Svůj poslední příspěvek na téma Národní galerie (ZDE) jsem psala ve velkém spěchu, protože informace, které jsem k tématu získala a které dokonale korespondují s veřejnými prohlášeními jednotlivých aktérů, jsou skutečně alarmující. Nyní se chci k věci vrátit poněkud obšírněji, protože je mi jasné, že mé páteční vysvětlení bylo poněkud zkratkovité. Co vlastně namítám proti novostavbě jedné budovy Národní galerie?

  Ještě když jsem ve středu 5. března 2014 zveřejnila výzvu prof. Milana Knížáka k odstoupení ministra kultury Daniela Hermana, (ZDE) domnívala jsem se, že jde o poněkud přehnaný požadavek a že jedno neuvážené a snadno napravitelné prohlášení tak radikální řešení nevyžaduje. Poslední zjištění mě ovšem vedou k názoru, že prof. Knížák má pravdu a jeho názor je opodstatněný.

Ve čtvrtek 13. února 2014 představilo ministerstvo kultury na tiskové konferenci své hlavní záměry. Čtyři roky soustavně sleduji problematiku jeho příspěvkových organizací, zejména Národní galerie v Praze, a proto jsem velmi ocenila jednu z priorit ministerstva, kterou prezentovala náměstkyně JUDr. Kateřina Kalistová.

Včera večer přinesl Deník (ZDE) zprávu o podivuhodné politické iniciativě: „'Znepokojují nás kuloární informace o tom, že by ve vedení NG mohla opět nastat změna a Jiří Fajt by se funkce neměl od ledna ujmout,' řekl ČTK Jiří Pospíšil (ODS), člen Vědecké rady Národní galerie. 'Pozvali jsme Jiřího Fajta na pracovní jednání. Jsme přesvědčeni, že má jasnou představu o tom, jakým způsobem by se měla NG dále ubírat a jak ji přeměnit na moderní otevřenou, pro veřejnost atraktivní a mezinárodně uznávanou instituci,' uvádí se v dopise, který dále podepsali poslankyně Gabriela Pecková (TOP 09) a dva poslanci, o kterých se spekuluje jako o možném příštím ministrovi kultury – Martin Stropnický (ANO) a Daniel Herman (KDU-ČSL).“