Stát nedávno vypsal několik zakázek na nákup potravin v hodnotě stovek milionů korun. Sušené mléko, čočka nebo paštiky. Stát chce mít zásoby jídla až na 15 dní, nezaplatí však ani tři, Zuzana Pánková, Hospodářské noviny)

Prý chce mít jídlo pro všechny obyvatele na tři dny (no můžeme být v klidu, peníze ani na tyto nákupy stejně nechce uvolnit). Ministerstvo zemědělství ke všemu zveřejňuje fantasmagorie o zásobách na 15 dnů (náklady cca 7 - 8 miliard korun).. Zaplacené zboží má zůstat uskladněné u dodavatelů. Výsledek bude jako obvykle. Mysleli jsme to hloupě a dopadne to ještě hůř,

1. stát zaplatí a zboží zůstane u firem; když bude vyžadováno, zjistí se, že již není k dispozici. Majitelé budou tvrdit, že vše bylo odvezeno, převzato státem...
2. stát zaplatí a zboží zůstane u firem; firma zkrachuje a ve skladech nic nebude nebo pouze zkažené zbytky sežrané od myší (Tak jako tomu bylo v případě uskladnění nafty v Německu, případ Viktroriagruppe),
3. stát zaplatí a zboží zůstane u firem; při pohybu cen nahoru firmy budou dělat obstrukce s vydáním zboží a budou chtít doplatek,
4. koronakrize ukázala, že obchodní řetězce dokáží absorbovat velký náraz v poptávce,
5. očekával bych zkoumání, kolik potravin je v Česku v zásobách v celém řetězci výroba, distribuce, obchod a z toho vycházel při krizovém plánování,
6. očekával bych zkoumání, kolik potravin je v Česku v zásobách v domácnostech, určitě je to více než na 3 dny, i když kaviár by možná někomu došel po jednom dni; no tak holt bude místo toho jíst ovesnou kaši,
7. je třeba apelovat (po vzoru Německa apod.) nebo dokonce nařídit udržování určité krizové zásoby trvanlivých potravin a balené vody; řešení bez zmatků státní distribuce, když bude "samoška" 3 dny zavřená, nikdo hlady neumře.
8. v posledku si uvědomme, že většina populace má kolem pasu ozdobné tukové prstence se zásobami bohatě na 15 dnů.

Celá akce státního nákupu potravin je hloupá a zaostalá úplně stejně jako kdyby se nakupovalo do státních rezerv dřevo pro ohně, určené na dorozumívání kouřovými signály. V podstatě nejde o nic jiného než velkoagropodnikatelům zvýšit odbyt, stejně jako dotace zemědělcům na "soběstačnost", uvažovaný povinný podíl tzv. českých potravin v obchodech, hurvínkovský vývoj vlastní vakcíny na pandavirus (Soběstačností k bídě). Druhý důvod je politická demonstrace, že se něco děje, i když to smysl nedává.

Jde o vyhozené peníze. Jak by se tyto zásoby distribuovaly kdyby "přišlo na věc"? Slibovala by vláda dodávku potravin jako slibovala dodání roušek do každé domácnosti? Kolik lidí a na jak dlouho by tyto zásoby skutečně ochránily před hladem? Co se má dít po třech dnech, ne které mají vydržet státní zásoby?

Ostatně, proč je tajné, kolik má Česko v zásobách sušeného mléka? Jak by tuto informaci nepřítel dokázal využít? Tajné bylo, kolik má Česko v zásobách roušek a potom se zjistilo, že celkem 10 000 kusů, což je spotřeba velké nemocnice za 2 dny..

Řešení krizových stavů se musí odehrávat primárně přes monitoring zásob u producentů a prodejců spolu se zvýšením (v Česku spíše se zavedením povinnosti) rezerv potravinových zásob v domácnostech. Stejně jako je chytrá a blbá karanténa (a my máme zatím tu druhou), je chytré a blbé krizové řízení.