Profesorská fraška doc. Jiřího Fajta pokračuje
Jana Dědečková

 

V pátek 25. listopadu 2016 neuspěl doc. Jiří Fajt u Městského soudu v Praze s žalobou na nečinnost prezidenta Miloše Zemana, který ho loni v květnu odmítl jmenovat profesorem. Rozsudek je pravomocný. Podle zprávy ČTK „Zeman nepodepsal Fajtův jmenovací dekret kvůli údajným vážným prohřeškům z minulosti. Kunsthistorikovi konkrétně vyčetl snahu o dohodu s bankou, aby část jejího sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu ředitelskému platu. Fajt, který k dnešnímu jednání nedorazil, dříve prezidentova tvrzení označil za nepravdivé a manipulativní.“

 

Je to přesně ten moment, kdy si měla Univerzita Karlova zhluboka oddechnout a s drobnou formální stížností, kterou nikdo nebude brát příliš vážně, ponechat celou věc jejímu osudu. Jak totiž uvidíme dále, zásadní problém není na straně prezidenta republiky, ale na straně univerzity. Přeloženo do srozumitelného jazyka: existují závažné indicie nasvědčující tomu, že Univerzita Karlova vůbec neměla v případě doc. Jiřího Fajta řízení o jmenování profesorem zahájit.

 

Ve zprávě ČTK z 25. listopadu 2016 je o tom jen okrajová zmínka. Fajtova právnička Zuzana Bělinová se letmo zmínila o tom, že v únoru zahájila Kancelář prezidenta republiky ve věci Fajtovy snahy o získání profesury přezkumné řízení. „Jeho kancléř se dotazoval univerzity například na to, kolik vědeckých monografií Fajt vydal,“ podotkla. (ZDE) Nevím, jaké otázky položil kancléř prezidenta republiky, ani zda a jak mu Univerzita Karlova odpověděla. Na základě jiných znalostí jsem však pevně přesvědčena, že na jejím rektorátu vůbec nebyli z kancléřova dotazu nadšeni.

 

Nechala bych celou věc bez komentáře, kdyby prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., slovutný právník a prorektor Univerzity Karlovy, nesdělil po jednání novinářům, že proti rozsudku, který již nabyl právní moci, podá univerzita kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Obávám se, že by se měl prof. Gerloch z titulu prorektora zajímat mnohem spíše o vnitřní procesy na univerzitě než o prezidentovu činnost či nečinnost.

 

Nemám tušení, nakolik podrobně jsou pan rektor a pan prorektor Gerloch o celé věci informováni, ale mohu pro ně nezištně  a stručně shrnout podstatná fakta, jak je zachycuje dokument Zápis ze zasedání Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze, Filozofické fakulty konané dne 20. 3. 2014,  dále pro stručnost jen Zápis. Kdyby si ho býval pan prof. MUDr. Tomáš Zíma, DrSc., rektor Univerzity Karlovy, pozorně přečetl, mohl by si ušetřit nepěknou blamáž. Dne 22. května 2015 poslal jako odpověď na stížnost prof. PhDr. Pavla Preisse, DrSc., dopis obsahující nepravdivé údaje. Prof. Pavel Preiss dlouho považoval tuto odpověď za soukromou a teprve vyjádření pana prorektora Gerlocha ho přimělo, aby jej dal Virtually k dispozici. (ZDE, ZDE a ZDE)

 

Ale možná se mýlím. Jak uvidíme dále, k mému údivu pan rektor vyjádřil v dopise prof. Preissovi výslovný písemný souhlas s jednáním, které by bylo mimo akademickou sféru automaticky považováno za podvod. Za těchto okolností ovšem pana rektora ani drobné procedurální nedopatření, jakým je třeba nesplnění hned několika kritérií pro jmenování profesorem, nemusí v případě pana doc. Jiřího Fajta vyvést z konceptu.

 

Vzácná benevolence jedné vědecké rady

 

Při správné interpretaci Zápisu (ZDE) musíme mít na paměti, že v pátek 28. února 2014 ministr kultury Daniel Herman překvapivě potvrdil doc. Jiřího Fajta ve funkci generálního ředitele Národní galerie v Praze. (ZDE) Jinak si přístup členů komise, jejichž jména nalezneme v bodě 5 na s. 8 Zápisu, neumím vysvětlit. Předpokládám totiž, že přinejmenším většina odborníků zde podepsaných si musela být vědoma zásadních nedostatků či přímo varovných údajů v Příloze č. 1 Zápisu (s. 11 a dále). Shrnu je popořádku: na s. 11 Zápisu nepochybně sám doc. Jiří Fajt uvádí, že od roku 2001 je hostujícím profesorem na Technische Universität Berlin. Tuto misi uvádí v březnu 2014 jako stále trvající, i když již na jaře 2010 podle veřejně dostupných údajů hostujícím profesorem Technische Universität Berlin nebyl, kterážto okolnost byla předmětem veřejné debaty i v Čechách. (ZDE)

 

Na téže straně uvedl doc. Jiří Fajt, že je od roku 2008 vedoucím devítisvazkového publikačního projektu „Handbuch zur Geschichte der Kunst in Ostmitteleuropa“ na GWZO, financováno Bundesministerium für Bildung und Forschung v Bonnu. To je sice pravda, ale uvedený údaj má jednu zásadní chybu: po opakovaném prodlužování původně uvažovaných termínů vydání této příručky a posunu z let 2010 a 2011 bylo vydavatelem „definitivně“ stanoveno vydání prvních čtyř svazků na léta 2012 a 2013. V době, kdy vědecká rada Filozofické fakulty Univerzity Karlovy i vědecká rada univerzity jako takové na jaře 2014 projednávaly návrh na jmenování doc. Jiřího Fajta profesorem, však nebyl dosud vydán ani jediný svazek!

 

Jinými slovy: editování tohoto díla doc. Jiřím Fajtem bylo v době profesorského řízení totálním profesionálním selháním výše jmenovaného a všichni členové komise to jako odborníci museli vědět. Já sama jsem na tuto skutečnost upozornila veřejně poprvé 5. srpna 2013 (ZDE) a do schválení návrhu na jmenování doc. Jiřího Fajta profesorem Vědeckou radou Univerzity Karlovy dne 19. června 2014 se na věci nic nezměnilo. Na zasedání Vědecké rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy dne 20. března 2014 museli tuto skutečnost znát všichni členové komise, protože tato záležitost vyvolávala v odborné obci stále silnější negativní ohlasy. Jestli je opakované profesní selhání v roli editora pro někoho doporučením k návrhu na jmenování profesorem, to nechť posoudí jiní.

 

V bodě 2. přílohy (s. 12 Zápisu) je v tabulce povinně uvedena pedagogická činnost uchazeče. Podle vnitřního předpisu vysoké školy, konkrétně tehdy platného Opatření rektora Univerzity Karlovy v Praze č. 28/2007, obsahujícího též doporučená hlediska hodnocení řízení ke jmenování profesorem pro humanitní a umělecko-tvůrčí obory na Univerzitě Karlově v Praze, byla od uchazeče vyžadována mj. „souhrnná pedagogická činnost na vysoké škole v trvání pěti let". Toto ustanovení citoval rektor Univerzity Karlovy ve výše přiloženém dopise prof. Pavlu Preissovi, kde současně uvádí, že doc. Jiří Fajt učí na Univerzitě Karlově od roku 2006. Problém je v tom, že se toto tvrzení nezakládá na pravdě a odporuje také příloze Zápisu.

 

Podle výkazu uvedeného v Zápisu učil doc. Jiří Fajt v pregraduálním studiu v akademickém roce 2008/09 na Humboldt-Universität Berlin, v akademickém roce 2009/10 neučil nikde a v akademickém roce 2010/11 a 2011/12 učil souběžně na Univerzitě Karlově v Praze a na Technische Universität Berlin. V akademickém roce 2012/13 a 2013/2014 neučil nikde. Tyto údaje nepochybně pocházejí od doc. Jiřího Fajta samotného. Znamenají jediné: základní požadavek souhrnné pedagogické činnosti na vysoké škole v trvání pěti let doc. Jiří Fajt v době řízení nesplňoval a toto řízení tedy vůbec nemělo být zahájeno. Toho si mimochodem komise byla sama vědoma, protože jinak si nelze vysvětlit poznámku pod tabulkou: „2012/13 uvolněn z výuky s ohledem k pracovnímu vytížení souvisejícímu s autorsko-kurátorskou přípravou mezinárodního výstavního projektu Europa Jagellonica, pravidelná výuka na UK Praha a TU Berlin opět od zimního semestru 2014.“ Sluší se dodat, že projekt Europa Jagellonica byl nejen z finančního, ale také z odborného hlediska fiaskem, neboť nebyl a zřejmě již nikdy ani nebude dokumentován standardním vědeckým katalogem. Tato skutečnost byla na jaře 2014, tedy půl druhého roku po skončení stejnojmenné výstavy, v odborných kruzích všeobecně známa.

 

Podle dostupných zdrojů doc. Jiří Fajt pravidelnou výuku na Technische Universität Berlin v akademickém roce 2014/2015 nezahájil a na Univerzitě Karlově prokazatelně neučil a neučí. V současnosti uvádí internetový vyhledavač osob na stránkách Univerzity Karlovy doc. Jiřího Fajta pouze jako člena vědecké rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a jako člena oborové rady studijního oboru Dějiny umění. Z toho vyplývá, že se doc. Jiří Fajt na Univerzitě Karlově v rámci řádného studia na výuce nepodílí.

 

V této souvislosti je tvrzení pana rektora ve výše přiloženém dopise prof. Pavlu Preissovi, podle něhož byl doc. Jiří Fajt na Univerzitě Karlově „vědecko-pedagogicky aktivní již od roku 2006", v příkrém rozporu s údaji, které pro účely řízení uvedl doc. Jiří Fajt sám. O tom, že by z výčtu svých zásluh nějaké působení na Univerzitě Karlově doc. Fajt uvést zapomněl, vážně pochybuji. Nezbývá než doufat, že pan rektor byl uveden v omyl svými podřízenými a nelhal prof. Preissovi vědomě. Další prohlášení rektorovo mi ovšem vyrazilo dech.

 

Prof. Preiss pana rektora upozornil, že ve zveřejněném laudatiu byl jako přínos uchazeče zmíněn projekt „Handbuch zur Geschichte der Kunst in Ostmitteleuropa“, který dosud nepřinesl žádný výsledek a je v mezinárodním měřítku považován za absolutní selhání uchazeče o profesuru v roli editora. Prof. Preiss upozornil, že takto oficiálně prezentovaná pochvalná zmínka v laudatiu může ty členy vědecké rady univerzity, kteří nejsou historiky umění, uvést v omyl. Na toto upozornění pan rektor odpověděl fascinujícím způsobem: „Dále zmiňujete ediční projekt ´Handbuch zur Geschichte der Kunst in Ostmitteleuropa´, kterému prý nevyšel ani jeden svazek. Pan doc. Fajt uvádí tento projekt ve své bibliografii v rámci oddílu ´Ediční řady´. (…) Ovšem tyto položky slouží pro dokreslení publikační aktivity uchazeče a nejsou započteny do publikací dle Opatření rektora č. 28/2007.“  

 

Ponechávám stranou okolnost, že první, co si měl rektor ověřit, bylo to, zda byl ze zmíněné ediční řady k datu jednání vědecké rady vydán alespoň jeden svazek. I v takovém případě by se sice vzhledem k termínům jednalo spíše o dokreslení publikační pasivity uchazeče, ale budiž. Prof. Preiss však v tomto bodu vůbec neupozorňoval na to, že by se jednalo o položku v bibliografii, ale na to, že zmíněný projekt byl uváděn v laudatiu jako jeden z dokladů mezinárodní proslulosti autora, aniž by měl dva roky po prodlouženém termínu jediný výstup. To je, pokud vím, v akademické sféře naprosto skandální a nepřijatelné jednání, s nímž žádný člen vědecké rady při podobné příležitosti nepočítá. Není-li přitom odborníkem v daném oboru, nemůže ovšem dost dobře toto počínání odhalit.

 

Další zásadní problém, tentokrát etický, je obsažen v bibliografii. Jedna pozorná čtenářka, medievalistka, které jsem poslala zápis k vyjádření, protože opravdu nejsem odbornice na středověké umění, mě upozornila na to, že jako položku č. 4 mezi svými hlavními publikacemi uvádí doc. Jiří Fajt katalog „ (hlavní autor) Prague, The Crown of Bohemia, 1347–1437. Published by the Metropolitan Museum of Art, New York, Ausstellungskatalog. New Haven–London 2005. ISBN 1-58839-162-0, 366 s.“  

 

Formu zápisu jsem pietně zachovala včetně slůvka „Ausstellungskatalog“, obtížně pochopitelného u české citace anglicky vydané publikace. Toto drobné nedopatření jen svědčí o tom, jakou asi pozornost věnoval doc. Jiří Fajt přípravě podkladů pro komisi. Základní problém však spočívá v něčem úplně jiném: na stránkách Metropolitního muzea v New Yorku, ale i ve standardních bibliografiích jsou editoři a autoři této publikace uvedeni následovně: „Boehm, Barbara Drake, and Jiri Fajt, eds., with contributions by Robert Suckale, Paul Crossle, Zoë Opacic, Vivian B. Mann, Gerhard Schmidt, Jan Royt, and Erno Marosi".

 

Z toho vyplývá, že publikace nemá žádného „hlavního autora", jak se doc. Jiří Fajt v podkladech pro komisi sám uvádí. Doc. Jiří Fajt byl v tomto případě pouze spolueditorem a spoluautorem tohoto katalogu společně s první editorkou Barbarou Drake Boehm, kterou však v bibliografickém údaji vynechal. To už je, pokud vím, v akademickém světě zásadní etický prohřešek, který rozhodně neměl členům komise uniknout.

 

Pikantní nádech celé věci dodává skutečnost, že tutéž publikaci uvedl pan rektor v dopise prof. Pavlu Preissovi, ale s jednou malou změnou: na rozdíl od zápisu z vědecké rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy je už v jeho dopise citace správná včetně hlavní editorky Barbary D. Boehm uvedené na prvním místě. Ten, kdo mu podklady pro dopis připravoval, si nepochybně uvědomil, že kdyby se v rektorově dopise prof. Preissovi objevil autentický bibliografický údaj ze zápisu, mohl by vypuknout tentokrát mezinárodní skandál. Lze tedy důvodně předpokládat, že podklady pro dopis panu rektorovi připravoval historik umění s velmi nízkými nároky na profesní etiku.

 

A ještě jedna zábavná věc, kterou bych sama neodhalila: mezi „nejvýznamnějšími pracemi uchazeče“ se pod položkami 5a a 5b na s. 15 Zápisu skrývají katalogová hesla v rozsahu do dvou tiskových stran. Uvádění takových položek mezi "nejvýznamnějšími pracemi uchazeče" je v rámci profesorského řízení přinejmenším neobvyklé. Katalogová hesla tvoří u akademicky aktivních autorů většinou jen podružnou složku osobní bibliografie a v podobných řízeních mívají pouze okrajový význam. Jejich zařazení mezi "nejvýznamnější práce uchazeče" prý svědčí o jisté autorské impotenci uchazeče. V tomto kontextu již chápu, proč právní zástupci doc. Jiřího Fajta mohou být dotazy kancléře prezidenta republiky znepokojeni.

 

 

V čem se prof. Preiss mýlil

 

Zápis ze zasedání vědecké rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ze dne 20. března 2014, jímž začala Univerzita Karlova projednávat návrh na jmenování doc. Jiřího Fajta profesorem, obsahuje ještě několik dalších údajů, které měly vést komisi ke krajní obezřetnosti. Jsem však bohužel pevně přesvědčena, že komise přistupovala v tomto případě ke kandidátovi profesury s benevolencí, jíž by se asi jinému uchazeči nedostalo, a není divu.

 

Doc. Jiří Fajt přestál ostudu se zmanipulovaným výběrovým řízením na generálního ředitele Národní galerie v Praze, která by každého jiného na dlouhá léta profesně diskreditovala a znemožnila by mu napříště se o podobnou pozici ucházet. Přestál zatčení svého hlavního patrona, hejtmana Davida Ratha, přestál katastrofální ekonomický výsledek projektu Europa Jagellonica i ostudu spojenou s tím, že její avizovaný katalog nikdy nevyšel. Přestál veřejné protesty proti nelegitimnímu jmenování do funkce generálního ředitele Národní galerie v Praze podivnou ministryní kultury ve dvojí demisi, vychovatelkou Alenou Hanákovou, přestál i protesty části výběrové komise, Uměleckohistorické společnosti, odborové organizace Národní galerie v Praze i čtyř bývalých generálních ředitelů téže instituce. Úspěšně přestál dokonce i snahu jednoho ministra kultury poukázat na nelegitimnost jeho dosazení do funkce.

 

Pouhé tři týdny před zasedáním komise doc. Jiřího Fajta ministr Daniel Herman navzdory všem potvrdil ve funkci. Proč by komise měla v takové situaci přihlížet k trapně banálním okolnostem, například k tomu, že ani při přivření obou očí uchazeč nesplňuje stanovené předpoklady pro jmenování profesorem? Proč vyčítat člověku, kterému štěstí zjevně přeje, že si připisuje publikace, které buď ještě nevyšly, nebo u nichž zatajil prvního editora? Proč trapně bazírovat na tom, že podle svých vlastních výkazů za sebou nemá předepsané pedagogické působení, když přece naznačil, že ho po udělení profesury možná dosáhne?

 

Rozumím členům komise, že v takové situaci nechtěli doc. Jiřímu Fajtovi říci: milý zlatý, je nám líto. Až budeš mít za sebou pět let soustavné pedagogické činnosti a až před nás položíš na stůl několik vědeckých monografií, které jsi sám napsal, nebo u nichž jsi opravdu hlavním autorem, přijď a probereme to znovu. Také by se mi do toho na jejich místě nechtělo – ale byla to jejich odpovědnost, povinnost, kterou nesplnili.

 

Citovaný zápis mimo jakoukoliv pochybnost dokládá, že komise, která se sešla 20. března 2014, nejednala s péčí, jakou vysokoškolský zákon a univerzitní předpisy předpokládají. Postoupila do projednání Vědeckou radou Univerzity Karlovy návrh na jmenování profesorem, kde uchazeč dle údajů, které sám uvedl, nesplňoval podmínku soustavného pedagogického působení na vysoké škole a klamným způsobem sám sebe uváděl jako jediného hlavního autora kolektivní publikace, jejíž první editorkou byla jiná osoba. Tato okolnost by měla zajímat pana prorektora Gerlocha v první řadě, a ne to, zda prezident jednal nebo nejednal.

 

Dne 12. září 2016 prof. Pavel Preiss komentoval na stránkách Virtually publikační činnost doc. Jiřího Fajta (ZDE) poměrně sžíravým a sarkastickým způsobem. Kritizoval mimo jiné okolnost, že česko-bavorská zemská výstava k výročí narození Karla IV., která se v Praze konala od 14. května do 25. září 2016, neměla v době svého konání český vědecký katalog.  Prof. Preiss vycházel z toho, že v Německu panují civilizovanější poměry. Byl si jist, že  repríza téže výstavy, jež se nyní koná v Norimberku, bude mít německý katalog již od vernisáže, jak je v tamních krajích dobrým zvykem.

 

S potěšením konstatuji, že prof. Preiss doc. Jiřímu Fajtovi ve věci jeho národnostních preferencí křivdil. Jak se dočítám v recenzi Petera Kováče, nazvané příznačně „Karel IV. v Německu zklamáním,“ která vyšla ve středu 30. listopadu 2016 v deníku Právo na s. 8, „Ostudou – německou a českou – je dodnes chybějící výstavní katalog, na který odborná veřejnost čeká už tři čtvrtě roku.“  Je vidět, že doc. Jiří Fajt měří všem potenciálním čtenářům stejným metrem: kašle na všechny, na Němce stejně jako na Čechy. Přeji panu prorektorovi prof. JUDr. Aleši Gerlochovi, CSc., dobrou zábavu při obhajobě nároků na profesuru doc. Jiřího Fajta, generálního ředitele, kurátora, editora a odborného spisovatele.

 

K tématu se v nejbližší době vrátím.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Je to kachna? Nikoliv je to

Je to kachna? Nikoliv je to Rejnok.
Radnice v Českých Budějovicích skončila se zájmem postavit koncertní halu Rejnok (autor Kaplický).
Praha odmítla Chobotnici a má zájem o Rejnoka. Prý je vybrané místo na Štvanici. Myslíte, že někdo (třeba vdova) lobbuje? Určitě nééé. Po Blance a Opencard (předchozích primátorů), se primátorka Krnáčová hodlá také zapsat do historie (podezřelých).

to je zpráva : ...program

to je zpráva : ...program Rozumíte penězům od občanské iniciativy AISIS prý již naučil hospodařit s penězi 26 tisíc dětí ......(sic)
Nevím sice, kdo a jak dělal tu statistiku, ale více vypovídající by asi bylo sdělit, kolik peněz daňových poplatníků již stál a pak přepočítat na jedno dítě !!!
Asi bychom se divili ....

nejdřív ČT dva měsíce šílí

nejdřív ČT dva měsíce šílí kolem podivného pořadu, kde prý hvězdy tančí ....(sic)
A teď se dočítám, že vyhrál nějakej Piškula .....a já ho vůbec neznám ??!!
PS ....jóóóó to kdyby takhle Kubula Kubikula, to by byla jiná .....n-tsssss

Kudrnáč slibuje na sletu těm

Kudrnáč slibuje na sletu těm svým socánkům, že příští volby budou jen mezi ČSSD a ANO ......(sic)
PS .....tak to by mohly trvat jen jeden den, že ....??? ........n-tsssss

opět musel přijít Jiří Čunek,

opět musel přijít Jiří Čunek, aby prostřednictvím jejich ČT sdělil národu to. co by mělo být naprosto samozřejmé : gayové a lesby jsou deformace a anomálie .......a většinová společnost nebude kvůli jejich úchylce měnit zákony a zvyklosti !!! .....(sic)

Marksová : ...nové úředníky

Marksová : ...nové úředníky potřebujeme ....chceme milé tváře za přepážkou ...(sic)
PS ....soused tvrdí, že za to mohou zřejmě ty předvánoční pohádky ?? ....n-tsssss

Dva zámky (a padesát budov)

Dva zámky (a padesát budov) plné docentů, profesorů, et ... Dipl.Ing ! To je větců!

(z doby, kdy se to Dipl. neudělovalo a neuděluje se dodnes - ani na vysoké zemědělské univerZitě)

Najlepčí dřepí v Dejvicách

Najlepčí dřepí v Dejvicách taky na zámku, patří ale po zámek...

Je těžké být Vaším

Je těžké být Vaším nepřítelem, paní Dědečková.

Výborný článek. Doc. Fajt je

Výborný článek. Doc. Fajt je neprůstřelný a splachovací.

Když jste u toho splachováni

Když jste u toho splachováni miuečku, už jste dneska...?

Jako ty, Kuzmo Občasníku.

Jako ty, Kuzmo Občasníku.

___________________________________________________________________________________