„Hejtman Středočeského kraje Vás zve na výstavu Europa Jagellonica,“  hlásají v těchto dnech hrdě po celém kraji plakáty s charakteristickou siluetou střechy chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Škoda jen, že se na plakátovacích plochách ocitly takřka současně se zatčením hejtmana Středočeského kraje pana MUDr. Davida Ratha pro podezření z braní úplatků. Sobotní vernisáž výstavy Europa Jagellonica v Kutné Hoře se tak patrně bude muset obejít bez hostitele.

Již zcela pod taktovkou nového vedení otevřela počátkem března Národní galerie dlouho očekávanou výstavu současného českého umění: „Ostrovy odporu. Mezi první a druhou moderností 1985 – 2012“.

       Výstava zabírající dvě patra Veletržního paláce má být mimořádně komplexní a zasvěcený pokus o zhodnocení českého postmoderního umění posledních dvou desetiletí. Národní galerie hostí projekt, na kterém pět let pracovalo Vědecko – výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění. Výběr téměř dvou stovek exponátů sedmdesáti autorů ovšem prezentuje jen výrazně omezenou selekci, jíž kurátoři, manželé Ševčíkovi a Edith Jeřábková, vysvětlují zájmem o ta díla, která zásadně ovlivnila české umění první dekády našeho století.

Po řadě svazků „básní v próze a poezii“, které se objevily za poslední zhruba desetiletí, vydal básník a performer-mystifikátor ex professo Eugen Brikcius dvě sbírky básní pouze v poezii. Loni mu vyšla v pražském  nakladatelství Gallery kniha nazvaná po jedné z nových malostranských vináren Mesón El Centro, letos to bylo  Spouštění s milou. Brikciovsky řečeno, jde o dva zajíce ve stejných pytlích, neboť oba tituly mají zcela identické vnější odění.

Brněnské divadlo Buranteatr dalo opět o sobě výrazně vědět: tentokrát nastudováním hry Michała Walczaka (1979) Amazonie. I u nás poměrně známý mladý polský dramatik v ní reflektuje nelehký úděl mladých herců – umělců „vržených“ po studiích do současného tzv. tržního světa. Jde o jejich představy a ambice, které obyčejně bývají – podobně jako u nás –konfrontovány s tvrdou realitou.