Co skutečně vidí novorozené dítě, když poprvé spatří svět? Strašidlo. S obrovskou hlavou bez vlasů, bez těla, s vypoulenýma očima, s mnoha končetinami, chapadly, tykadly, klepety, která ho zkoumají. Obraz  z roku 1903 nazvaný „Hodina narození“ byl použit rovněž na plakátu zvoucím do muzea Käthe Kollwitz.

V pražském Divadle v Dlouhé mělo 12. dubna premiéru drama Paula Claudela Polední úděl, jež autor několikrát přepracovával a jež se ve Francii dostalo k divákům až v roce 1948, tedy zhruba čtyřicet let po svém vzniku. Světovou premiéru však mělo v roce 1937 v Praze -čtvrtstoletí předtím, ještě za Claudelova diplomatického působení v Praze, je stihl přeložit do češtiny jeho přítel Miloš Marten

Před nějakými patnácti lety jsem napsal o představení bratislavského divadla Stoka, jehož název si už nepamatuji, do česko-slovenského týdeníku Mosty, že se v představení herci předháněli, kdo řekne víckrát kokot nebo piča. Frekvence těchto a podobných slov mi tehdy přišla nadbytečná. Starosvětsky prudérní šéfredaktorka časopisu Soňa Čechová, dej jí Pánbůh nebe, můj text tehdy ovšem zcenzurovala, a tak se čtenáři mohli dočíst, že se herci předháněli v tom, kdo víckrát řekne nějaké neslušné slovo.

Víc než diskrétním způsobem vypsal středočeský hejtman David Rath 21. prosince 2010 na webových stránkách svého úřadu konkurz na ředitele či ředitelku GASKu. Uzávěrka přihlášek byla za pouhé tři týdny, 11. ledna 2011. Už 18. ledna 2011 pak zasedala výběrová komise, v níž vedle dvou zástupců krajského úřadu a dosavadního ředitele GASKU Jana Třeštíka, který vzápětí vyvolal pozornost veřejnosti svou pašeráckou kauzou, (ZDE a ZDE) usedli renomovaní historici umění Milena Bartlová, Jiří Fajt a Karel Srp.