Kolik bude stát Europa Jagellonica: GASK a rozpočtové kouzelnictví Jiřího Fajta
Jana Dědečková

     Podle dobře informovaného zdroje vyvolal Jiří Fajt přinejmenším v kuloárech Rady Středočeského kraje v posledních dnech velké pozdvižení. Musím však zklamat příznivce kurátorů z týmu Ondřeje Chrobáka, neboť tento rozruch nebyl způsoben Fajtovým podílem na protestním dopise tří externích spolupracovníků Galerie Středočeského kraje (GASKu), kteří se 11. května 2011 obrátili na hejtmana Davida Ratha se žádostí, „aby z pozice zřizovatele zajistil nápravu současného stavu v galerii.“ Úplný text otevřeného dopisu Jiřího Fajta, Pavla Kappela a Jiřího Ševčíka publikoval server Artalk.cz (ZDE) Rozruch mezi radními však nezpůsobila ani Fajtova opakovaná kandidatura na generálního ředitele Národní galerie v Praze, ale něco mnohem prozaičtějšího: peníze.


Cestovní náklady na výlet do pozdního středověku

     Příčinou rozladění radních se stalo Fajtovo velkorysé prohlášení, že výstava Europa Jagellonica, která by se měla objevit mimo jiné i v kutnohorském GASKu někdy mezi polovinou dubna 2012 a polovinou června 2013 (tisková zpráva Rady Středočeského kraje z 31. ledna 2011 ZDE(pdf)) bude stát 25 milionů Kč. Tuto skutečnost ohlásil Jiří Fajt hned na dvou tiskových konferencích ve dnech 3. a 4. května 2011 v Praze a Kutné Hoře. Referoval o ní například 4. května 2011  Fajtův dlouholetý příznivec Peter Kováč na serveru Novinky.cz (ZDE). Rozladění radních docela dobře chápu, neboť původně schválený rozpočet výstavy činil pět milionů Kč a podle mých informací se neoficiálně počítalo s tím, že stoupne na osm milionů Kč. Oznámení hlavního kurátora plánované výstavy, že celý projekt bude stát pětinásobek schválené dotace a více než trojnásobek neoficiálně očekávaných skutečných nákladů, to člověka, který se dosud nesetkal s účty po některé výstavě Jiřího Fajta, může poněkud zaskočit.

     Protože moje původní informace nebyly dostatečně konkrétní, začala jsem pátrat po podrobnostech. Zjistila jsem přitom k svému překvapení, že Rada Středočeského kraje měla na svém letošním 5. zasedání 31. ledna 2011 na pořadu hned čtyři usnesení z oblasti kultury, následující bezprostředně po sobě. Uvádím je i s jednacími čísly, aby byla patrná jejich provázanost:

  •   044-05/2011/RK – Rozpočtové opatření č. 010/06/2011 – Schválení projektu „Umění doby Jagellonců ve střední Evropě“ financované z rozpočtové položky Rozvojové projekty příspěvkových organizací;
  •  045-05/2011/RK – Závazné rozpočtové limity, rozpočty a odpisové plány příspěvkových organizací v oblasti kultury na rok 2011;
  •  046-05/2011/RK – Postup do vyššího platového stupně na základě časového posunu pro Mgr. Jana Třeštíka, pověřeného řízením příspěvkové organizace v oblasti kultury;
  • 047-05/2011/RK – Návrh na schválení jmenování ředitelky Galerie Středočeského kraje.


     Všechny dotyčné dokumenty jsou dostupné na webových stránkách Středočeského kraje (ZDE). Na první pohled to vypadá jako nudné čtení, ale není. Mimo jiné se tu dozvídáme, že závazný rozpočtový limit pro zdaleka nejlépe financovanou příspěvkovou organizaci Středočeského kraje v oblasti kultury, GASK, činí na rok 2011 celkem 41,3 mil. Kč. Přitom mzdové náklady GASKu by v roce 2011 měly činit 12,6 mil. Kč a příspěvek na provoz GASKu v roce 2011 by měl dosáhnout 29,3 mil. Kč. Usnesením č. 044-05/2011/RK nadto Rada Středočeského kraje schválila dotaci pět milionů Kč na výstavu Jagellonců v GASKu, z čehož jeden milion měl být k dispozici obratem. Zároveň uložila „radnímu pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch (...) předložit Rozpočtové opatření č. 010/06/2011 Finančnímu výboru Zastupitelstva Středočeského kraje, a to při jeho nejbližším zasedání.“ Z kontextu dokumentů je navíc evidentní, že se tehdy celá  příprava těchto usnesení odehrávala v těsné spolupráci Jiřího Fajta, Jana Třeštíka a Jany Šorfové.

     Výše zmíněný kontext výmluvně vysvětluje, proč Fajtovo nedávné oznámení, že Europa Jagellonica bude stát ne pět, ne osm, ale 25 milionů Kč vyvolalo v Radě Středočeského kraje pozdvižení. Jediná výstava by tak totiž stála tolik, co příspěvek kraje na provoz GASKu na deset měsíců. Nabízí se však i jiné srovnání. Vedení GASKu přišlo během jediného roku hned s několika ambiciózními projekty, z nichž nesporně největší popularity dosáhla horlivě propagovaná, neustále odkládaná a posléze zrušená výstava Damiena Hirsta, patrně nejdražšího módního výtvarníka současnosti. Jan Třeštík byl ovšem ve srovnání s Jiřím Fajtem vysloveným strýčkem Skrblíkem, když odhadl, že výstava přijde možná až na osm milionů Kč a dodal:  „Z rozpočtu galerie si můžeme dovolit financovat maximálně pětinu nákladů, takže většinu prostředků získáváme od sponzorů. Uznávám, že pro formát naší instituce by hrazení celého rozpočtu výstavy z prostředků GASK bylo nemorální.“  Celý rozhovor s Janem Třeštíkem ze 16. srpna 2010 je na serveru Novinky.cz (ZDE).

     Přišlo mi podivné, že by výstava Damiena Hirsta mohla být produkčně o tolik levnější, a tak jsem se zeptala několika odborníků z různých částí republiky. Bylo mi řečeno, že výstava umění pozdního středověku by měla být obecně mnohem lacinější, a to mimo jiné prostě proto, že umělecká díla vytvořená ve střední Evropě kolem roku 1500 dosahují (pokud jde o ceny pojistného) jen zlomek hodnoty ve srovnání s pracemi Damiena Hirsta a jiných módních umělců současnosti. Jde prý totiž zpravidla o anonymní, obtížně prodejné obrazy a sochy s náboženskými náměty, o něž je mezi soukromou klientelou mizivý zájem. Okolnost, že pozdně středověké deskové obrazy zpravidla nevyžadují instalaci v obřích vanách formaldehydu, ponechávám stranou. Nejsem odborník, ale shromáždila jsem během dne tři názory kurátorů s letitou praxí v pořádání podobných výstav v Praze i mimo ni a všechny se v tomto ohledu shodovaly. Co mne však šokovalo, to byla reakce jednoho z respondentů, který mi doslova napsal: „Jestli to Jiří Fajt udělá opravdu jen za 25 milionů Kč, pak by měli být ve Středočeském kraji hodně rádi, protože to bude jeho bezkonkurenčně nejlevnější výstava vůbec.“ Tato odpověď probudila mou zvědavost. Zakrátko jsem pochopila, že nebyla nadsázkou.


Kterak se Karel IV. jako císař Správě Pražského hradu náležitě prodražil


    Před pěti lety, od 16.února do 21. května 2006 se v Obrazárně Pražského hradu uskutečnila velkolepá výstava Karel IV. - císař z Boží milosti, Kultura a umění za vlády posledních Lucemburků, jejímž hlavním kurátorem byl Jiří Fajt.  Do výstavních prostor mohlo vždy jen omezené množství návštěvníků a v Čechách byly k vidění exponáty, za nimiž jinak musejí odborníci cestovat i přes Atlantik. Pravda, ne všechno se povedlo tak, jak mělo, neboť například katalog vyšel prakticky až po skončení výstavy, ale navenek to byl podnik více než zdařilý. To však platí jen do okamžiku, než nahlédneme do účetnictví. Z finančního hlediska totiž skončil pohromou.

     Celkové náklady, které Správa Pražského hradu na výstavu Karel IV. - císař z Boží milosti vynaložila, dosáhly cca 71 milionů Kč. Výnosy ze vstupného, prodeje upomínkových předmětů apod. činily přibližně tři miliony Kč. Okolo sedmi milionů Kč získali organizátoři výstavy od sponzorů. Nakonec tedy po výstavě zbyl Správě Pražského hradu deficit ve výši cca 61 milionů Kč. Sám Jiří Fajt přitom fakturoval během přípravy výstavy Správě Pražského hradu celkem 1.982.496,- Kč. Podle toho, co se mi podařilo zjistit, si tak za svou koordinační činnost měsíčně účtoval zhruba dvojnásobek průměrného tabulkového platu kvalifikovaného galerijního kurátora. V téže době přitom současně působil také jako pedagog a výzkumný pracovník v řádných úvazcích v Berlíně a v Lipsku. Správa Pražského hradu navíc v doprovodném DVD k výstavě neopatrně použila několik Fajtových vět z katalogu. Po několika letech soudních sporů tato věc skončila smírem, přičemž Jiří Fajt obdržel dalších 220 tis. Kč z požadovaných 700 tis. Kč za újmu na svém dobrém jménu. Bezmála dva a čtvrt milionu Kč tedy stálo pořadatele výstavy jenom Fajtovo osobní angažmá.

     O katastrofálním vývoji hospodaření Národní galerie v Praze v letech 1995-1998 za aktivní účasti Jiřího Fajta, zastupujícího tehdy jejího generálního ředitele, toho loni bylo napsáno hodně. Sama jsem se tomuto tématu věnovala např. 22. dubna 2010 (ZDE) a 6. května 2010 (ZDE). Věděla jsem, že údaje, které jsem získala, jsou pravdivé, a přesto jsem se chvílemi zdráhala jim uvěřit. Teprve poté, co se mi podařilo získat detailní pohled na financování výstavy Karel IV. - císař z Boží milosti, jsem však pochopila postupy, jimiž se Jiří Fajt se svými tehdejšími spolupracovníky dokázal k podobným výsledkům dopracovat. Ve světle těchto čísel musím uznat, že pokud Středočeský kraj zaplatí v případě realizace za výstavu Europa Jagellonica pouhých pětadvacet milionů Kč, vyjde to Davida Ratha vlastně docela levně. Jenom účetní deficit, který zůstal po Fajtově výstavě Karel IV. - císař z Boží milosti , totiž představuje - v číslech letošního rozpočtu Středočeského kraje – kompletní rozpočet GASKu na půl druhého roku činnosti.


GASK, Národní galerie v Praze a ministrovo těžké rozhodování

     Podle představ Jiřího Fajta, Pavla Kappela a Jiřího Ševčíka by se nyní měla Rada Středočeského kraje zabývat tím, zda Jana Šorfová opsala či neopsala část svého projektu od Moniky Burian. K tomu mohu dodat jen tolik, že sama paní Burian nic takového paní Šorfové nevyčítá. Obávám se, že celá tato „plagiátorská aféra“ je jenom bouří ve sklenici vody, která má zastřít mnohem závažnější problémy GASKu a uvolnit místo v jeho čele pro dalšího uchazeče.

     Jsem patrně ta poslední, od níž by David Rath byl ochoten přijímat rady, ale na jeho místě bych místo řešení údajného plagiátorství okamžitě zadala důkladný účetní audit hospodaření GASKu a snad ještě rychleji nechala prověřit rozpočet projektu „Umění doby Jagellonců ve střední Evropě,“ financovaného z rozpočtové položky Rozvojové projekty příspěvkových organizací Středočeského kraje. Způsob, jakým se Jiří Fajt zachoval k Janě Šorfové, s níž podle původních pozvánek měl společně vystupovat ještě na zmíněných tiskových konferencích 3. a 4. května 2011, je pak víc než výmluvným varováním pro každého, kdo by ho chtěl v jeho megalomanských projektech osobně podporovat.

     Podle tiskové zprávy Ministerstva kultury ČR (ZDE) se ministr Jiří Besser bude v příštích dnech rozhodovat, zda ředitelem Národní galerie jmenuje ekonoma Vladimíra Rösela, který vyhrál výběrové řízení, nebo kunsthistorika Jiřího Fajta, který se tentokrát umístil na pěkném druhém místě. Podle platné právní úpravy má ministr kultury možnost jmenovat do této funkce kohokoliv. Pokud se rozhodne pro Jiřího Fajta, pak mu mohu popřát jen velkorysý státní rozpočet, mimořádně štědrého ministra financí a Nejvyšší kontrolní úřad, obdařený vzácnou kombinací slepoty a shovívavosti. Především však bude potřebovat pevné nervy, neboť o  adrenalinové zážitky bude mít v takovém případě bezpochyby postaráno až do konce svého funkčního období.

 

Ten Fajt, to asi bude pěknej

Ten Fajt, to asi bude pěknej kalousek.

Uložit

Uložit