Kardinální kardinál?
Milan Rohler

Snad už nebudeme muset slyšet a číst, že „kardinál je nejvyšším představitelem katolické církve u nás“ a podobné nesmysly.  Pomoci by měl  Slovník církevního práva, který právě vydalo pražské nakladatelství Grada.


Autoři, vysokoškolští učitelé Jiří Rajmund Tretera a Záboj Horák, prokázali své pedagogické zkušenosti: jednotlivé pojmy objasňují co nejvýstižněji, nejstručněji a díky tomu ke snadnému zapamatování. To vše v elegantní grafické úpravě a na pouhých 147 stranách.


Slovník zaznamenává i pojmy, jejichž obsah odvanul čas, ale s nimiž se můžeme setkat v historických dokumentech nebo v dílech literárních. A naopak; u jiných hesel čteme i jejich obsah aktuální, dovídáme se třeba, jak se dnes staví katolická církev k pohřbu žehem, nebo že i zpovědní tajemství má své omezení (viz heslo „zvláštní práva“). Přitom nejde pouze o katolickou církev; slovník si všímá všech církví a náboženských společností. Svá hesla mají rabín i muezzin, kalvinisté i Svědkové Jehovovi, konfirmace i metodisté, presbyterka nebo protojerej apod. A jsou v něm také hesla dotýkající se církevního práva třeba jen okrajově, takže čtenář například zjišťuje, že zcizení je pravým opakem odcizení, nebo že superintendant je vlastně superintendent, a to v církevním i policejním významu toho slova. Nemluvě ani o důležitých heslech osvětlujících různé formy vztahu států a církví.


Publikace velice užitečná pro studenty humanitních oborů, překladatele, novináře, pracovníky státní správy na všech úrovních včetně diplomatů i pro přemýšlivé čtenáře nehodlá nikoho přivést „na pravou víru“, neobávejte se. Chce pouze být spolehlivým průvodcem v pojmech, kterých se minulý režim stranil jako čert kříže – a proto za ni dík.

___________________________________________________________________________________