Západní Evropou se valí politická vlna, která do čela vlád vynáší čtyřicátníky. Po britských Davidu Cameronovi a jeho náměstku Nicku Cleggovi míří do čela nizozemské vlády Mark Rutte.

Rutteho strana VVD se na české politické scéně nejvíce podobá ODS. Prosazuje úspornou hospodářskou politiku a důraz na individuální svobodu. Kromě populistů má navíc nejpřísnější postoj k otázkám přistěhovalectví.

Odchod pana Paroubka z výsluní politiky hodnotili mnozí jako vykalkulovaný krok ke zlepšení image sociální demokracie. Dokonce politici jednající o koalici nevyloučili možnost obdarovat novou, odparoubkovanou stranu postem předsedy sněmovny.

Páteční přiznání maďarské vlády, že (opět) lhala o stavu ekonomiky, tedy zejména veřejných financí, poslalo evropské trhy po skluzavce dolů včetně eura, ačkoliv Maďarsko je mimo eurozónu a "jen" v EU. Můžeme očekávat, že následný vývoj bude obdobný jako v případě Řecka. Po prvotním šoku tak bude nejspíš následovat korekce, neboť velikost maďarské ekonomiky není z hlediska celé Evropy zásadní.

Zatímco  závistivě pošilháváme po bohatém Německu, ti zazobanci zjevně postrádají zdravý optimismus ekonomických géniů  ČSSD a chystají se tupě  šetřit, snižovat dluhy…

Nikoliv třinácté důchody, bonusy obyčejným lidem, ale omezování sociálních výdajů, restrikce, snižování státního aparátu, atd., jakoby ti Němci jen trapně opisovali ty známé, nepopulární recepty - rétoriku  českých pravicových stran.