prokazované vykrádání konkurzní podstaty, tak o tom, jak bylo před soudem prokázáno, neúčtovali a neplatili daně, tedy ani DPH. A protože ukradli za mnoho stovek miliónů korun, tak nezaplacená DPH by na stovku miliónů korun taky vyšla. Je to nezákonné a trestné jak podle trestního zákoníku tak podle závazné Evropské trestněprávní úmluva o korupci. Jenže podle našeho zkorumpovaného soudu a zástupce ministra nespravedlnosti právě tohle vylučuje aplikaci zákona o odpovědnosti státu. Když logiku a prosté počty nemůžete čekat od premiéra a na doktory vyrazil hůř než Gottwald na buržoasní inteligenci, tak co byste čekali v resortu ministra nespravedlnosti?

Zkorumpovanost politiků, soudců a prokurátorů je v tom, že Ústavní soud zrovna nedávno konstatoval, že soudy soudí odpovědnost státu za státem způsobené škody v rozporu s výkladem práva Evropského soudu pro lidská práva a vystavují stát dalším arbitrážím. Vidíte i Ústavní soud se zajímá o práva cizích kapitalistů víc než o práva našich občanů. Ale s tím souvisí, že ten Evropský soud rozhodl, že státy odpovídají za škody způsobené správci konkurzní podstaty. A to by mělo platit i u našich soudů. Jenže co soud a zástupce ministra nespravedlnosti na tohle? Prý to u nás neplatí, protože my máme zákonem ošetřenu odpovědnost správce konkurzní podstaty. A zase podvod, když u nás správce odpovídá jen za to, že neposlechne soudce a v našem se prokázalo, že soudce si chválí správce, že dělá vše, jak mu soudce přikáže a soudce mu za to platí odměny. Dokonce to opakovaně potvrdili prokurátoři. Mimo vší pochybnost, kradl beztrestně konkurzní soudce a zástupce ministra nespravedlnosti si vynutil, aby to respektoval i další soudce. Neznám případ, že by soudce někde vynutil na správci odpovědnost za neuposlechnutí. To si nemůže dovolit, když správce na něj toho tolik ví!

Zkorumpovanost politiků, soudců a prokurátorů je v tom, že nikdo neudělal pro jednoduché vyšetřovatele, prokurátory a soudce školení, jak jednoznačné definice úmluv o korupci použít k pochopení korupce a aplikovat prostřednictvím našich zákonů, například tím „porušením povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti“ v trestním řízení nebo oznamovací povinností dle trestního řádu v občanskoprávním řízení. Ale bylo by to asi k ničemu. Protože úmluva o praní špinavých peněz je do zákonů výslovně převedena a stejně se soudci a zástupci ministra nespravedlnosti bez náznaku hanby a už vůbec ne strachu dopouštějí účastenství dle § 24 odst. (1) písm. c) TZ odstraňováním překážek dokonání legalizace výnosů z trestné činnosti, která je trestným činem dle § 216 TZ nebo přinejmenším dle § 217 TZ. A odvolací soudy dělají jako by upozornění na tuto trestnou činnost a korupci v odvoláních ani nebyla.

Aby nebylo nezákonnosti málo, tak ještě vymysleli, že, když tu nezákonnost dělal organizovaný zločin prostřednictvím policajtů, prokurátorů a berňáků, což zástupce ministra nespravedlnosti nezpochybňuje, tak je nutno žalovat všechna dotčená ministerstva. Takže máte vlastně přiznaný zločin, jako zločin organizované skupiny, jen nevíte, že zákon platí jinak, než je napsaný, a musíte žalovanou škodu chtít ještě dvakrát, po financích a vnitru. Za prokurátory taky odpovídá ministr nespravedlnosti. Jen ho nesmíte žalovat za soudce a prokurátory současně, protože pak se brání, že je to na něj nebo jeho plzeňský právníky moc složitý. Ale je to vlastně třikrát, protože v souladu se zákonem to žalobce už udělal a finance omylem už před pěti lety usvědčili spravedlnost.

Když budete mít dojem, že organizovaný zločin je sám tento stát prostřednictvím zkorumpovaných politiků, tak jste na omylu. Aby to byl organizovaný zločin, pak potřebuje někoho mimo státní správu, aby disponoval účty k praní špinavých peněz. Ten, kdo pak distribuuje výnosy ze zločinu mezi jednotlivé články organizace, je asi „capo di tutti capi“. A proto je to, co tady popisuji, účastenstvím soudce a zástupce ministra nespravedlnosti na dokonání praní výnosů z trestné činnosti, naplněním skutkové podstaty těchto trestných činů. Na věci finálně účastnění soudce a zástupce ministra nespravedlnosti za odměnu dostávají jen sociální zajištění jejich platy za práci, na kterou nemají žádnou kvalifikaci. Prodávají svojí čest, kterou asi ani nemají, hrozně lacino.

Měl jsem v dětství bezprostřední osobní zkušenost s bolševickými právníky, kteří se ještě vychování ve světě, kdy víra v Boha převládala, styděli za to, co museli dělat. Jenže to jim hrozil trest prací v uranových dolech. Dnes takoví, jako ten konkurzní a ti soudci, kteří jej kryjí, soudí ve prospěch zla a hrozí jim jen, že by asi i za víc peněz museli konečně začít něco dělat. Snad si při jejich charakteru myslí, že je hříchu bez trestu. A dnes se uvažuje při beztrestnosti současných zkorumpovaných politiků o zrušení komunistické strany. K tomu by stačilo změnit volební systém. Důkazem toho, že tenhle volební systém negeneruje kvalitní politiky je i to, že premiérovi nedochází poučení z kauzy Čunek a to, že obhajobou ministra obrany přehrává vinu na svého stranického předchůdce ve svých funkcích k ještě větší škodě své strany.

Je ale možné, že ministra nespravedlnosti zde haním naprosto neoprávněně. On totiž na rozdíl od ministra obrany hospodárně nakládá s rozpočtovými prostředky, které mu jsou svěřeny a ví, že soudce sedí v soudní síni a nemá k disposici žádné texty zákonů, protože na to rezort nemá. Pak, když mu žalobce řekne, že podle zákona musí účetnictví byt poctivým obrazem skutečnosti nebo že zápočet je účetně a daňově samostatný prodej a koupě ze zákona a žalovaný zástupce ministerstva spravedlnosti kroutí hlavou, tak co má chudák soudce dělat? Jeden soudce si mi už postěžoval, že se mi mluví, když mám všechno v počítači. Druhý se bránil, že on má taky přístup k ASPI, jenže v soudní síni měl jen diktafon. A ministr tak hájí právo soudce nevypadat jako blbec, který o právu nemá ponětí. Pak, když je ten soudce v rámci totálního právního nevědomí součástí velké zlodějiny, pak je povinností státu, politiků, soudců prokurátorů to nepřiznat.

Ale ministra nespravedlnosti asi nepomlouvám, on byl nejspíš jen takový perspektivní Kindlův kulich a je to ten, který má nevyvratitelnou osobní zásluhu za zprznění práva, které v pátek večer dokumentovala jedna z televizí. Prý šest let vězení hrozí dlužníku, kterého pes v bytě dlužníka agresivně štěkal na pohůnka exekutora, kterého pan ministr postavil nad zákon. A to bezpráví hrozí každému, když se nevyhne ani osobě nejvyšší státní zástupkyně, místopředsedovi Nejvyššího soudu a bývalému ministru spravedlnosti. Kolik dlouhých let a měsíců trvalo úsilí o nezvratné poškození jejich pověsti a kariér, když justice byla zneužita a nechala se zneužít k jejich označení za justiční mafii, aby skutečná justiční mafie byla a zůstala totálně beztrestná.

Jo, abych doilustroval, jak se u nás soudí. Tak po tom rozsudku pokračovalo řízením o další miliardovou položku ukradenou v tom konkurzu. Další žalobce chtěl po soudci, ať rovnou rozhodne, když není oprávněn ty důkazy posuzovat a je zjevné, jak musí rozhodnout. To prý nemůže a ať mu žalobce řekne, co chce dokazovat. Na to žalobce, že mu nebude pomáhat dělat z žalobce blbce, že to má v žalobě a podle zákona má účastníky poučit, které důkazy provede a které ne. Jenže on o spisu neměl ponětí po těch třech letech, co u něj ležel, a o své zákonné povinnosti taky ne, protože přípravu žádnou nedělal. Kdyby dělal přípravu, tak by musel rozhodnout dle zákona ve prospěch žalobce, protože ministerstvo nespravedlnosti žádný důkaz o zákonnosti jednání dotčeného konkurzního soudu nemá. Hodinu koukal do spisu, aby se nechytnul ani náznakem, když předtím lživě protokoloval, že zrekapituloval průběh řízení, což nemohl, když nevěděl, o co jde.

Nakonec tenhle ministrem zkorumpovaný soudce vymyslel, že do dvou týdnů žalobce vyzve, aby doplnil další důkazy, když zákonnou povinnost vyzvat k předložení důkazů žalovaného ministra nespravedlnosti nikdy nesplnil. To znamená, že žalobu s jejími neprovedenými a zákonnou cestou neodmítnutými důkazy takto odmítl a chce jednat o jiné žalobě! Má to další háček. Tohle udělal už jednou, před rokem, když před dvěma chtěl a dostal doplnění žaloby. Žalobce se bránil tím, že soudce jedná v rozporu se zákonnou povinností, kterou mu ukládá procesní předpis a hlavně § 80 zákona o soudcích, který mu ukládá jednat dle zákonů a Ústavy, a tím se kárně proviňuje. Tohle asi nikdy nečetl, jako neposlouchal přednes žaloby, a nijak s tím nenaložil, protože předseda jeho okresního soudu žalobci nesdělil, jak se s kárným přečinem svého soudce vypořádal.  

 

Uložit

Uložit